Pošťák vždycky zvoní dvakrát
The Postman Always Rings Twice
Poštár zvoní dvakrát
Režie:
Bob RafelsonScénář:
David MametKamera:
Sven NykvistHudba:
Michael SmallHrají:
Jack Nicholson, Jessica Lange, John Colicos, Michael Lerner, John P. Ryan, Anjelica Huston, William Traylor, Thomas Hill, Brion James, Glenn Shadix (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Mladý tulák Frank Chambers (Jack Nicholson) si najde práci pomocníka v zapadlém motorestu, který patří dobráckému Nicku Papadakisovi (John Colicos). Tam také pozná Nickovu mladší přitažlivou a neuspokojenou manželku Coru (Jessica Langeová). Po krátké době se z obou stanou vášniví milenci. Až tak vášniví, že se rozhodnou Nicka zabít a získat peníze z jeho životní pojistky. Jenže kvůli banálním drobnostem se první pokus o vraždu nezdaří. A navíc se na scéně objeví zástupce pojišťovny, který není žádný hlupák... (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (79)
Protagonisté konají: někdy plánovaně, někdy impulsivně. Nejsilnější výpověď o životě jsem cítil ve cvhílích, kdy bylo jen otázkou náhody, co s nimi bude. Vidím symbol ve vracejícím se motivu stopování v noční temnotě: netušíme, kdo zastaví a kam jede. Máme nějaký záměr, ale ten nám pomůže jen dát věci do pohybu, dál se dějí věci nepředvídatelně.Protagonisté měli mnohokrát obrovské štěstí, měli párkrát smůlu. Divák má před očima názornou otázku: dá se žít bez konání? Kde je smysl života bez konání? Může být konání bez rizika? ()
Mám rád Jacka Nicholsona, ale tenhle film se mi moc nelíbil. O tom, jak si nějaká vdaná madam najde milence a pak společně zabijou bohatýho manžela, se natočila už hromada filmů. Tady je snad do jistý míry originální, že ta vražda jim projde. Ale potom, co je teda případ vraždy tak trochu kostrbatě vyřešen, následuje už jenom nuda. Přitom tam byl ještě potenciál z toho filmu něco vytřískat. Třeba krátká epizodka s vyděračem. Ta byla nakonec v tom filmu úplně zbytečná. Vyřeší se to za 2 minuty a hotovo. Nakonec mi začaly obě hlavní postavy spíš lézt na nervy, takže u tragickýho konce jsem si akorát řikal, že dobře jim tak. ()
Režisér Bob Rafelson se do tisku chvástal, že půjde o nejerotičtější film, jaký kdy natočil. Vše mu hrálo do karet: skvělí herci, scénárista David Mamet, mistr náladové hry stínu a světla Sven Nykvist.. Jenže to tak úplně nevyšlo. Tak trochu do prázdna působící drama, které vyplňují kromě několika vydařených sekvencí jen hádky a následné udobřování, překážky, které brání jejich místy tak trochu umělé vášni, musí z kola ven, jenže nakonec toho příliš nezbývá. Remake o svůdné, ale hlavně zrádné servírce a tulákovi z období velké krize (silná žena a slabý muž) byl v očekávání spíš proto, že všechny zajímalo, jak se přiblížil laťce původní verze. Kritici nebyli úplně milosrdní. Spíš naopak. Tentokrát s nimi nelze než souhlasit. ()
Neviem, prečo je táto verzia tak zle hodnotená oproti pôvodnej. Ja som jej tiež pôvodne nadelil tri hviezdičky, ale to bolo iba podľa mojej nespoľahlivej pamäti. Keď som si dnes film pozrel, nemám problém jednu slabú hviezdičku pridať aj keď viacero nedostatkov nemôžem prehliadnuť. Ale už som dal štyri hviezdičky aj horším filmom. Hodnotenie bude vždy vysoko subjektívne a často závislé na momentálnej nálade a duševnom rozpoložení hodnotiteľa. V každom prípade som rád, že v knižnici mám predlohu od J. McCaina, pri čítaní ktorej si nebudem vybavovať ani jedného z hercov ktorejkoľvek z verzií. ()
Galerie (67)
Zajímavosti (6)
- Jedná sa o štvrtý film, v ktorom si Jack Nicholson zahral pod režisérskym dohľadom Boba Rafelsona. (sudruh sustruh)
