Reklama

Reklama

Epizody(9)

Obsahy(1)

Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)

(více)

Recenze (71)

xaver 

všechny recenze uživatele

Řezník, jako Rudol III., skvělý nápad v ještě lepším podání Darka Vostřela, kterému excelentně sekunduje Iva Janžurová coby jeho dcera. Byla to bezpochyby životní role Darka Vostřela, který bohužel už nikdy nedostal takový prostor prokázat svoje kvality. Muzikálový seriál je doslova prošpikován tehdejšími hity, které dodnes nezapadly, a mnohé z písniček jsou dnes již klasikou české populární hudby. Způsob, jak jsou podávány písničky, natočené jako videoklipy, pardon filmové písničky, jenom podtrhují kvality naší tehdejší kinematografie i televizní tvorby. V tomto směru jsme daleko předběhli celý svět. 5*. ()

kajas 

všechny recenze uživatele

V rámci československé televizní tvorby a s přihlédnutím k historickým událostem (srpen 68) obdivuhodný počin. Přesto se mi jednotlivé epizody zdály příliš rozvláčné (na celovečerní stopáž to vážně nebylo) a bavily mě jenom určité fragmenty. Ráda si ale někdy zopakuji například díl třetí (populární zpěváci v rolích učitelů a "Podívej, kvete růže" Helenky Vondráčkové) nebo čtvrtý středověký. ()

Reklama

belldandy 

všechny recenze uživatele

Když jsem vyrůstala točil Dietl už jen seriály z pracovního prostředí, mezi nimiž Synové a dcery Jakuba Skláře patřili ještě k tomu lepšímu. Bylo pro mě zajímavé zjišťovat, že onen člověk dokázal natočit také něco docela jiného. Pro mě je vrcholem Dietlovy seriálové činnosti vedle životopisu Alexadra Dumase právě tento seriál. Někdy je dojem z něj pravda rozpačitý, jindy však výborný. Odvážné mi příjde vystavět seriál na výchozí zápletce, v níž to nejzajímavější se má odehrávat výhradně ve světě představ. Zbytek děje je vlastně až vždy uboze jednoduchý. Ten spor středostavovské omezenosti a třeskuté fantazie, z něj však dělá cosi velmi zvláštního. (I já díl Betlém považuji za nejlepší a tomu dávám *****.) ()

Marthos 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Hudebně-zábavný seriál, který je v určitém směru spíše nevšedním experimentem, než skutečným dramatickým dílem, postihuje euforické politické uvolnění jara '68 a (ne)jen proto mu náleží zasloužená pozornost. Dietl navíc vyšel z představy – jak sám kdysi uvedl – že v každém z nás je kus chamtivého a kus ušlechtilého, kus velkorysého a kus malého, kus dobrého a kus prevíta. Tato autorská představa se odráží v titulní postavě řezníka Rudolfa (výborný Darek Vostřel), který je po svém dědečkovi a otci třetím řezníkem rodu. Má své obyčejné starosti v práci i doma. Žije svůj všední život. Má však také patnáctiletou dceru (Iva Janžurová), která má hlavu plnou nejneuvěřitelnějších představ a fantaskních nápadů. Příběh začíná v okamžiku, kdy ztřeštěná Šárka začne otce vtahovat do své fantazie. Jde to ztuha, ale když se to rozjede, tak to stojí za to – řezník Rudolf se mění v uměnímilovného zámeckého pána, který se pohybuje v prostředích, odpovídajících jeho postavení, jindy v anglického lorda, velkorysého i chápavého zároveň, anebo v protřelého detektiva, pátrajícího po lumpech všeho druhu. Jeho představy se prolínají s fádní realitou všedního dne, čímž vzniká – pochopitelně – i řada komických situací. Režie byla svěřena zkušenému Jaromíru Vaštovi, který do každého dílu propasíroval i vzácnou návštěvu ze zahraničí (Udo Jürgens, Hugues Aufray). S písněmi, které během seriálu zazněly v podání nejpopulárnějších českých zpěváků (Gott, Matuška, Vondráčková, Kubišová, Neckář, Štědrý, Hála, Přenosilová, Simonová a další) se posluchači navíc setkávali i na deskách Supraphonu. I proto seriál o řezníku Rudolfovi nestárne a s každou další reprízou si získává nové generace vděčných diváků. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Postavit seriál pouze a jen na zpěvácích a písničkách nemusí být pokaždé fiasko. "Píseň pro Rudolfa III" je toho zářným příkladem. Vtip jednoduše zapadá mezi písničkové výstupy ze zlatého fondu české populární hudby. Objeví se zde spoustu hudebních hvězd té doby (Matuška, Neckář, Kubišová) a někteří i zahraniční (Hughes Aufry). Zazní zde také legendární Modlitba pro Martu, píseň která díky normalizačnímu vedení na dlouhou dobu byla důvodm zákazu činnosti Marty Kubišové. Perla televizní tvorby, která po roce 1968 byla na nezaslouženém dvacetiletém odpočinku. 80%. ()

Galerie (179)

Zajímavosti (42)

  • Tato epizoda byla natáčena na žižkovském gymnáziu Karla Sladkovského. (Dzonysek)
  • Dle sdělení archiváře České televize nebyly realizovány tři díly: 6. díl „Tolerance“, je o tom, že se celá země rozdělí na dva tábory, příznivce Gotta a příznivce Matušky, mezi kterými vypuká válka. 10. díl se jmenuje „Císař“, ve kterém se hrdinové ocitají na dvoře Rudolfa II. 11.díl  se jmenuje „Strašidlo“, ve kterém už byla obsažena bolestná reflexe společnosti, protože zobrazoval počínající normalizaci v Československu. (sator)
  • V prvním dílu se objevila i poměrně známá tvář pop music z tehdy kapitalistického západu. Dvě písničky si v něm totiž zazpíval rakouský zpěvák Udo Jürgens, který rok předtím zvítězil v hudební soutěži Velká cena Eurovize (dnešní Eurovision Song Contest) a který pro stejnou soutěž napsal v roce 1968 píseň „Tausend Fenster“, jíž tam pod vlajkou Rakouska zazpíval Karel Gott. (sator)

Reklama

Reklama