Ohyaku: The Female Demon
Legends of the Poisonous Seductress Volume 1 - Female Demon Ohyaku
Recenze (7)
Drsný príbeh o pomste mladej ženy. Sprvu sa mi to zdalo dosť nesúrodé, príbeh však rýchlo dostal správny šmrnc. Bol som príjemne prekvapený zobrazením brutality a násilia, zrejme som doteraz nevidel tie "správne" filmy.:) O to viac ma to teší, že nebolo samoúčelné. Ale nebolo to len o násilí... film ponúkol aj typické ženské zbrane, ktoré hlavná hrdinka ( sympatická Junko Miyazono ) pri svojej ceste za pomstou plným priehrštím používala. ()
Jeden z mnoha tradičních příběhů o nekompromisní pomstě jedné mladé dámy. Podvedli ji, zabili jí milence před očima, znásilnili a uvěznili na ostrov s kriminálníky ... I když se píší 60. léta a film je ještě černobílý, je až neuvěřitelně BRUTÁLNÍ!!! Z té míry zobrazení násilí a mordů jsem byl opravdu na větvi, v té době mimo Japonsko téměř nemyslitelné ... Příběh je perfektně postavený, promyšlený, hlavní hrdinka vcelku sympatická ... Jedná se rozhodně o vyjímečné a průkopnické dílo, ale něco mi nedovoluje dát plný počet v hodnocení. Možná to byly nevýrazné herecké výkony, které se mi zdály spíš jen tak "zúčastněné", nebo nevím co ... Každopádně perfektní záležitost. Na souboje se zde moc nehraje, spíše na manipulaci, využití ženských zbraní, lží, podvodů atd. ()
Příběh o lásce až za hrob, věrnosti, co jde přes mrtvá těla, o zradě a pomstě a ... A... A je tam několik fajn šermířských soubojů, tajemná lesbická tatérka (a to je vždycky plus!), zopár dobrých hereckých výkonů a především velmi dobře vystavěný příběh, který prostě funguje na všech frontách a ani na minutu nepůsobí pitomě. Hodně překvapující je silná brutalita, která působí tak syrově a autenticky (přestože to není žádný gore fest), že mě regulérně mrazilo v zátylku a to je na šedesátá léta dost nečekané. Tady někde se vzala prvotní idea pro pozdější filmy jako Lady Snowblood, ze kterých pak Tarantino vysoustružil Kill Billa. Jenže tady je to především dramatický film a nikoliv sbírka odťatých končetin a stříkající krve. ()
Syrový, dějově dobře zvládnutý (a místy poněkud brutální) snímek podle populární šablony o ženě - mstitelce. Junko Miyazono je jako Ohyaku přesvědčivá a roli si očividně užívá. Narozdíl od mnoha jiných snímků tohoto typu oplývá tento překvapivou dávkou realističnosti, Ohyaku nepředstavuje žádné neporazitelné monstrum, spíše je zcela oddána pomstě a chladně intrikuje, ženský charakter je výborně ztvárněn. V jedné z větších rolí se objeví jednoruký (zato však ještě dvoubradý:) Tomisaburo Wakayama, který prokáže, že kromě zdatného šermíře je i dobrým hercem. Velmi příjemné překvapení! ()
Zaujímavý kúsok o mstiacej sa žene. Čo mi imponovalo bolo to, že nešlo o bojovníčku (s nimi to nikdy nefunguje), ale o obyčajnú ženu bez nejakých bojových skúseností. Príbeh je dobre vystavaný, má tempo a uveriteľné šermiarske súboje. Škoda, že sa do nich "neoprel" aj hviezdny Wakajama. Pochváliť musím aj kameru, ktorá si priam pýtala viac scén v exteriéri. A na svoje si prídu aj milovníci mučenia či lesbických scén. ()
Mimoradne zajimavy cernobily filmovy pocin s prichutii stylu pulp (rekl bych)...urcite doporucuju ke shlednuti. 4+ ()
Klasický příběh o ženě mstící ztracenou lásku překvapuje nečekaně drsnými až brutálními scénkami a přitom dbá na uvěřitelnost charakterů, zejména pak u hlavní ženské postavy, což se v mnoha podobných filmech nevyskytuje. Female Demon Ohayaku předznamenává boom pinky violence/roman porno filmů, které živil japonská studia v 70. a 80. letech 20. století. Přestože tento kousek obsahuje prakticky vše, co je pro pinky žánr typické (tedy silnou ženskou hrdinku, pomstu, násilí a sex včetně otevřeně lesbických scén) připomíná zároveň klasické samurajské filmy, kterými se nejen po formální stránce inspiruje. Hodně tomu pomáhá i černobílé provedení. ()