francis

První dvě řady můžu jen doporučit, jsou totiž originální, děsně vtipný, chytrý a skvěle uhozený, a přitom mají hloubku. Třetí řada je o dvě ligy níž, takže pokud si po dokoukání prvních dvou dokážete poručit, na třetí ani nezačínejte koukat (já vím, že to asi nepůjde, ale pak mi nejspíš dáte za pravdu ;-)

Pravděpodobně nejnapínavější film, kterej jsem kdy viděl. A to jako vážně.

Humor trochu podobnej jako v Ali G in da House (jen ne tak častou za hranou... vkusu nebo čeho), akorát že je to celý mnohem dotaženější, fakt. Navíc dokonalá parodie a současně pocta praštěnej akčňákům a detektivním komediím 70. a 80. let, se vším dobrým i špatným, co k tomu patří. Možná né na stoprocent, ale rozhodně je to stoprocentní prdel. Loved it, mistrrr Dajnemájt.

V principu by se možná dal Boží úřad srovnat s jiným francouzským pseudodokumentem Mezi zdmi. Taky ukazuje realitu dnešní Francie na pozoruhodném místě (Mezi zdmi školu na předměstí plnou dětí přistěhovalců, Boží úřad něco jako sexuální poradnu pro mladistvé tamtéž, kde je skladba klientů hodně podobná, jako byla skladba žáků Mezi zdmi). Rozdíl je v tom, že zatímco film ze školního prostředí má promyšlenou a fungující stavbu, která dokáže diváka zaujmout a vtáhnout, a postavy, jejichž vývoj můžeme sledovat a zajímat se o jejich osud, Boží úřad tohle nemá a neumí. Klienti se objevují a mizí beze stopy (alespoň pro diváka, ale často zřejmě i pro pracovníky poradny) a jejich potenciálně zajímavé příběhy tak vyzní do prázdna, a ani zaměstnanci poradny nemají skoro prostor získat si nějaké větší sympatie... Výsledkem je dvouhodinová nuda, během které vás hodně rychle přejde i snaha najít v tom všem nějaké směřování a smysl (ačkoli je vidět, že tvůrci připravovali a dělali film s nadšením a vložili do něj spoustu práce). Film má maximálně hodnotu informací o antikoncepci a způsobech interrupce, které jsou v něm popsány... ale v tom případě bych ho spíš než v kině promítal v čekárnách gynekologických ordinací. Nemyslím si, že podobné poradny nejsou důležité, myslím si spíš opak, ale tyhle příběhy měly nejspíš zůstat za zdmi Božího úřadu, protože evidentně nebyly určené cizím očím a uším.

Jsem velkej fanoušek vetřelčí série a mám hodně rád všecky díly (obzvlášť prodloužený verze ze speciální edice), ovšem když bych si měl vybrat jeden nejoblíbenější, byla by to asi trojka; samozřejmě uznávám, že bez předchozích dílů by to nebylo ono. Proč trojka? Zatímco v prvních dvou dílech byly postavy víceméně jen hláškující figurky (ne že by to nějak vadilo), ve Fincherově příspěvku je to (částečně) jinak - scénář je tentokrát z verbálního hlediska opravdu inteligentní, používanej jazyk na úrovni, každá z postav má svůj vlastní způsob mluvy... což je z mýho pohledu příjemná změna. Jinak filmu nemám co vytknout - atmosféra je napjatá jako v předchozích dílech, navíc Vetřelec je snad ještě nebezpečnější (protože rychlejší a pohyblivější) než v jedničce - vůbec ta změna v jeho fyziognomii mě bavila. Navíc Fincherův charakteristickej styl při vytváření prostředí je znát - celou dobu je ve filmu mizerný "počasí".

