Kaidan
Kwaidan
Kwaidan
Obsahy(1)
Dvoudílný japonský barevný širokoúhlý film Kwaidan režiséra M. Kobajašiho obsahuje čtyři strašidelné povídky. První dvě povídky Černé vlasy a Sněhový královna jsou uváděny pod názvem "Kwaidan Černé vlasy", druhá dvojice Muž bez uší a Šálek pod názvem "Kwaidan Muž bez uší".
Kwaidan patří - podobně jako Rašomon - k těm nemnoha filmům japonské produkce, které přibližují západní mentalitě vzdálený duševní svět, aniž ho zkreslují a přílišně zjednodušují. U Rašomonu je to dáno evropskou orientací autora literární předlohy Akuragawwy a samozřejmě i Kurosawovým tlumočením. V případě Kwaidanu postavil podobný most mezi námi a starobylým světem japonských bájí anglický spisovatel Lafcadio Hearn (1850-1904). Byl řeckého původu a po rušném životě zakotvil v Japonsku, přišel tam v roce 1891 jako dopisovatel amerického časopisu Harper´s Magazine. Sžil se s novým prostředím, stal se profesorem anglické literatury na tokijské universitě a přijal japonské jméno Jakumo Koizumi. Z hlubokého proniknutí do japonské civilizace vznikl velký počet povídek, románů i esejí, jejichž seroózností vzdálenou jakékoliv laciné exotičnosti se Lafcadio Hearn brzo proslevil v Evropě i Americe (již v roce 1911 vydalo Ottovo nakladatelství český výbor z jeho díla pod názvem Průhledy v neznámý Japan).
Masaki Kobajaši dotváří literární předlohu s citem a kázní, doplňuje ji o velmi zajímavou kompozici barev, jeho filmová řeč se vyznačuje zdrženlivostí. Režisér pracuje s nenápadnými efekty a jejich pomocí dává v souladu s Hearnovu spisovatelskou metodou tím působivěji vyniknout fantasknosti, v každé epizodě jinak laděné hrůzostrašnosti a prolínání reality se světem nadskutečna. Kwaidan je příkladem vynikající stylové jednoty jak v barevné kompozici, tak i ve střihové skladbě a v hereckých projevech.S nenásilnou jednotící myšlenkou obdobou orfeovského motivu a zlými následky násilného narušování světa zemřelých se dobře slučuje to hlavní, co pro západního diváka Kwaidan přináší, totiž zasvěcené, kultivované uvedení do staré a vzdálené kultury, jako se dochovala v lidových bájích.
(Filmový přehled)
Videa (2)
Recenze (50)
Nic moc teda, čekal jsem daleko více. První povídka je celkem dobrá ale nějak jsem nezacítil ani ždibet atmosféry která byla tolik slibována. Druhá povídka mě vůbec nebrala a nudil jsem se strašně. A třetí povídka byla ale nejlepší a z té paní šel strach:-) A 4 povídka mě nějak nezaujala ani nepohoršila. Tenhle téměř 3 hodinovej horor považuju za průměr. Ale šlo to ale čekal jsem více. ()
Kwaidan je klasikou japonského hororu, ktorá dnešného, Ringom, Grudgeom a podobnými bubárňami vytrénovaného a presýteného diváka síce ťažko vystraší, no ponúka zmyselný filmový zážitok. Patrí medzi najpozoruhodnejšie žánrové záležitosti obdobia 60. rokov a významovo ho možno pokojne zaradiť vedľa diel dobových mágov, akými boli Roger Corman či Mario Bava. O jeho kvalitách svedčí aj nominácia na Oscara v kategórii najlepšia cudzojazyčná snímka (zvíťazil náš Obchod na korze) a zisk zvláštnej ceny poroty na medzinárodnom filmovom festivale v Cannes. ()
Ak by som chcel na nejakom príklade ilustrovať, aké ťažké je prehrýzť sa niektorým filmom k záverečným titulkom, poslúžil by mi Kwaidan. Paradoxom je, že Kobajašiho, aj za výkon v tomto filme, považujem za vynikajúceho režiséra a napriek tomu mi minúty filmu ubiehali pomaly. Film je poviedkový a zaradený medzi horory. Poviedkové filmy spravidla neudržia porovnateľnú kvalitu jednotlivých poviedok a horory neobľubujem. Na druhej strane som mal dojem, že ide skôr o balady nie nepodobné Erbenovej Kytici (trochu ma mrzí, že som na to neprišiel ako prvý). Nedá sa povedať, že ma Kwaidan sklamal, ale pravdou tiež je, že som bol rád, keď skončil. ()
Nemám slov! Nejenom, že v Kaidanu Kobajaši podle mého dosáhl svého vrcholu prostorové kompozice obrazu, kterou fantasticky dotvářejí i zvuky, ale díky expresivní kulisové, hlasové a herecké stylizaci dosahuje účinek těchto strašidelných povídek netušených uměleckých výšin. Každý pohyb, odstín, věta, hra stínů, zvuk, vše je naprosto vyvážené. Hudba je omezena na naprosté minimum, lze říci, že hudbou může být jediné zadrnčení struny biwa. A to nemluvím o tom, jak mistrovsky je zvládnuto samotné vyprávění (ovšem po japonsku - tedy se vypráví pomalu). Přitom film nepůsobí nijak akademicky, naopak, jakoby z něj dýchal duch lidových historek zasutých v generacích samurajů, mnichů, vesničanů.... Skutečně nevšední zážitek, filmový crème de la crème, který toužím vidět v kině! ()
Kwaidan je poviedkový film. 4 príbehy sa dotýkajú obľúbeného japonského fenoménu - duchov. Tí sa stali tradičnou súčasťou japonských hororov a v súčastnosti s obľubou bombardujú aj americké kiná - aspoň teda tomu tak bolo pred troma rokmi. Kobayashi sa inšpiroval tradičným japonským divadlom, a zároveň využil niekoľko prostriedkov filmovej reči. Umne skĺbil divadlo a film, ktorý vychádzal z literárnej predlohy. Film sa môže pochváliť pomalým tempom, nájazdmi kamery na hlavné postavy, natáčaním v exteriérov a pred kulisami, a experimentovanie s hudbou a tichom. Rozhodne sa filmu nedá uprieť filmárska inovácia. Prvá poviedka Čierne vlasy rozpráva príbeh o samurajovi a stratenej láske. Okrem posledného vyvrcholenia, sa jedná skôr o romantický príbeh, kde niečo tajomné len tušíme. Snežná kráľovná je rozprávkovou a zároveň romantickou výpoveďou bez šťastného konca. Podľa mňa sa zároveň jedná o najlepšie zvládnutú poviedku zo všetkých. Muž bez uší si krásne pohráva s Japonskými tradíciami a kultúrou. Umne prepája veci minulé a súčasné a prezentuje nám až lyricko- baladický príbeh o duchoch a mníchoch a príbehu, ktorý dokáže zahrať a prerozprávať len slepý mních. Najdlhšia ale zároveň najpestrejšia z poviedok. Čajová miska je najkratším a zároveň asi naj nevýraznejším príbehom - odohrávajúcom sa v typickom prostredí obrovských palácov. Film síce umne prepája fikciu a skutočnosť a necháva otvorený koniec bez vysvetlenia a tým pomyselnú bodku za celým filmom, ale chýba mu čaro predchádzajúcich príbehov. Jedná sa o komplexnú výpoveď podžárnu hororu s prívlastkom duchársky, ktorý aj dnes nestráca nič zo svojej sily, hlavne vďaka perfektne vytvorenej atmosfére. ()
Galerie (35)
Photo © Continental Distributing
Reklama