Melinda a Melinda

dvě ženy.. dvě melindy.. dva osudy.. dva pohledy na svět.. tragédie vs. komedie.. a situaci kolem melindy můžeme rozehrát..:o) nemám ráda filmy woodyho allena, kde hraje woody allen.. doslova trpim při pohledu na něj.. tady jsem byla ušetřena, aspoň tak.. film neurazí, film nenadchne.. a to je pro filmového fandu zoufale málo.. další šanci dám woodymu zase za pár let.. (17.06.2008)

Nedá se říct, že se jedná o špatný snímek, "Melinda a Melinda" je spíš nevýrazné dílko, něco mezi filmovou hříčkou (málo nápaditou) a vztahovou tragikomedií (bez účinného dopadu). Filmu by prospěla důkladnější péče, takhle totiž působí jako narychlo spíchnutý hybrid, kterému se nikdo neměl čas věnovat. Možná to zná příliš kriticky, ale je to dáno tím, že od Allena jsem si navykl na vyšší úroveň. Neříkám, že film není koukatelný (tedy až na k uzoufání nudnou úvodní scénu s večeří), obě poloviny mají své vrcholy a solidní herecké výkony (Radha Mitchell, Will Ferrell), ale ruku na srdce: Proč dávat přednost tomuto filmu, když existují obdobné a výrazně povedenější "Zločiny a poklesky"? 6/10 (04.11.2009)

Melinda a Melinda jsou klaunovou hříčkou s prožitkem toho, čemu se říká láska. Klaun se rozkročil nad termínem dualita a zatroubil své úsměvné zamyšlení nad odlišností potřeb a vnímání života. Klaun sarkasticky odhaluje křehkou zranitelnost vnitřních světů, pocity nenaplněnosti a přizpůsobení se potřebám, a byť je rozdělení předkládáno klaunovou divadelní tezí o tragédii a komedii v kontextu se životem, jsou obě části díky sarkastické klaunově podstatě směle karikovány. Melinda a Melinda svítí rozvernou náladou, prokáží schopnost úspěšně pobavit, ale mezi vrcholy klaunovy tvorby nezasahují. Obětí klaunovy povznesené nálady a jeho škádlivého pokusu svátku tragédie s komedií je Melinda Robicheaux (velmi zajímavá Radha Mitchell), nešťastnice s vypáleným cejchem nevěrnice a kořist elitářského mužského šovinismu. Jednou je tak pro ni romantický idealismus jedinou přijatelnou normou, podruhé je po výkřiku zoufalství pokornější. Vede-li některá z cest i k naplnění? Hlavní mužskou postavou je tu Hobie (příjemný Will Ferrell), neznámý a nepříliš vytížený herec a muž v trpkém pocitu rozrůstající se prázdnoty manželství. Láska se šibalsky usmívá. Důležitou postavou filmu je Laurel (zajímavá Chloë Sevigny), bývalá Melindina spolužákyně a žena z vyšší střední třídy v citovém odcizení manželství, uzavřeného překotně mladým věkem. Potřeba intimního naplnění si zlomyslně kasá rukávy. Významnou postavou je Ellis Moonsong (zajímavý Chiwetel Ejiofor), klavírista a mladý a ctižádostivý hudební skladatel. Klaun vyhrožuje emočně konkurenčním střetnutím a nepokojně poskakuje. Výraznější postavou je zde Susan (příjemná Amanda Peet), Hobieho manželka a asistentka filmové režisérky s ambicí vlastního prosazení. A příležitosti se přizpůsobují potřeby i intimita. A k výraznějším postavám patří též Lee (příjemný Jonny Lee Miller), herec a Laurelin manžel, který své možnosti utápí v malichernosti a intimním vzdálením v manželství. Z dalších rolí: vypravěč tragičtějšího příběhu Max (Larry Pine), a oponující vypravěč komediálního příběhu Sy (Wallace Shawn), posluchači soupeřících příběhů Louise (Stephanie Roth Haberle) a Al (Neil Pepe), nejlepší kamarádka a spolužačka Melindy a Laurel v těhotenském stavu Cassie (Brooke Smith), její manžel a úspěšný právník Peter (Zak Orth), možný investor filmu, úspěšný a bohatý Steve Walsh (David Aaron Baker), nezkušená a mladá studentka herectví (Alyssa Pridham), Susanina režisérka (Katie Kreisler), Hobieho kamarád Walt (Steve Carell), neúspěšně navrhovaný nápadník a zubař Bud Silverglide (Geoffrey Nauffts), neúspěšně navrhovaný nápadník a okázale úspěšný zubař Greg Earlinger (Josh Brolin), Hobieho sok v lásce a pianista Billy Wheeler (Daniel Sunjata), či nepovedené Hobieho rande a s rozvodem dosud nevyrovnaná Stacey Fox (Vinessa Shaw). Melinda a Melinda jsou lehkou filmovou hříčkou kabaretního klauna, aneb láska lidí má různé podoby, chutě a vůně. Stylově škádlivé klaunovo pobavení. (21.11.2020)

