Krvavá paní

Animované a právě proto maximálně působivé pojetí známého motivu. Film začíná jako nevinný romantický večerníček a postupně se mění v nefalšovaný horor a nevídané animované pojetí zániku a zmaru. Minimalistické pojetí animace zde oceňuji jako výrazné plus, díky kterému dobře vyniknou některé jemné detaily (kopcovitá krajina, noční hřbitov), dokreslující celý příběh. (03.05.2010)

Alžběta Báthoryová je nepochybně divácky vděčný námět, v tomto zpracování jsem se k tomu ale stavěl rezervovaně. Primitivní animace mě moc nenadchla, v některých momentech to má fakt divný humor (pták používající deodorant - a vlastně celkově mi ta kombinace hororu o sériové vražedkyni a roztomilých zvířátek přišla jaksi bizarní a nepatřičná), a především jsem vůbec nepochopil ten ústřední moment, který vysvětluje Alžbětinu proměnu jako následek dobrovolného darování vlastního srdce (doslova) muži ze srubu, do kterého se pravděpodobně zamilovala, a který se jí později její srdce pokouší vrátit, ale bezúspěšně. Proč s ním vlastně nemohla zůstat a proč ho musela opustit? Jaktože si mohla vyndat srdce z hrudi a dál po tom žít? Proč toužila po mladistvém vzhledu, když se stejně neměla komu ukazovat a o přízeň mužů jí nešlo? Film vyvolává hromadu otázek, na něž odpovědi nedává. Přitom po většinu doby tam hraje úžasná hudba a místy je to skutečně strašidelné, takže se nemůžu ubránit dojmu, že pokud by se to drželo čistě jen hororového žánru (třeba jako Kábrtova Svatební košile) a mělo by to propracovanější kresbu a vypustila by se z toho všechna ta zvířátka a blbinky okolo (a klidně to mohlo mít poloviční stopáž), přišel by mi výsledek mnohem lepší. Takto zůstalo bohužel jen někde na půl cesty. (17.02.2023)

Zo začiatku veselý úlet ale to sa zmení, keď Krvavá pani daruje svoje srdce šuhajovi, ktorý ju zachránil. Potom sa začnú diať veci. Krvavé veci. Známy príbeh o Báthoryčke v zvláštnej animovanej podobe. Veľa milých malých nápadov, dej bez slov, s výborne pasujúcou hudbou a prekvapivou nahotou. Videla som ako dieťa a určite si navždy budem pamätať vražednú figurínu stelesňujúcu zámockú pani. Viktor Kubal stvoril podľa mňa pozoruhodné dielo, ktoré stojí za pozretie. (03.07.2010)

Zaujímalo by ma, či videl Krvavú pani Jakubisko. Tá totižto výborne funguje aj po emocionálnej stránke, nielen po tej vizuálnej. Je výborne vypointovaná, fungujú v nej vzťahy a na animovaný film je veľmi odvážna. Jediným otáznikom tak zostáva, pre koho je určená, už si nedokážem spomenúť, či som z nej mal ako dieťa depresie. Trochu mi pripadá, že na začiatku je Kubal ovplyvnený Disneym, aby neskôr prešiel do módu Universal 30. rokov. Motivácie postáv nemusia byť v animovanom filme detailne prepracované, tu stačia byť naznačené a podporené výtvarnou štylizáciou. Kubal ukazuje, že animovaný film môže byť aj smutný. (22.01.2015)

I po letech stále působivé dílo. Strohé výtvarné pojetí, barevný kontrast, kde červená je symbolem života i smrti, a temné varhany vytvářejí chladnou atmosféru. První poetická třetina je plná radosti, kdy zvířátka připomínají rozjuchané disneyovské postavičky a Alžbětka Sněhurku. Jakmile však dá svému zachránci srdce, stává se z ní chladná a bezcitná čachtická paní. Věrný Ficko shání své paní mladé panny, na vesničany padá hrůza a železná panna nestačí objímat další oběti. Hřbitovní scéna, kdy noční krajinou burácí vichr a jedno tělo za druhým padá do masového hrobu, jako by vypadla z gotického hororu. Film má přiměřenou délku, avšak mnohý současný divák zvyklý na permanentní akci zřejmě spokojen nebude. Krvavá paní je poezie v obrazech a u poezie se nespěchá, tu je třeba si vychutnat. (28.11.2017)