Nádhera... spolu s Hanebnými pancharty nejlepší film, co jsem letos viděl. Fascinovala mě precizní rytmizace filmu (střihu), skvěle a zábavně variované leitmotivy a hlavně perfektní atmosféra, která v sobě mísila napětí mysteriózního filmu a uvolněnost osamělýho víkendovýho výletu za kulturou, skvělé hudební motivy, opravdu vý-bor-ná a vynalézavá kamera... Každá scéna měla svou zvláštní pointu na nějakým místě filmu (ať už před či po), každé setkání bylo sice jen variací těch předchozích, ale současně bylo každé úplně jiné - hlavně díky precizním hereckým etudám "special guest stars". Opravdu síla. Je trochu zvláštní, kolik lidí se nenechalo Hranicemi ovládání okouzlit, těžko se mi to chápe, obzvlášť u režiséra, jako je Jim Jarmusch. Je fakt, že každý jeho film je jiný, ale na druhou stranu - čekal snad někdo svižný film plný situačního a verbálního humoru, u kterýho se ani na chvilku nepřestane smát? Nevzpomínám si na žádný s Jimových starších filmů, kde by tempo vyprávění bylo znatelně rychlejší a frekvence promluv a "hlášek" výrazně vyšší... Možná povídková Noc na zemi... Je fakt, že žádnej z jeho filmů asi není "masovou zábavou", a platí to i o Hranicích ovládání. Já osobně je považuju za další z řady jeho vrcholných filmů.

Možná bych si Rozervaná objetí tolik neužil, kdybych pár dní předtím neviděl Ženy na pokraji nervového zhroucení. Fakt se mi zamlouvá způsob, jakým Almodovar začlenil tuhle svojí starou komedii (aniž by z ní použil jediný skutečný záběr) do svojí novinky. Hodně se mi líbily i další vizuální i jiný žertíky, ve kterých si sofistikovaně utahuje ze sitkomů a telenovel a televize vůbec (to ostatně dělal i v Ženách na pokraji nervového zhroucení). Závěr je absolutním vrcholem celýho filmu a patří k tomu nejzábavnějšímu, co jsem letos v kině viděl (je ale asi opravdu nutný vidět zmíněnej Pedrův starší film, aby si to člověk užil naplno). Každopádně si myslím, že síla tohohle filmu je dost jinde, než síla Almodovarových nejslavnějších snímků z posledních patnácti let, takže pokud od něj budete chtít to samý, co vám daly předchozí filmy, zklame vás. Rozervaná objetí jsou hlavně poctou klasický filmařině na jedný straně, a s nadhledem natočenou parodií na romantický filmy i televizní zábavu na straně druhý... a tuhle kombinaci já rád.

Tomuhle opravdu nemám co vytknout, bavil jsem se jak malej kluk a přitom se nedá říct, že by to nebylo chytrý, nebo že by tam byly nějaký prvoplánový scény a úlitby jen kvůli tomu, "aby to byla větší sranda". Jo, Brad a Frances hráli naprostý pitomce, ale rozdíl oproti postavám z hollywoodskejch crazy komedií je v tom, že takovejch lidí, jako jsou tihle dva, je na světě hromada. Coenové maj jejich chování parádně odpozorovaný, takže vlastně ani nemusí přehánět, když chtěji bejt vtipný. Jo, je to celý lehce absurdní, obzvlášť přistoupíme-li na to, že si film vlastně dělá legraci ze stavu v amerických tajných službách, ale já jsem ochotnej věřit těmhle dvěma povedenejm bráchům, že tahle situace může za jistejch okolností opravdu nastat... a díky tomu si film užiju ještě o kapku víc.

Kombinace geniálních momentů s úžasnou atmosférou a Draculou, z kterýho opravdu běhá mráz po zádech, a bezduchých nedotažených scén... Isabela Adjani sice vypadá báječně, ale stejně jako ona by tu roli "odehrála" i panenka Barbie...

Pro zajímavost zkuste srovnat zdejší hodnocení s hodnocením na IMDb. Rozdíl je opravdu výrazný.