Světla velkoměsta

Charlie Chaplin opět prokazuje neskutečnou nápaditost, co se do struktury a návaznosti jednotlivých scének týká. Navíc nám dokazuje, že i při komedii jde také o děj, a tak vytvořil celkem zajímavé postavy, tedy samozřejmě kromě té své klasické - Tuláka. Excentrický milionář je výborný a slepá květinářka krásně dojemná. Opět film, který funguje ve všech svých momentech. (22.07.2014)

Básník sociálního bolu, zhruba tak lze vymezit chaplinovskou syntézu smíchu a sentimentu prolínajícího se skutečnou bolestí a utrpením. Tak jako dnes čas od času volí tvůrci pro realizaci svého záměru černobílý kontrast a opovrhují přitom možnostmi současných filmových technologií, tak i Chaplin prokázal, že němý film v éře zdrcujícího nástupu převratného zvukového filmu může zůstat divácky úspěšným kasovním trhákem, aniž by rezignoval na svou uměleckou hodnotu. Vlastní příběh je banální méně, než bychom si dnes dokázali představit. V USA vrcholí krize, vyvolaná černým pátkem na newyorské burze o dva roky dříve, a existenční nejistota se vztahuje i na většinu středních vrstev. Tragikomedie příběhu je i odrazem tragikomedie mámivých světel velkoměsta, která jsou stejně krutá a neúprosná jako krajina nezávisle na tom, zda a jak se k ní člověk vztahuje. Poselství filmu je i poselstvím doby jeho vzniku: hrůzu a nejistotu, která tehdy prostupovala společnost, si dnes nejsme s to představit. Ponížení a zranění jsou jako lupa nastavená slunečním paprskům: bídu světa tato čočka sociální reflexe zrcadlí a odráží lépe než cokoli jiného. I po dlouhých desetiletích. (01.03.2008)

Na většinu grotesek z němé éry se nevydržím koukat. To však neplatí pro Chaplina. Jeho filmy zůstávají vtipné i po desetiletích. Síla jeho osobnosti dokáže připoutat i dnes. Jeho skvělá pantomima, pohyby a choreografie, to je něco co se opravdu jen tak nevidí. V City Lights nelze neobdivovat například choreograficky perfektně zvládnutý boxerský zápas. Tento film je dokladem toho, že Chaplin je jednou z největších osobností dějin filmu. Jeho charisma působí i po desetiletích. (02.07.2007)

Geniální... Chaplin prostě uměl stejně dobře podat vtip/gag zaobalený do mistrovské choreografie (rovnající se hongkongským kungfu filmům ze sedmdesátých let), jako zabrnkat na hlubší humanistickou strunu. Finální scéna ve které dívka pozná svého hrdinu je tak přirozeně silná, že se vedle toho drtivá většina dnešních romantických dramat a komedií vůbec nechytá... Tohle nezestárne! (18.10.2015)

Mám slabosť pre staré filmy ale zrovna nemé grotesky s 30´s rokov nie sú to, čo by som denne vyhľadával. Zopár som ich videl ale skôr to bolo iba pre historické účely a boli to zvyčajne iba nejaké prelomové či zásadné kúsky alebo iba avantgarda... Salvádor Dalí a spol. Na moje prekvapenie tento nebol vôbec zlý a niektoré vtipné scénky sú, povedal by som, doteraz vtipnejšie ako hociktorá plytká Hollywoodska komédia. Naozaj, fakt, vážne. Pri niektorých Chaplinovych gagoch som sa úprimne zasmial. Snímku som objavil v 250 najlepšie hodnotených filmoch na stránke IMDB. City Lights sa vyšplhal na nejaké 30 miesto, čo je dóóósť vysoko na nemý film. Pre mňa to ako celok rozhodne nefungovalo a kvázi dojemný ale naivný príbeh, teda vzťah zo slepou predavačkou kvetou, ma míňal míľovými krokmi, ale musím uznať, že Chaplin svojou hrou presne vedel čo robil. Všetky tie presné pantomíma, symbolické pohyby, ktoré mali znázorňovať nejakú nehodu, fungovali na milión percent, podával to neskutočne, ako pán. Scénka v ringu. kde doslova vymlátil jednému hromotĺkovy mozog z hlavy, bola neskutočne vtipná. Alebo záchrana milionára pred samovraždou pri ktorej skoro sám prišiel o život. Na nej som sa teda riadne nasmial. Mal to on dobre premyslené... V tých rokoch sa museli v kinách ľudia váľať od smiechu. Ako vo väčšine nemých filmov, čo som videl, aj tu mi dosť prekážal neustále sa opakujúci hudobný doprovod. Zopár tém sa dookola opakuje a tým to končí, to ma po chvíľke vždy prestane baviť. Ale ináč príjemné prekvapenie. Bavil som sa. (18.06.2015)