Mládí

Tak tohle je jeden z pripadu, kdy romanticka komedie je spis romanticka a me to nevadilo, protoze tenhle film je fakt paradni. Jednotlivy postavy jsou dobre napsany, sympaticky a slusne zahrany. A navic tu je Tim Burton, sice asi pet sekund, ale je to plus. A vetsina situaci pusobi fakt jako ze zivota a to vse podbarveny perfektni hudbou. Ale i kdyz si nemam vicemene na co stezovat, na tech 5* bych to zase nevidel, na to tu precejen chybi neco, diky cemu bych si tenhle film pamatoval jeste dlouhou dobu. (21.06.2008)

Pohodový film o věcech, které prožívá každý z nás, ať je to v Seattlu, nebo v Brně. Lidi se láskují, potom se rozcházejí, utvářejí milostné vztahy, které se později buďto vydají cestou "...buďme aspoň přáteli...", či se v lepším případě vydají na společnou cestu životem, plným vzájemného porozumění. Crowe o tomhle všem vypráví s velikým nadhledem ve filmu, plném odkoukaných životních situací a chytrých dialogů, jehož hlavní myšlenkou je naprosto zřejmá skutečnost, že každý člověk k sobě někoho potřebuje a srdce si vždycky řekne samo. A když k tomu hraje výkvět grungeový scény, jako jsou třeba Alice in Chains, či Soundgarden, pak není co řešit. Nebylo taky marný nasávat tu atmosféru tehdejšího Seattlu, města, jehož vliv na hudební scénu začínal v té době být celosvětovým. Točilo se ve stejný době, kdy Nirvana se svým Nevermind pořádně nakopla "dveře vnímání" a pomohla dostat rockovou hudbu do věřejnoprávních rádií. Kdo ví, možná k tomu pár procenty pomohl i tento Croweův film. PS: Pobavila mně minirole zpěváka Pearl Jam Eddieho Veddera jako bubeníka Dillonovy kapely :o) (05.02.2006)

Očekávání bylo veliké a úměrně tomu následovalo i zklamání. Příběhy roztříštěné bezmála do formy povídkového filmu do mne žádným způsobem nevstupovaly, připadal jsem si skoro jako čtenář novin, jejichž obsah je mi vzdálený a konce článků podle očekávání vždycky stejné. Tři hvězdičky jen za řemeslo, jinak bych šel ještě níže. (08.01.2012)

Skvělý scénář, dobré až vynikající herecké výkony, sympatické postavy. To je to, co mají filmoví fanoušci rádi na díle Camerona Crowea. Zmíněné podstatné klady jsou i v tomto filmu. Životní osudy skupiny nezadaných mladých lidí ze Seattlu tu jsou podány opravdu realisticky. Za pozornost stojí, že hudbu k filmu spoluvybíral Chris Cornell, zpěvák Soundgarden (dnes už neexistujících), který si ve filmu i zahrál (stejně jako část Pearl Jam). Musím též zmínit písničku Drown od mých oblíbenců Smashing Pumpkins, která zazní na konci filmu. (22.03.2005)

Crowea mám strašně rád hlavně kvůli Almost Famous a jeho kořenům - vyrostl jako hudební žurnalista, o populární hudbě má podle mě přehled jako žádný jiný režisér, a v každém filmu to zužitkuje k sestavení kvalitního songového soundtracku. Singles jak praví kleopatra nejsou nic ve stylu Samotářů, jde o šest mladých lidí žijích v Seatlu počátku 90. let.A jak dobře víme, tehdy to v tomhle městečku žilo hudbou. Naši hrdinové se miliskujou, rozcházejí, poznávají, ale stejně jsou nejčastěji sami, neboli single... Zní to banálně, ale scénář funguje, je to vtipné a chytré, odsýpá to a má to hlavu a patu. Úsměvný je Burtonův štěk: "Twenty." Velký režisér nepotřebuje říct víc:-) 80% (18.06.2006)