The Spook Who Sat by the Door
Režie:
Ivan DixonKamera:
Michel HugoHudba:
Herbie HancockHrají:
Lawrence Cook, Janet League, Paula Kelly, J.A. Preston, Joseph Mascolo, Elaine Aiken, Don Blakely, Johnny Williams, Anthony Ray, James Mitchell, Stephen Ferry (více)Obsahy(1)
Všechny blaxploitation filmy v různé míře obsahují kontroverzní sekvence projevů rasismu či naopak tvrdého odporu černošských hrdinů vůči útisku, ale žádný jiný snímek se v radikálnosti a provokativnosti nevyrovná této adaptaci revolučního románu Sama Greenleeho. Zatímco o ostatních titulech cílených na černošské publikum lze říci, že prostřednictvím sympatických a idealizovaných hrdinů či hrdinek naplňovaly individuální sny svých diváků, Černý strašák u dveří je v zásadě jediný film, který do uhrančivé fikce převádí plány na černošskou revoluci, hlásané militantními a separatistickými odnožemi hnutí za práva Afroameričanů.
Název snímku i původní knihy odkazuje k typickému projevu pozitivního rasismu, kdy instituce najímaly černochy, kterým daly pracovní místo blízko u vchodu, aby tak příchozím sugerovaly dojem, že neaplikují rasovou diskriminaci či podporují rasovou integraci. Film vychází z premisy, že na základě programu vymyšleného senátorem, jenž před volbami potřebuje nahromadit hlasy od černošských voličů, je CIA nucena dostát rasovým kvótám a přijmout mezi své agenty také černocha. Vyřazovacím výcvikem jako jediný projde na první pohled nenápadný a uhlazený Dan Freeman. Ovšem po nějaké době ze zpravodajské služby odejde, aby se v rodném Chicagu věnoval sociální a komunitní práci. Ve skutečnosti za pomoci taktik naučených u CIA přemění hlavní z místních gangů v disciplinovanou guerillovou skupinu s cílem rozpoutat po celých USA organizovanou revoluci.
Snímek stejně jako kniha, jejíž autor se podílel na scénáři, od předestřených pozic neuhýbá k jakýmkoli kompromisům. Díky tomu, že Černý strašák u dveří neobsahoval sex, nahotu, explicitní násilí ani vulgaritu, na rozdíl od většiny blaxploitation, byl navzdory své kontroverzní povaze ratingovým úřadem označen jako přístupný pro rodiny s dětmi. Nicméně právě coby dílo s politicky a společensky nebezpečným poselstvím byl film na základě intervence FBI pár dní po nasazení do kin stažen z distribuce. Vedle motivu černošské guerillové války na území USA představuje druhou hlavní linii vyprávění jízlivá reflexe rasismu v dobové americké společnosti. Ostatně revoluční taktika představená ve filmu staví v prvé řadě na využití rasových předsudků bílých jako zbraně v boji. Hrdinovo kódové označení Strýček Tom odkazuje k jednomu z klasických a aktivisty napadaných archetypů černošských postav v tradiční kultuře, jež platí za synonymum oddané podřízenosti a ponížené ochoty sloužit bílým. Právě díky tomu, že se hrdina chová jako zakřiknutý a kariérnímu ideálu oddaný člen konzumní společnosti, zůstává stranou pozornosti zpravodajských služeb a policie. Jak sám říká svým následovníkům: „Černoch s mopem, kbelíkem nebo smetákem může v téhle zemi vkráčet takřka kamkoli. A usmívající se černoch je přímo neviditelný".
