Džinró

Nejprve malá poznámka k ději, jak ho popisuje ZIASystems - nemyslím, že se jedná o alternativní Japonsko, které WW2 vyhrálo, příběh se odehrává 10 let po velké "porážce"... Dále ta dívka nezemřela vinou příslušníka speciálních sil, obětovala svůj život pro terorismus. A teď k hodnocení: Byl jsem uchvácen, skvělé po technické stránce (kresba, hudba), úžasné co se týká děje a postav. Tenhle film mě opravdu dostal. Můžu, spíš musím, jen doporučit (07.12.2003)

Musím sa priznať, že som to na 100% nepochopil, lebo som to pozeral s anglickými titulkami. Skúsim ešte po našom. Každopádne film ohodnotím. Už dlho mi neprišlo niečo tak nevyrovnané ako tento film. Miestami sa objavujú silné, dokonca až úžasné scény, príslušníci, špeciálnej jednotky sú pre mňa úplne boží. Úvodná scéna s Fusem a mladou teroristkou je dokonalá. Koniec tiež rovnako drsný. Atmosféra parádna. Môžem sa len pridať k ostatným, že slovo temný naozaj vystihuje tento film. Negatíva. Potenciál obrnených príslušníkov nevyužitý naplno. Silné scény často striedala nuda. Proste to mohlo byť ešte lepšie. Mohlo to byť o máličko temnejšie a tiež aspoň o trošku akčnejšie. Nie moc. Len trošku. Tiež ma celkom zaujal režim v ktorom sa príbeh odohrával a mohol byť viac rozobraný. Každopádne ale slušný zážitok. Po druhom pozretí možno zmením hodnotenie. (18.07.2010)

Tak tohle jsem si opravdu parádně užil. Naprosto skvělé prostředí, které je již od začátku skvěle vykreslené. Skvělá atmosféra podtržená velmi dobrou hudbou. Povedená animace a zajímavý příběh, který i díky těm odkazům na pohádku o Karkulce dostává nový rozměr a lehký nádech tajemna. Navíc ta překvapení a intriky, které se tady odehrávají mě prostě hodně bavily. Je sice pravda, že ve výsledku jsem se nedozvěděl nic světového a že SPOILER vlk je prostě vlkem a Karkulka byla taky jenom Karkulka a tedy jejich osud byl víceméně jasný KONEC SPOILERU, ale i tak to bylo neskutečně zajímavé a já až do konce nevěřil, že to takhle skončí, i když jsem si v duchu říkal, že bych vlastně ani jiný konec příliš nebral. Bylo to zajímavé, bylo ta temné, mělo to atmosféru, zkrátka za mě paráda. 9/10 (17.11.2015)

