Režie:
Charlie ChaplinScénář:
Charlie ChaplinHudba:
Charlie ChaplinHrají:
Charlie Chaplin, Paulette Goddard, Henry Bergman, Chester Conklin, Lloyd Ingraham, Louis Natheaux, Gloria DeHaven, Richard Alexander, Mira McKinney (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Charles Chaplin a jeho souboj se stroji v éře, která není příliš nakloněna lidem. Společenská satira natáčená ještě v konvencích pantomimy němého období. Protest proti nehumánním aspektům technické civilizace a automatizace lidského života. Film je vybudovaný jako mozaika epizod, každá z nich má vlastní výstavbu gagů, geniálně se v ní uplatňuje smysl pro humor ironii i sarkasmus. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (291)
S každým dalším filmem mě umí Charlie překvapit. Oproti bratřím Marxům, jejichž humor mimochodem taky miluju, dokáže v každým filmu nejen vymyslet spoustu nových, vtipných gagů, ale narozdíl od nich vždycky vymyslí i nový silný příběh s relativně novou strukturou a aktuální myšlenkou. Tenhle film je nutný vidět taky kvůli tomu, že v něm Charlie skvěle zpívá, což je u legendy z němých grotesek rozhodně pozoruhodný a může to možná leckoho překvapit. ()
Chaplin si vždy dokázal vybrat vhodná témata s humánním poselstvím. Jeho MODERNÍ DOBA je jeden z filmových milníků. Možná jeho nejslavnější film. Nelidské zacházení s továrním zaměstnancem, kdy je na člověka pohlíženo jako na stroj a s tím spojený morální úpadek společnosti, je prvkem provázejícím lidstvo od průmyslové revoluce přes velkou hospodářskou krizi až po současnost. Když lidská pracovní síla nemá žádnou kapitální hodnotu, ztrácí člověk i svou lidskou hodnotu? To je trochu filosofická otázka a není se co divit, že Chaplina často obviňovali, že je komunista. Chaplin ale ve skutečnosti není žádný levicový revolucionář. Jeho filmy mají hlubší poselství, a kdo je sleduje pozorně, musí to vědět. Chaplinovy postavy jsou nositeli opravdových lidských hodnot. Nepodstatné uměle vytvořené hodnoty přezírají s komickým nadhledem. Poselství filmu mluví jasně. Naděje člověka umírá poslední. Film je tradičně obohacen romantickou linkou, spojenou se spřízněním lidských duší, v neklidném a nepřátelském světě. Chaplinovo taneční číslo se zpěvem je báječné. 88% ()
Hodne prijemny prekvapeni, prozatim nejlepsi Chaplinovo film, co jsem videl a zaroven jedna z nejvtipnejsich grotesek. Je sice fakt, ze 85 minut uz je trochu moc, ale dej nastesti neni na jednom miste a Chaplin tak dela bordel na ruznejch zajimavejch mistech, jednou ve vezeni, podruhy v obchodaku, pak zas v rozpadajicim se dome atd. takze gagy se stridaj a Chaplin ma k dispozici ruzny veci, z kterejch tezi maximum. Trosku me zarazil zvuk, obcas nekdo mluvi nebo Chaplin zazpiva a pak tu jsou zas klasicky titulky, trosku divny. I tentokrat ma Chaplin k dispozici zenskou, ale tentokrat to nehraje na zadnej desnej dojak s smutnym koncem, ale je to proste od zacatku do konce skvela komedie s hromadou nezapomenutelnejch scen. ()
Moderní doba je tak moc dobrý film, že se ho plynutí času nijak netýká. Tento film zkrátka nestárne. I po více než 80 letech umí Chaplin nejen rozesmát, ale i dojmout. Chaplin se obul tehdejších bezcitných kapitalistů a i přesto, že on sám byl dávno za vodou, vyznívá kritka naprosto upřímně a oprávněně nikoliv jako populistická póza. Moderní doba je navíc prošpikována skvělými a údernými scénkami, které snad musí rozesmát úplně každého. ()
Přiznám se, že jsem čekal něco trochu jiného. Čekal jsem smršť humoru na téma člověk v moderním světě. Místo toho se mi dostalo přesně mířené společenské kritiky, která se už nesnaží diváky ani tak rozesmát, jako spíš vyburcovat. Chaplin tu ukazuje své sympatie k chudým a k dělníkům snad víc než jindy. Na příkladu svého tuláka ukazuje marnost snahy o lepší život v prostředí, kde vládne potlačování práv jednotlivce. Chaplin Moderní dobu natočil až v roce 1936, a je to na filmu trochu znát. Paulette Goddard (hrající Tulákovu lásku) jako by už vypadla z jiné doby, než z éry němého filmu, a její výkon (ač ne špatný), působí vedle skvělého Chaplina trochu křečovitě. Taková Mabel Normandová nebo Edna Purviance, to bývaly „němé“ herečky! To jsou však nepodstatné detaily ve srovnání s manifestem, který tímto filmem Chaplin vytvořil. Je smutnou ironií osudu, že za takto humanistický film se mu dostalo tolika výtek ze strany kritiky. ()
Galerie (68)
Photo © United Artists
Zajímavosti (28)
- Poslední slova Charlieho Chaplina ve filmu můžeme odečíst z jeho rtů – v překladu říká: „Usmívejte se! Honem!“ (džanik)
- Ve světě film vyvolal bouřlivou diskuzi – v nacistickém Německu a fašistické Itálii byl dokonce zakázán. (everlong)
- Podle Paulette Goddard trávil Charlie Chaplin celé dny v nahrávacím studiu psaním hudby a vycházel, jen když ho o to Paulette naléhavě prosila. (džanik)
Reklama