Kdysi dávno

Superman a Doktorka Quinnová v lásce napříč časem... Když jsem dokoukal anglofonní sedmdesátky, napadlo mě projít si systematicky osmdesátkové scifárny. Některé jsem neviděl 15, 20 let, některé nikdy. Kdysi dávno ale za to nestálo. Mladý dramatik se v roce 1980 zakouká do obrazu herečky z roku 1912 a rozhodne se vydat časem za ní. Jak? Inu prostě se hodně soustředí a za pomocí sugesce se mu to povede, což je asi nejpitomější cestování časem jaké jsem kdy viděl a jediné sci-fi ve filmu. Zbytek je těžkotonážní, kýčovitá červená knihovna padající někam na úroveň Danielle Steelové. Láska na celý život vzniklá za jedno odpoledne, nepřející manažer i na ruku zhášející lampičku (teda svíčku) před sexem dojde. 2* za sympatické herce a konec později vykradený v Titanicu, ale jinak pekelný kýč a děsivá nuda. (23.11.2023)

Romantická sci-fi ( fantasy ? ), ktorú z môjho pohľadu topí spôsob cestovania v čase. Naozaj uverí niekto, že sa dá silnou myšlienkou na miesto a čas v minulosti, preniesť do nej svoje telo? Wau! Ako romanca, však príde snímok ako silnejší a pre sentimentálne diváčky to môže byť naozaj TEN láskyplný príbeh. (09.09.2017)

Musím se přiznat, že jsem nečekala, že to bude až tak intense, hlavně ten konec. Jsem trošku zklamaná, čekala jsem epický romantický příběh, ale Richard byl až moc posedlý, manipulativní a docela stalker. Možná na to koukám moc moderními měřítky, ale on se zamiloval do jejího obrázku a ona do něj po jednom dni, co ji doslova udolal? A to bylo vše? Každopádně na oba herce se moc pěkně koukalo. (04.02.2022)

Súčasná filmová romantika sa viaže prevažne len na fekálno-primitívne, gýčové a pukancové rýchlokvasené filmy, ktoré nemajú žiadny potenciál zaujať náročnejšieho diváka. Práve preto film s romantickou tématikou sa u mňa nachádza niekde v úzadí a patrí do kategórie nezaujímavých. O to viac ma prekvapilo, aký dojem vo mne zanechal tento romantický film. Film bol obrazovo úchvatný a akoby som sa pozeral priamo na obrazy barbizoncov, či impresionistov. Hlavne zábery pobrežia s alejami a lodiek v prístave vyvolávali dojem z obrazov Corota, Moneta alebo van Gogha. Samotná ústredná hudba k filmu bola rovnako vynikajúca, aj spoločne s nádhernou rapsódiou na variácie Paganiniho od Sergeja Rachmaninova. Christopher Reeve a Jane Seymour v hlavných úlohách absolútne excelovali a tieto úlohy boli pre nich ako ušité. Mal som úžasný filmový zážitok. Vďaka za tento film. (13.01.2010)

Tenhle film jsem viděla už hodně dávno (určitě tak před deseti lety) a jenom jednou, přesto jsem si na něj z ničeho nic vzpomněla. Vyvolal ve mně tehdy vážně dojetí, Christopher Reeve a Jane Seymour utvořili dokonalý pár milenců rozdělených časem, možná mám selektivní paměť jen na hezké filmové zážitky, ale mně to přišlo jako krásný příběh, který nebyl ztráta času. (04.09.2010)