Pohádka o Červené Karkulce: Bylo nebylo, jedna dívka, zavřena ve vysoké věži, neviděla svou matku už 7 let. Byla nucena nosit oblečení ze železa. Pověděli jí „Až tyto věci odnosíš, můžeš zpátky ke své mámě.“ A tak dívka odírala železný šat proti zdi, snažíc se je co nejdříve odnosit. Když se jí to konečně povedlo, dostala trochu mléka, chleba a také trochu sýra s máslem a vydala se na cestu. V lese potkala vlka, který se jí zeptal, co to nese. „Trochu mléka, chleba, sýru a másla“, odpověděla. Když se vlk zeptal, zda by mu trochu nedala, dívka odpověděla že ne, protože je to dárek pro maminku. Vlk se jí zeptal, jestli půjde cestou jehel nebo špendlíků. Dívka odvětila, že půjde cestou špendlíků. Vlk se tedy vydal cestou jehel, dorazil tam dříve a pochutnal si na matce. Když dívka konečně přišla k domu, zavolala „Maminko, otevři mi dveře“. „Jen zatlač, je odemčeno“, řekl vlk. Ale dveře stále nešly otevřít. Dívka tedy našla malou díru ve zdi, kterou se dostala do domu. „Maminko, mám hrozný hlad.“, řekla. „Dej si trochu masa z kredence“, odpověděl vlk. Bylo to maso její matky zabité vlkem. Na kredenc najednou skočila veliká černá kočka a řekla „Toto je maso z tvé mámy, co právě jíš.“ „Maminko, je tu kočka, která povídá, že jím tvé maso.“ „To je samozřejmě lež. Hoď po té kočce botu.“ Malá dívka, poté, co dojedla maso, byla žízniva. „Maminko, mám žízeň“, řekla. „Napij se trochu vína ze džbánu“, odpověděl vlk. Jak to udělala, malý ptáček přiletěl a posadil se na krb. „To je krev z tvé mámy, co teď piješ. Piješ krev tvé mámy“, řekl. „Maminko, na krbu sedí ptáček, který povídá, že piji tvou krev.“ „To je samozřejmě lež.. Hoď přes něj kabát.“ Dívka, najedena a napita, se obrátila ke svojí matce a řekla: „Maminko, jsem hrozně unavená.“ „Pojď sem a trochu si odpočiň.“ Dívka se svlékla a šla směrem k posteli, kde ležela její matka v divné pozici a s kápí přes její obličej. „Maminko, ty máš ale velké uši.“ „Aspoň tě lépe uslyším, zlatíčko.“ „Maminko, ty máš ale velké oči.“ „Aspoň tě lépe uvidím, drahoušku.“ „Maminko, ty máš ale velké pařáty.“ „Aspoň tě s nimi lépe podržím, moje milá.“ „Maminko, ty máš ale velké zuby.“ A pak vlk otevřel pusu a pozřel Červenou Karkulku. Hodnocení: Příběh byl zprvu trochu zmatený. Těžká orientace v postavách, ale zvykl jsem si. Kdykoli se kouknu na starší film, první, co mě kladně praští do očí je úžasná animace. Kam se hrabou dnešní filmy/seriály. Propracované detaily, tento příběh žije. Dále bych vyzdvihl hudbu, která je úchvatná a určitě si někde seženu OST. Hlavní postava Fuse Kazuki je velmi dobře ztvárněna a, jak praví Subjektiv, je zde patrná jeho povaha vlka, který nasazuje masku, aby vypadal jako člověk. Velmi dobré k zamyšlení. Celkově se mi Jin-Roh líbil, tempo bylo na začátku až moc pomalé a vývoj též. Příběh by se určitě mohl zkrátit do 60 minut a nic by mu nechybělo. Roztahování dodávalo na atmosféře, ale tady to bylo spíše k negativu, než pozitivu. Slabé 4*, neboli: 70% (07.02.2011)

Stát, kde po válečné porážce, kde bylo mimo jiné užito bomby, vytvářející velký hřib, zavládla podivná distopie, kde se stát snaží udržet řád a pořádek a proti němu vede odbojovou válku hned několik podzemních hnutí, které dokáží se státním aparátem úspěšně válčit a do toho všeho jeden z členů elitní policejní, polovojenské jednotky potká dívku, která nese v ruce tašku s náloží.... A pak někdo umře, někdo nevystřelí a rozjede se skvělý příběh zahalený do hutné atmosféry totální antiutopie, kde ani není jasné, která ze stran je v právu (a velké díky, že se to film ani nesnaží řešit) a kdo je za primární hajzly. Skvělá je i vizuální stránka, která, hlavně díky uniformám a bojovým oblekům, dává vzpomenout všem sc-fi alternativní reality odehrávající se v nacistickém německu (a celý nepojmenovaný stát působí jako špinavá verze kombinace třetí říše a císařství vycházejícího slunce). A hlavní dějová linka výborně parafrázující příběh o Karkulce je skvělá a díky hávu (výtvarně povedeného) anime působí docela exoticky, jen je obrovská škoda, že oba hlavní protagonisté jsou jen velmi špatně povahově prokresleny a přestože mezi nimi má vznikat cit, tak se na tváři Fuseho (onen člen spec. jednotky) za celý film snad ani na pikosekundu nezjeví úsměv, nejvtší úraz jinak skvělého filmu. I když, není tu ani jednu chapadlo, to by taky bodlo. (06.09.2015)