Revizoři

"V tunelech se k spánku ukládá, mramorem si hlavu podkládá. Stíny pod soupravou letí, krev jde z hlavy, z duše smetí. Eskalátor drtí kosti, k nebi stoupá, bez milosti. Medvěde, ach medvěde, kdo mě z hlubin vyvede?" Aneb Bulcsú se zraněnou duší se courá po nástupištích i tunely ve své hlavě a hledá naději, lásku a sílu začít znovu. Kromě této hlavní linie se jedná i o sociologicko zoologický atlas všech známých druhů černých pasažérů i jejich odvážných lovců, dle vizáže a outfitu jasných bezďáků (výborné maskování), doplněný o ukázky z honů, pořádaných v tunelech BKV Rt., budapešťského obludária, čpícího močí opilců i zábavně zmršenou člověčinou. Honů s halali bez úlovku, zato s podzemní psychedelickou techno párty (zene-tánc-őrület). Kdo by chtěl někam nahoru? Tady dole (na společenském žebříčku), se přece dá tak krásně... živořit. Dokud nepotkáte medvídka s tajnosnubnýma, šoustavýma očima (Sandra Nováková zamlada), který vás odvede k eskalátoru, mířícímu zpátky nahoru. Do láskyplného nebe nebo do pekla pouličního a kariérního shonu? Kdo ví. Hodinky a ocenění Pracovník roku 2003 získávají: Bulcsú, za srdečnost, Profesor, za zručnost, Tibi - za důkladnost, Lecsó, za kynologii, Muki, za gurmánství a narkolepsii. Zvláštní ocenění za bezpečnost přepravy: Béla, machineFire (čti mašinfíra :-). A kolik linek tohle boží metro mělo? Tenkrát čtyři. Při druhém zhlédnutí už pět. (17.01.2023)

"Dám vám takovou pokutu, že si na to budete muset vzít hypotéku." Takové výhrůžky ovšem platí pouze na slušné občany, neboť problémová chamraď ve střední Evropě za přepravu veřejnou dopravou zkrátka platit nebude. Skupinka budapešťských revizorů však sympaticky nevzdává svůj marný boj proti černým pasažérům, své osobní problémy si také řeší poměrně svérázně, ale na mé spokojené vrnění přesto nedošlo. Obrazová forma se mne totiž neustále pokoušela uspat a hudební psychedelie zase probudit - obojí v podstatě marně. (07.10.2016)

Nestává se mi až tak často (vlastně vůbec), abych se cestou z kina hádal, o čem ten film vlastně byl! Revizoři jsou příjemně jiní - po americku natočení, ovšem zároveň tak nějak ošuntěle východoevropští, napínaví, ovšem se spoustou míst k zasmání, možná i zamyšlení. Proč neumíme u nás natočit nějakou specifickou variaci na žánrový film? Ne, Snowboarďáky neberu... :o) (09.08.2005)

Depresivně laděný underground. Já tady půjdu proti proudu, protože jsem z toho filmu oproti jiným na větvi neseděla. Zaujal mě ale tajemný psychopat a jeho relativně napínavý systém vraždění zákazníků podzemních sítí místního MHD. Hned od počáteční akce mé tělo zareagovalo škubnutím a s nepublikovatelným zaklením jsem se chytla za srdce. Po zjištění, že se opět roztlouklo, jsem plná nadšeného očekávání vyhlížela další dobrodružství. Jenomže dál to byla nuda. Často proložená hádkami s chronickými neplatiči jízdenek a občasnou honičkou buď po nástupišti, nebo v podzemním, vlakovém tunelu. Vidím to tak, že jsem zhlédla jakýsi psycho dokument o práci zaměstnanců budapešťského metra, kterým stereotyp jejich práce občas zpestří nějaký debil v kapuci. Našla jsem si tam ale i jednu sympatickou osobu, a to postavu revizora, který mě bavil svým zvráceným smyslem pro humor. Kliďas, ale co slovo, to perla plná ironie i v situaci, kdy sledovali záchranáře, jak sbírají z kolejiště mozek skokana. Prostředí nevlídné, špinavé a chladné, jako to torzo těla pod vlakem. (Challenge tour 2015) (25.04.2015)

Zajímavá podívaná, které zůstává někde na půli cesty a váhá mezi formou a obsahem. Zcela jasná metafora pekla, ze kterého vás může vyvést jedině anděl, je podána srozumitelně a stylově. Škoda jen, že se příběh chvílemi rozpadá na epizodní estrády a pitvořící herci trochu nestíhají. Typičtí lůzři sice žijí přímo ve sračkách, ale ví že existuje ještě posranější práce a tak se snaží prostě zůstat s těmi svými. Sociálně společenská nota snímku je kupodivu silnější více než bych čekal a pro mě osobně zcela převálcovala všechno ostatní. Nesrovnávejte to prosím s Lynchem a věřte, že největším zločinem ďábla je, že o sobě prohlašuje že není. (14.03.2005)