- Film bol často nesprávne uvádzaný pod názvom The Postman Always Knocks Twice, teda Poštár klope vždy dvakrát. (sudruh sustruh)
- Postava Cory Papadakis bola ponúknutá aj Meryl Streep, tá však odmietla. (sudruh sustruh)
"Pošťák vždycky zvoní dvakrát" potřetí…¬ Krimipříběh "Pošťák vždycky zvoní dvakrát" marylandského spisovatele Jamese M. Caina z r. 1934 patří k tomu nejlepšímu, co kdy bylo v tomto literárním genru napsáno. Traduje se, že český překlad Jaroslava Kořána je lepší anglického originálu Cainova; faktem je, že tento překlad (z r. 1987) se vydává dodnes a jeho četba je opravdovou lahůdkou pro milovníky krimi či noir příběhů.¬ Znám a viděl jsem — přiznávám že v různých obdobích svého života, což je na úkor věrohodnosti mého porovnávání — celkem čtyři filmové zpracování tohoto mého oblíbeného a v pravdě silného příběhu o lásce, vášni, neřesti i zradě, s vhledem do USA právního systému své doby. Žádné z nich nesahá ani po pás prožitku z četby; přes to alespoň některá z nich stojí za pozornost do té míry, že není od věci je shlédnouti, třebaže po četbě bude umělecký účinek na diváka dozajista otupen.¬¬¬ 1. "Posedlost" Itala L. Viscontiho z r. 1943 je žel pouze volným zpracováním literární předlohy; důraz klade Visconti na jiné stránky — neorealistické ztvárnění tehdejšího života chudých vrstev, čímž samotný příběh trpí, odsouván do pozadí. Pro milovníka noir snímků asi nejméně vhodné ke shlédnutí — byť nátočet nepostrádá uměleckých kvalit Viscontimu vlastních a byť oba hlavní představitelé příběhu v podání Clary Calamaiové a Massima Girottiho typově k předloze velmi dobře sedí.¬¬¬ 2. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" v režii T. Garnetta a scénáři N. Busche americké produkce z r. 1946 je nátočtem ke knize dobře přiléhajícím, částečně i slušně budovanou dramatickou linkou. Toto zpracování považuji za předloze nejlépe odpovídající a divácky nejvděčnější, také Lana Turnerová a John Garfield v hlavních úlohách odpovídají předloze velice dobře a dobře své úlohy také hrají.¬¬¬ 3. "Pošťák vždy zvoní dvakrát" americké produkce z r. 1981 režíroval B. Rafelson a scénář napsal známý a kvalitní scénárista D. Mamet. Toto zpracování je záměrně syrové, stavějící do popředí sexualitu; tím se odlišuje od zpracování z r. 1946, které staví na typech a ne na živočišné akci. Herecké umění J. Nicholsona můžeme vynášeti jak chceme vysoko. ale pravdou je, že se na úlohu mladého tuláka Franka vůbec nehodil — věkem, vzhledem, vystupováním. Scénář lze hodnotiti velice sporně, podle mé mínky jeho živočišné pojetí předlohu zabíjí a jí neodpovídá, což s nevěryhodným obsazením Franka Nicholsonem tomuto zpracování nejvíce asi ubližuje a staví je na nejzazší místo ze všech čtyřech, které tu porovnávám.¬¬¬ 4. "Vášeň" je dílo (mimo jiných) maďarského režiséra a scénáristy G. Fehéra, natočené r. 1998. Nátočet je nepříznivě poznamenán spoluprací s lidmi pohybujícími se okolo maďarského tvůrce Bély Tarra, který se také, žel, podílel na scénáři. Vzniklo sice dílo nejvíce umělecké po výtvarné a filmové stránce z porovnávaných, ale obdobně jako u Viscontiho "Posedlosti" dílo, u něhož je literární předloha dávána do pozadí, aby vynikly kvality jiné. K tomu ještě vybraní představitelé Řeka Papadakise a jeho manželky Cory (Ildikó Bánságiová a Džoko Rosič) jsou podobou, ale i herecky vzdáleni duchu knihy.¬¬¬ Z předchozího vyplývá tato sumace: Kdo nečetl knižní předlohu, taktéž kdo nechce ztráceti čas sledováním různých nátočtů a chce si vybrati pouze jeden, tomu doporučuji shlédnouti — pokud si může vybrati — Garnetův-Buschův snímek z r. 1946. () (méně) (více)