Marquis de Sade: Justine

Ak budú naďalej fungovať školské kino predstavenia, prihováram sa za púšťanie Justíny z režisérskej dielne Jesúsa Franca ôsmakom, deviatakom na základných školách a stredoškolákom. Popri základnej rámcovej vedomosti o literárnom diele markíza de Sade, získajú poučný zážitok o rôznych prístupoch dievčat k cnosti, o prevažujúcom prístupe mužov k ženám, i o o vzácnych výnimkách, umožňujúcim stavať konštrukty o morálnom a čestnom prístupe k biednym a strádajúcim. V neposlednom rade získajú študenti náhľad na skutočné chovanie a morálne zameranie podnikateľov, duchovných, šľachty a kupliarov. Neraz realizujúcich vzájomne zastupiteľné, či nerozoznateľne podobné úlohy v spoločnosti. A v neposlednom rade sa môžu žiaci oboznámiť s povahou práce opôr spoločnosti, predstavených ramenami spravodlivosti - policajtami, sudcami, a vládnymi úradníkmi. (27.01.2021)

K mýmu překvapení velice povedenej film a nejlepší film co se týče Francovy filmografie. Hudba Bruna Nicolaie perfektně sedí, kameraman ví, co dělá, herci v pohodě. Kamkoliv přijde Justine s nadějí, že tam, kam zrovna přišla, to bude lepší, je zklamaná a v depresích. Nakonec to ale dobře dopadne. Nepoznal bych, že to točil Franco, kdyby to tu a ve filmu nebylo napsaný a to je myslím velkej plus. (17.01.2021)

Koprodukční snímek „Marquis de Sade: Justine“, na kterém se například podílelo i Lichtenštejnsko, je za mě zklamáním a nenaplněním očekávání. Netvrdím, že de Sade je skvělý autor, že jeho díla jsou v současné době tak kontroverzní podle toho, jakou pověst si vydobyla, ale Jesús Franco pojal snímek jako historickou romanci bez náboje, což mě nudilo. A dvě hodiny nudy je prostě příliš. (27.05.2019)

No teda docela slabota... Justina i Julieta jsou charakterově dobře obsazené a z filmu jde cítit, že tvůrci aspoň z části pochopili de Sadův břitký "humor"-to jsou ale jediné pozitiva a ve všem ostatním film selhává. Herecky je to těžce podprůměrné a ani to být jiné nemohlo, když tady se většina záběrů jela evidentně bez většího zkoušení a hned na první dobrou(i když většinou dobrá nebyla). Režie je naprosto žalostná. Franco evidentně vůbec neví co dělá, používá hloupé a nehodící se nápady. Chytrou předlohu plnou kousavé a podvratné filosofie jen parafrázuje a degraduje jí na pouhou atrakci bez atrakce, protože ani to prvoplánové prcání se zde nekoná. Černý kůň filmu (a jediné závažnější lákadlo) Klaus Kinski v roli Marquise je pomyslně zabit už na začátku, kde ho rejža nechává chodit po cele, tvářit se strašně rozervaně a že jim jako něco moc moc zmítá, do toho pořád dokolečka bručí hrozně dramatická hudba a kameraman to celé ještě více prasí věčným a nesmyslným zoomováním a rozmazáváním do prázdna a zpět(asi velké umění nebo co). Chudák Klaus....... Prostě NE! M.d.Sade byl sice svým způsobem magor, ale vnímat a interpretovat jeho dílo jako béčkovou lechtivou chujovinu muže jen hlupák. Franco nepochopil nosnou myšlenku knihy a ani většinu jemných ale důležitých niancí které dodávají knižní Justýně (hlavně vedle Juliety) onu rafinovanost která oddělila de Sada od zbytku dobové( a dnes už dávno zapadlé) pornografie. (28.08.2014)

Jesús Franco má rozhodně talent vyslídit ve všem prvky červené knihovny a pak je použít ke svým účelům. Tak i tato "erotická fantazie" (dobrá definice z úvodu) nemá s domnělým autorem Markýzem de Sade příliš společného. Sadovy perverze (či snad lépe transgrese) jdou ruku v ruce s jejich filosofickou interpretací, která je: "v předvečer revoluce jednou z mnoha utopických ideologií" (Klossowski Pierre, tato a další citace z jeho knihy "Sade můj bližní", pokud neuvedeno jinak). Sade je z pohledu masy (ne rozdíl od Saint-Justa nebo Bonaparta, kteří jsou odhodláni masy obětovat) "člověkem očividně nezdravým; v revoluční bouři nenachátel žádné morální uspokojení a nebyl dalek toho, aby zákonem zaštítené vraždění nenahlížel jako karikaturu svého systému". Zlo, které je pro Sada "morální bytostí, a nikoli bytostíí stvořenou, bytostí věčnou a nikoli pomíjivou" splňuje i kritéria Himmlerovy Waffen SS (možná by se pečlivějším studiem de Sada dalo lecčemu zabránit). Ostatně i současné "ekologické" myšlení může ze Sada čerpat: "... zatímco v souladu s dobrotou, rozumem a spravedlností by bylo (lépe) tvořit pouze kameny a rostliny než dávat vzniknout lidem, jejichž chování by mohlo zavdat podnět nekonečným trestům." A jaký je závěr: "Postavy z Justiny a Julietty tráví všechen svůj čas zabíjením duše a na konci onoho desetisvazkového románu je možno konstatovat, že se jim to nepodařilo." Prostě "Les infortunes de la vertu' - Nehody ctnosti. (19.02.2020)