Návrat

Takže nejpalčivější otázkou filmového světa již není "Co sakra bylo v tom kufříku z Pulp Fiction?" ... Vynikající ruský art, který okouzlí atmosférickým vizuálem a ohromí bezchybnými hereckými výkony. Jednoduchý děj je pak odrazovým můstkem pro množství otázek, s nimiž se nakonec každý musí vypořádat sám. Podmanivý film. (23.06.2013)

Z té kamery prostě musí mít člověk bradu až u země. Film je provokativní a dráždivý v tom smyslu, že pokud jednou začnet s jeho sledováním, jste prostě natolik zvědaví, že i kdyby vám jeho pomalé "Tarkovského" tempo nevyhovovalo, stejně se budete dívat dál. V tom tkví slabina i síla filmu. Od chvíle, kdy otec vstoupí do života těch dvou kluků (a zejména od doby, kdy se ocitnou na ostrově) jste zkrátka zvědaví, jak se rozkryje příběh onoho muže. Co bylo v oné bedně? Je ztroskotalá loď u ostrova jen náhodou? A jak to souvisí se zmínkou, že se kdysi "ryb přejedl"? Nutně pak musí přijít jisté zklamání, když nepřijde odpověď. Na druhou stranu možná díky tomu vám zůstane snímek vrtat hlavou... (18.11.2008)

V době kdy píši komentář je půlka ledna a v tuto dobu k nám obvykle z Ruska doráží silné mrazy. Tentokrát však dorazil "pouze" film ze kterého místy jde mráz, ale nemá v sobě vůbec žádný chlad . Těžko se mě nachází slova, natož odpovědi k tomuto filmu. Kamerová poezie byla naprosto překrásná, nejen že dokázala svými záběry umocnit protichůdný vztah dvou bratrů ke svému údajnému otci, ale ještě stačila ukázat svými záběry krásu, velikost a současně drsnost ruské přírody. Naprosto mimořádné dětské herecké výkony, které hraničili z autentičností si zaslouží celosvětové uznání a společně s výše popsaným jednoznačných 5 hvězdiček. (16.01.2007)

Další film, u kterého je hodnocení na čsfd hodně ulétlé. Neříkám, že Návrat je špatný film. V několika okamžicích je příjemný, poetický a kouzelný svou chladnou tváří ruského světa. Bohužel je postaven na základech Návratu otce k manželce a dvěma synům. Poté následuje dlouhá cesta za "něčím", při které se otec chce stát respektovanou osobou. To moc nevychází, protože neustále opakování myšlenky "já jsem tady otec, vy jste jen děti a já tady o všem rozhoduji, takže nemáte právo na vlastní myšlenky a názory" je unavující víc než si režisér myslel. Celé chování a jednání otce musí zákonitě vést k tomu jedinému možnému a ti se také stane. Film tento závěr dožene do extrému, ale v podstatě mluví o realitě, která je na denním pořádku (SPOILER: //nechápat špatně, "zmizení" otce je možno brát jako způsob osamostatnění synů a tím naplnění snahy každého rodiče=aby jeho dítě samo uchopilo svůj život a uvědomilo si "přijalo" svou odpovědnost//). Nebýt neustále snahy vtloukat to samé do hlavy diváka Návrat mohl být opravdovým návratem a ukázat lidem něco víc než poučnou cestu pod rouškou "tyranie". (04.05.2007)

Chápal som aj deti aj otca. On bol skôr prísny ako zlý a chcel vo výchove dobehnúť zameškaný čas. Či už sa preto rozhodol sám, alebo nie a záujem predtým nejavil, je v danej situácii viac-menej jedno. Oni ale vedeli, že sa to nedá zo dňa na deň a nevideli dôvod poslúchať cudzieho človeka. Teda jeden viac, druhý menej, no nakoniec vzdorovali obaja. Až to vyústilo do jednej nešťastnej situácie. Film, ktorý nabáda vážiť si život a vzťahy o niečo viac. Veď nový začiatok v znamení zblíženia sa s človekom známym doposiaľ len z rozprávania, môže ľahko stíhať koniec. Veľký a nemenný. Čierna čiara za ktorou bude svedomie už stále čiastočne pošramotené. A z tých pár dní, kedy sa všetko zmenilo, ostanú len čiernobiele fotky a spomienky ešte temnejšie. (27.07.2014)