Počasí na zítra

Perfektne namiešaný koktail. Táto trpko usmievavá dráma možno nie je až tak dojemná, ani vás z nej od smiechu nebude bolieť brucho, no ja som s ňou skoro úplne unesený. Celý film som zhltol jedným šupom a každú minútu som priam žral. Cítiť z neho obrovskú pohodu a príjemnosť a zároveň silné sociálne a morálne cítenie hneď od začiatku. A čo je dôležitejšie, že až do samotného konca, ktorý sám bol zvládnutý ukážkovo, čoho som sa bál. Scenáru by mohli závidieť aj poprední machri remesla. 90%. (02.07.2007)

Současné Polsko viděné zmateným a udiveným pohledem Jozefa, pro kterého se zastavil čas zhruba před 17 lety, kdy se ukryl za zdmi kláštera. Jedno vystoupení zpívajících mnichů a Jozef je poznám svojí velmi naštvanou manželkou. A jelikož ženáč nemá v klášteře co pohledávat, vykopnou ho bratři ( ve slušivé teplákové soupravě) do 21. století. Se zbytkem znechucené rodiny (syn v politice, starší dcera účinkuje v erotické reality show, mladší dělí čas mezi PC a drogy) a přítelem své ženy, se seznámí až v luxusní vile, kde má na měsíc k dispozici část garáže. Začalo to jako komedie, která postupně hořkla..... až zůstal smutný film o společnosti ve které žijeme. (08.04.2006)

Bratr Józef, byvší řidič sanitky, si bezstarostně přežívá za chladnými zdmi kláštera, dokud jej nepřízeň osudu a hodně popíkový hudební festival Sacrosong nepřinutí vyjít ven, stanout tváří tvář pokřivené realitě a své dávno opuštěné rodině. Přijetí po sedmnácti letech pochopitelně nelze označit za vřelé, rozpačité dojmy jednotlivých členů rodiny prozaicky shrne mladší dcera, jež Józefa přivítá slovy „Jsi trochu divnej“. Není divný spíše okolní svět, založený na heslech typu „když chceš přežít, neprotestuj“? Počasí na zítra je o spoustě věcí, nad kterými nepřemýšlíme, ale které bychom si měli uvědomovat. Škoda, že se nesešly v lepším filmu. Vezměte si třeba postavy, spíše karikatury, které s výjimkou hlavního hrdiny neprocházejí žádným vývojem. Trapnosti televizního ovladače v igelitu pak dosahuje několik krvavých příhod krátce před hořkosladkým koncem. Ten měl přijít o minutu dříve a ušetřit nás tak „krišňáckého“ dovětku. Natočil Jerzy Stuhr alespoň dobrou komedii? Respektive – je to komedie, nebo drama? Odpověď je stejně nejednoznačná jako na otázku položenou ve filmu: „Jste politik nebo herec?“. 70% (09.08.2008)

Rozporuplné pocity. Na jedné straně stojí výborný scénář s brilantní kombinací dramatu a komediálních prvků, na straně druhé pochybné stylistické zpracování a jednorozměrné postavy. Významově, jakožto komentář k současné společenské situaci a lidskému charakteru, se ale jedná o navýsost důležitý film.___ Ze začátku jsem vůbec nemohl uvěřit, že se jedná o film z roku 2003. Dal bych ruku do ohně za to, že je to film natočený z 80. a možná i ze 70. let. Akorát nevím, jestli je to pozitivní nebo negativní zjištění z hlediska zhodnocení kvality díla… (15.02.2017)

Hořká tragikomedie o muži, kterému scházela ke štěstí větší přizpůsobivost, ale zároveň i energie a odvaha čelit nepravostem našeho světa, a tak se jeho životním postojem stal únik. V období komunismu se rozhodne najít azyl v klášeře, a když ho po letech náhoda přivede zpět do světa neohraničovaného klášterními zdmi, zjistí, že se sice změnila vláda, ale nezměnili se lidé, kteří dál zůstávají s morálkou na štíru. I přes upřímnou snahu integrovat se zpátky a navázat zpřetrhané svazky s rodinou volí nakonec opět únik do azylu mikrosvěta náboženské sekty. Není to špatný film, ale od tvůrce formátu Jerzyho Stuhra bych čekal přece jen propracovanější postavy a vyhrocenější konflikt. Snad i více černého humoru. Postavy jsou v řadě případů pouze načrtnuté a neprocházejí žádným vývojem. Chtělo to víc zapracovat na scénáři a kvalitě dialogů. Celkový dojem: 65 %. (17.05.2007)