Královna prokletých

CITÁT - Upíři staré účty nevyrovnávají. Nosíme je v sobě!......... Scénář : Michael Petroni. Kamera : Ian Baker. Hudba : Richard Gibbs a Jonathan Davis. K filmu byly vydány dva originální soundtracky. Ve filmu mimo jiné zazní - Marilyn Manson - Redeemer http://www.youtube.com/verify_age?next_url=http%3A//www.youtube.com/watch%3Fv%3DpG70qFzcDac , Disturbed - Down With The Sickness http://www.youtube.com/watch?v=09LTT0xwdfw nebo třeba Deftones - Change http://www.youtube.com/watch?v=ZL4MGwlZuAc Hrají : Aaliyah jako Královna Akasha. CITÁT - Omlouvám se za zpoždění, ale chytal jsem si svoji snídani.......... (06.05.2011)

Co o to, námět by byl fakt zajímavý, ale to zpracování... Tenhle film prostě nemá žádnou poetiku, atmosféru. To nejlepší, co tohle dílko může sdělit, podává skrz monolog páně Lestata, ale, to co při něm běží na plátně připomíná nepovedný videoklip s afektovaně nakřáplým hlasem Jonathana Davise v pozadí. Děj je příliš prosťoučký a příliš nelogický, herci odvádějí, to co mají, lehce vyčnívá svůdně divný Stuart Townsend. Ale ono je velice těžké převést předlohy, kde se mluví a přemýšlí a nic moc extra se v nich neděje, v dílo, ve kterém se nestřílí a není akce, tak, aby to k něčemu bylo. Chce to alespoň trochu invence, neotřelosti a samozřejmě taky nápady. S velkým přimhouřením oka jsem to vykoukala na 50%. (27.06.2007)

Jeden z mých osudových filmů. Vlastně definuje mé rané dospívání. Od té doby se toho mnoho změnilo, ale Queen of the Damned vždy ve mně vždy probudí nostalgii a připomene mi, kdo jsem a kdo jsem bývala. Tento film výrazně ovlivnil to, jakým směrem jsem ve světě filmu začala ubírat a bez něj bych jeho kouzlu možná nikdy nepropadla. Kdyby se mé první setkání s ním uskutečnilo v posledních letech, těžko uvěřím, že bych bych si jej tolik zamilovala. Není totiž dokonalý, vlastně už mě ani nebaví se na něj dívat a obzvláště poté, co jsem si přečetla výborné knižní předlohy od Anne Rice, vidím, co z filmu mohlo vzniknout, neboť si jen v podstatě vypůjčili jména a nedivím se, že samotná Anne Rice toto zpracování ráda nemá. Nic z toho však nemůže ohrozit to, co pro mě Queen of the Damned znamená. (18.07.2007)

Tak tohleto je, s prominutím, blbý, až to bolí. Když už jsem překousl absolutně bezhlavou deformaci upírské mytologie a věčně mastné vlasy Stuarta Townsenda, dorazil mě samoúčelný a primitivní příběh (pokud to v knižní předloze mělo alespoň nějakou snesitelnou úroveň, pak zde naprosto vymizela). Možná i chápu onu všudypřítomnou snahu tvůrců zavděčit se mladým divákům (ať už hudbou, prostředím nebo kostýmy), ale naprosto nechápu, že na to může někdo v dnešní době skočit. Béčko, které se tváří absurdně vážně, protože béčkem být nechce, je k vždy k pláči. Čím dál tím víc začínám mít na moderní upířiny alergii - všichni jejich tvůrci by si měli povinně přečíst Stokera. Když už pro nic, tak aby věděli, jaké mistrovské dílo ničí. (22.07.2011)

Výborná hudba, krásní mladí lidi v sexy hadrech, skvělá choreografie koncertů X tupost děje, hrozní mužští představitelé hlavních rolí, výsměch předloze a v neposlední řadě ostuda nesahající ani po kotníky Interwiev s upírem. Vzhledem k tumu že se jedná o film a nikoliv o koncertní DVD, tak hodnotím takto. (06.05.2007)