TV/// Obsazení 4/10 Děj 1/10 Hudba 1/10 Efekty 2/10/// +pár dobrých herců -příšerně nudné/// Zkusil jsem tomu dát šanci i napodruhé. Tentokrát jsem to dokoukal do konce, ale úplně mě tenhle film minul. Vůbec jsem se u něj nebavil, ničím extra mě nezaujal a jeho sledování se mi zdálo jako ztráta času. K dobru je, že to natočil Woody Allen. Tedy není to můj oblíbený režisér, ale snad už jsem trošku povyrostl abych jeho filmy začal chápat a dokázal je ocenit. V tomto případě se to ovšem úplně minulo účinkem./// Celkem 20%/// (03.02.2009)

To paralelní vyprávění jednoho příběhu ze dvou perspektiv, respektive ve dvou odlišných verzích, je asi filmařsky zajímavé a opět potvrzuje, že Allenova kreativita měla vždy bezedné zdroje, nicméně přesto si vlastně nejsem jistý, jestli se mi to líbilo nebo ne. Už ta výchozí nepravděpodobná situace (respektive rámování celého filmu metodou příběhu v příběhu) mě poněkud iritovala, protože si nedovedu představit, že by si někdo u večeře dokázal takto odvyprávět souvislý příběh (a ještě u toho vést  hlubokomyslné diskuse o tom, zda je podstata života tragická nebo komická), a považuji to pouze za tradiční literární techniku (Dekameron, Canterburské povídky), kterou si zde Allen jen vypůjčil a o kterou vlastně zas tak nejde, protože stěžejní je zde využití jedné postavy - ztvárněné stejnou herečkou - ve dvou odlišných příbězích, z nichž jeden má být tragický a druhý komický. Osobně by mi to takto napsané bez znalosti filmu asi přišlo jako docela působivý nápad, ale v tomto konkrétním zpracování musím říct, že mi to přišlo bohužel divácky docela odtažité, a osobně jsem se dost ztrácel v té změti postav (k obsazení ale výtky nemám, vadil mi tam snad jen krajně nesympatický zjev Brooke Smith), jejich nezapamatovatelných jménech a nepřehledných motivacích - dokonce jsem měl problém se vůbec orientovat v tom, zda zrovna sleduji komickou nebo tragickou část (!), což je možná moje chyba, ale fakt je ten, že film to svému divákovi skutečně nijak neulehčuje. A když si člověk odmyslí všechny ty blbinky s formální stránkou, zůstanou mu vlastně jen notoricky známé Allenovy motivy, servírované zde ve stopadesáté variaci, což se někomu může stále líbit, ale mně osobně to v tomto případě spíše jen nudilo, a vybavovaly se mi jiné Allenovy filmy, které osobně považuji za zdařilejší. Titulní postava mi navíc nebyla moc sympatická a už jsem u Allena zažil mnohem hezčí herečky v hlavní roli, takže hlavně to srovnání s jinými Allenovými filmy je pro mě asi hlavním zdrojem přesvědčení, že už jsem od něj prostě viděl lepší věci, byť možná odvyprávěné zcela konvenčně. (11.07.2021)