(Letní filmová škola)
Recenze (8)
Svým způsobem nesmírně fascinující "film". Spíše se pro něj ale hodí označení "manuál" pro vedení guerilové války černé menšiny proti bílé většině. Z narativního hlediska nic extra, tradiční béčkové zábavy se tu najde pomálu, ale z historického pohledu jako příspěvek k vývoji vnímání rasismu a xenofobie jde o takřka podobně zajímavé dílo jako Triumf vůle či Zrození národa. Byť jde samozřejmě o nižší ligu která na rozdíl od nich nijak nerozvíjela možnosti kinematografie. 7/10 ()
"Černý strašák u dveří" náleží mezi pozapomenuté tituly z éry blaxploitation, ale zatímco řada jiných snímků vděčí za obskuritu svým tristním kvalitám, tento film byl zapomenut cíleně. Zpravidla se jako nejradikálnější černošský film dané doby uvádí Van Peeblesův avantgardně buřičský pamflet "Sweet Sweetback's Baadasssss Song", ale i ten bledne oproti kontroverznosti tohoto - paradoxně i dětem přístupného - filmu prostého jakýchkoli atrakcí tradičně spojovaných s blaxploitation (od nahoty, sexu, násilí a vulgarit po funky módu a dynamické soulové soundtracky). Zdejší hrdina není mučedník jako Sweetback ani zhmotnělý sen konzumního úspěchu jako šviháčtí a silně sexualizovaní gerojové typických blaxploitation. V postavě Dana Freemana, jenž díky pozitivní diskriminaci projde výcvikem CIA a nabyté znalosti posléze využije k organizaci černošské guerillové armády za účelem rozpoutání revoluce v USA, se naopak důmyslně účtuje s klasickým a v 70. letech hojně kritizovaným stereotypem sidney-poitierovského černocha asimilovaného do bílé společnosti. V případě zdejšího hrdiny jsou střídmost, úslužnost, nekonfliktnost a kariérní orientace pouhou účelnou maskou, která slouží k naplnění jeho cílů. Vyprávění také přímo reflektuje "neviditelnost" černochů, kteří vykonávají práci služebníků a uklízečů, při čemž doslova zazní, že právě přijetí těchto pozic může být v guerillové revoluci silnou zbraní a způsobem infiltrace. Film obdobně využívá i tradiční mainstreamovou formu a klasický hollywoodský styl, které právě v kontrastu s provokativními revolučními myšlenkami a vyhrocenou reflexí rasové situace v USA utvářejí zneklidňující dílo. Není proto divu, že film byl pár dní po nasazení do distribuce stažen z kin na základě nařízení FBI. ()
Prvních 102 minut jsem se slušně bavil a když začla revoluce, tak jsem se zatajeným dechem, čekal, jak tenhle film dotáhnou bez uklizení pana režiséra do vězení... OH WAIT, tenhle film neskončí. Aby si každé pubilkum našlo "to svý" a neodešlo vrcholně uražené, tak prostě film utnou. Otevřené konce jako takové nesnáším a tohle je absolutní vrchol. Opravdu, celý film slušně odsejpá, hrdina je správný tichý magor a jeho přátelé mu nedělají práci lehčí. A pak to takhle podělat, to už radši nemuseli natočit vůbec. Kvůli tomu strhávám tři hvězdičky a nechávám dvě za precizně udělaných 66% filmu. ()
NFR 2012 ()
Tento blaxploitation není tak špatný jako jiné (chybí typické propriety - nahota, násilí, cool hlášky, funk), ale je něco horšího - nudný. Příběh vzniku černošské guerilly a začátku občanské války stojí sice na zajímavém nápadu (černoch vyškolený CIA, aby ukázali, že nemají předsudky, začne své naučené schopnosti využívat proti těm, co ho vycvičili), ale na to, jak závažné a silné téma zobrazuje, působí na mě nezáživně, ukecaně. Kromě toho nemůžu snést, že podporuje ohavnou věc. Utlačování černochů je samozřejmě špatné, ale plánovat kvůli tomu ozbrojený teror... Je to docela zlý film a vlastně se nedivím, že musel být stažen z kin. ()
Zajímavosti (2)
- Filmovou předlohou se stala stejnojmenná kniha úspěšného amerického spisovatele Sama Greenleeho, kterou britské knižní vydavatelství Allison & Busby prvně vydalo v roce 1969. (Conspi)
- V roce 2012 byl film zařazen do Národního filmového registru USA, který je součástí knihovny amerického Kongresu. (Snorlax)
Reklama