Ratatouille

Spojenie vysokého s nízkym (francúzska inovatívno aranžujúca kuchyňa nouvelle cuisine v réžii potkanov z kanála) a kulinárska filmová chuťovka, okorenená zopár adrenalínovými naháňačkami je na svete. Roztomilé zvieratká, v ktorých správaní i pohľadoch bolo niečo z pokľudného nostalgického šarmu pixarovského krátkeho filmu Geriho hra. Umelecký tvorivý vplyv režiséra tohto Oscarom ovenčeného kraťasu, Jana Pinkavu (mimochodom syna geniálneho českého spisovateľa Jana Křesadla), bol zmiešaný s producentskými požiadavkami na väčšiu akciu, ktorú obstaral dokončujúci režisér Brad Bird. Osobne mi jedlá, kde na taniere hranatých tvarov veľkosti polovice stola prinesú svižne pripravenú krpatú jednohubku zloženú z mäsa ibisa japonského, okorenenú šafranom a zaliatou jemnou omáčkou z hľuzoviek neveľmi sedia, v danom prípade som si, vďaka nezvyčajnej, no prepečlivej príprave celého filmu, pochutil. (10.09.2007)

S velkým očekáváním největší animákové bomby posledních let jsem usedl do sedačky v kinosále.... Naštěstí musím říct, že nejsem vůbec zklamán (jak se to při podobných očekáváních stává). Dočkal jsem se výborného příběhu s animací posunutou (jak je u Pixaru zvykem) k dokonalosti. V dnešní době už nikoho nepřekvapí 3D animace na současné úrovni. Pixar to ale dotáhnul na animaci, která se natolik blíží realitě, že ji chvílemi přestáváte vnímat. Ocitáte se v Pažíži na ulici nebo na střeše a chce se vám obdivovat jaká je ta Paříž krásná (a ne krásně animovaná !). Když projíždí kamera kuchyní, vidíte v každém koutku plátna nějaký pohyb, všude se něco děje .... V dokonalosti detailů je tenhle film velkým skokem a konkurence bude mít hodně práce (jestli vůbec bude mít odvahu) tuhle laťku přeskočit ... Musím říct, že mě tenhle filmík nadchnul a pokud by akademie zařadila novou kategorii - Nejlepší herec v animovaném filmu - pak je "výkon" Remyho jasným kandidátem na zlatou sošku :) (26.09.2007)

Pixarovské animáky v poslední době do mrtě vyvařují své ingredience. Míchají rodinné hodnoty, přátelství i s jejich krizemi, lásku, koření akčními scénami, solí i sladí slzami... A tajná ingredience? Zde jím snad je jen Anton Ego, který právem volá: "Přineste mi něco neokoukaného!" Volám to i já. Mně, narozdíl od Ega, pokrm jménem Ratatouille příliš nechutnal. Snad je to tím, že ještě stále jakž takž dokážu sledovat film jako puberťák, ale jako dítě už pramálo. Ratolesti se možná budou oblizovat, ale jako dospělý nedokážu jít nad ***. (06.09.2008)

Šel jsem do kina s vidinou nevšedního zážitku, jsem lehce zklamán, zvlášť po těch nadšených reakcích recenzentů (třeba všichni ze Cinemy dali sto.) Prostě z hlediska vtipného i dojemného u mě snímek zůstal na půl cesty, protože podobné emoce jsem zkrátka cítil u animáku od Pixaru, který se mi líbil nejvíc (Hledá se Nemo - 100%), i u toho, jenž na mě zapůsobil nejmíň (Život brouka - 70%.) (04.10.2007)

Bezchybná animace a živost animovaného světa se všemi jeho všedními, nepostřehnutelnými detaily je u pixara samozřejmostí, takže už se to skoro ani nedá brát jako plus. Je to hlavně ta pohoda a francouzská gurmánská atmosféra, která z filmu na diváka dýchne a "přenese" ho do jedné restaurace v Paříži... Za orignálnost a nepředvídatelnost by Ratatouille zrovna metál nedostal. Ale ta linie s Antonem Ego byla super a výborný dabing O'Toole+Ian Holm... Jedna z mých nejoblíbenějších pixarovek. (29.03.2011)