La piel quemada

Možná nejlepší snímek španělské kinematografie šedesátých let je klasické road movie. Film byl natočen roku 1966 a svou premiéru měl v kinech v únoru 1967. Film má blízko k italskému neorealismu a řeší otázky jako je cestovní ruch, migrace, rasismus, drsné životní podmínky během Francova režimu, účinky občanské války a otevřenost k nové době hlavně v otázce sexuální. Na plátně se objevily dialogy jak kastilské tak katalánské. Děj běží po dobu 24 hodin v chronologickém pořadí a vypráví příběh stavebního dělníka a jeho rodiny. (Hennes)