Její pastorkyně

Jak se to píše v obsahu - bylo to ploché. Ano, klasické drama podle Gabriely Preissové, výborné, ale spíše divadelní výkony herců v čele s Leopoldou Dostalovou, Marií Glázrovou a Ladislavem Boháčem, ale řada nedostatků, dokazující mi film od filmu, že Cikán nepatřil k režisérským velikánům. Maskéři zřejmě nechtěli z etických důvodů vytvořit na tváři Glázrové ránu po noži, jak by to udělali ti dnešní, až detail zahojené jizvy byl posléze vidět. Ale především zde bylo minimálně užito exteriérů, kulisy ateliéru byly zcela patrné. (06.01.2019)

Filmy z podobného prostředí příliš nevyhledávám, ale když už jsem na něj náhodou kouknul... Hodnotit něco, co vzniklo ještě před začátkem druhé světové války, je nevděčná úloha, protože dnešní divák je zvyklý na jinačí, tím spíš jedná-li se původně o divadelní hru. Konzervativní doba se specifickým nářečím také sledování neulehčují, příběh je velmi prostý a až ke konci začne gradovat. Pokud se budete chtít na Pastorkyni podívat, raději zvolte modernější zpracování. (25.02.2018)

Velmi zdařilé venkovské drama jak po filmové tak i herecké stránce. Marie Glázrová v roli Jenufy, své emoce trošku přehrávala. Naopak kostelnička Leopoldy Dostálové a venkovská chasa podávala velmi civilní výkony a dodávala snímku na uvěřitelnosti. Oba zamilovaní bratři – zhýralec Dohnal i vznětlivý Boháč nepřekročili svůj herecký standard. Dramatické situace byly skvěle podloženy hudbou. Ve filmu ojedinělý a citlivý námět vraždy dítěte je i dnes divácky přitažlivý. Co bylo skvělé, byla bohatá a působivá výprava. Početný kompars viditelný při pouti a krásné dobové vyšívané kroje byly ozdobou snímku i když si nejsem jistá, jestli zrovna to dnešní mladí diváci ocení. (23.03.2016)

Z hlediska dnešního asi film obstojí po stránce hudby a výpravy krojů. Další věci - kulisy, herecké výkony... by na tom byly podstatně hůř, protože fakt že bylo natáčeno v atelierech byl až příliš zřejmý. Nicméně, vše tohle odpovídalo době. K filmu nemůžu přistoupit bez dávky sentimentu - kdysi jsem si v jeho divadelním provedení zaamaterštil. Takže bylo přinejmenším příjemné si drama připomenout, osvěžit vzpomínky a užít si srovnání. Příběhu možná jen trošku víc slušel méně sladký závěr. (06.01.2019)

V nejednu chvíli se mi zdálo, že mi srdce vyskočí z těla. Ten konec, kdy Kostelníčka bere dítě... no krve by se ve mne nedořezal...a Jenůfka, když koukala do náhonu.. no to byl podobný pocit. V době, kdy je mrtvol mraky a krve na obrazovkách hektolitry, tady není vidět nic, stačí náznaky, pohledy, gesta, výraz v obličejích a tóny hlasu a člověk cítí tu hrůzu. Závěr filmu dává naději, že život mladé ženy půjde dál v dobrých šlépějích. Odpuštění Jenůvky , já na to z knihy úplně zapomněla... Taky nemám ráda dramata.., ale život by byl plochý, kdyby existovaly jen komedie a romantické filmy :-) (19.01.2021)