Reklama

Reklama

"Interstella 5555 - The 5tory of the 5ecret 5tar 5ystem" z dílny japonského mistra Leiji Matsumota je nakreslen na míru ke slavnému albu Daft Punk "Discovery". V dojímavém sci-fi příběhu o zrození nejslavněvnější kapely na světě tedy narazíte na hity jako "One More Time", "Aerodynamic", "Digital Love", "Something About Us" ad. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (118)

maddy 

všechny recenze uživatele

Skupinu Daft Punk mám rád, ale majú už aj lepšie albumy ako Discovery, s ktorým je spätá Interstella, napríklad excelentný Random Access Memories, a toto ich skĺbenie elektronickej disco hudby z albumu Discovery s anime sa pri dĺžke cez jednu hodinu míňa účinku. Nápad vytvoriť jeden rozsiahly videoklip je síce pútavý, ale samotný príbeh z pera Daft Punku nie je vôbec ničím zaujímavý. Jedná sa len o jednoduchú story o únose mimozemskej kapely z jednej planéty a jej pretvorenie na populárnu kapelu na planéte inej. V jadre sa to síce snaží o kritiku fungovania hudobného biznisu, ale tá nie je nijako do hĺbky rozpracovaná. Zároveň hudba po väčšinu času nekorešponduje s dianím a tak sa vytráca aj súhra obrazu a zvuku. Samotná japonská animácia nie je vôbec ničím špeciálna a Japonci zvládli oveľa krajšie „nakreslené“ a rozhodne aj námetovo silnejšie anime filmy už pred 30 rokmi (viď napríklad Grave of the Fireflies, Akira atď.). Tým pádom táto dosť strohá animácia nemá v „novom miléniu“ čím zaujať. Mať to maximálne do pol hodiny dostavil by sa zamýšľaný efekt, ale pri hodinovej dĺžke sa sledovanie tohto plytkého deja bez jediného slova stáva hlavne v druhej polovici už neskutočne ubíjajúce. Daft Punk si tým síce svojho času splnili svoj detský sen, čo im nemôžem zazlievať, ale faktom ostáva, že nie je absolútne žiaden dôvod počúvať ich hudbu práve v takejto „celovečernej“ podobe, na to Vám plne vystačí aj album. A odmietam tento „film“ adorovať len kvôli hudbe Daft Punku, pre ňu sú určené iné média. ()

DJ_bart 

všechny recenze uživatele

"Music's got me feeling so free" aneb jeden dlouhej pseudo-artovej animovanej videoklip ke kultovnímu albu Discovery (nebo chcete-li audiovizuální personifikace oněch ikonických songů) od legendárního francouzského dua Daft Punk, nejikoničtější dvojky od dob Evy a Vaška. Nejde však o obyčejný konvenční videoklip, ale plnohodnotný diskotékový intergalaktický dobrodružství, které vypráví o mimozemské kapele Crescendolls, a které je jakousi pohádkovou alegorií o korporativismu/exploataci hudebního průmyslu. Takže sledovat tenhle imaginativní barvičkovitý spektákl na drogách (ať už trávě či LSD) je prostě povinnost – což ostatně i platí o kvalitním ozvučení (mít naplno ohulený repráky však bohatě stačí). Verdikt? Neskutečně zábavná meta-žánrová oslava electro-funkové muziky, tance a tvůrčí svobody, kterou jakožto muž kultury a fanoušek těchto dvou galských robotů nemohu hodnotit jinak než 5555 kosmickými muzikanty z 5555. TOTÁLNÍ BANGER...... Viva la Daft Punk! 💙 ()

Reklama

Scharra 

všechny recenze uživatele

Někdo si do videoklipu zasadí ukázky z filmů a někdo si k písničce (nebo spíše k albu) vytvoří vlastní film. To je Interstella 5555. Už od prvního klipu k One more time mě to uchvátilo. Na to, jak to celé dopadne, jsem si musela pár let počkat (a dušovat se, jestli vůbec je nějaký konec a někdo jim projekt nestopnul), protože vydali do komerčního světa snad jen čtyři klipy. Díky Bohu jsme se dočkala a musím říct, že výsledek je za jedna :) ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Kedysi dávno videné vo filmovom klube. Nepríjemné hudobne aj obrazovo. Prehovárajúce kódom, ktorý nie som schopný rozlúštiť. Ani muzikou, ani príbehovo ani myšlienkovo. Strácam sa. Ak je na pozitívne prijatie akéhokoľvek umeleckého diela potrebná interpretácia zasvätených, autorov alebo vykladačov, pokladám toto dielo v 90% prípadov za myšlienkovo zámerne vytvorený zložitý konštrukt, zastierajúci buď chýbajúci autorov talent alebo skutočnosť, že hoci by takýto umelec veľmi rád tvoril, nemá svetu veľmi čo povedať. Tak mlžia, zastierajú a zahaľujú sa do temnoty. Mimochodom, podobne zdochliackym dojmom na mňa pôsobí literárna a hudobná tvorba intelektuálnou omladinou všeobecne velebeného Nicka Cavea. Pričom nepopieram možnú genialitu takéhoto typu tvorby - len ma zrejme akosi paralelne obchádza. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (9)

  • Současně s premiérou filmu se uvedení dočkalo také album "Daft Club" kapely Daft Punk, které mělo snímek podpořit. (Hem.m)
  • V jednom okamžiku je na monitoru zobrazen fotbalový zápas. Týmy, které zrovna hrají, jsou týmy Francie a Japonska. Jedná se na odkaz na původ tvůrců filmu: Daft Punk jsou Francouzi a Leiji Matsumoto je Japonec. Skóre zápasu navíc odpovídá počtu tvůrců, tedy 2 pro Francii a 1 pro Japonsko. (Adasin)
  • Skladba „Superheores“ obsahuje vysamplovaný vokál „Something is in the air“, který pochází ze skladby „Who's been sleeping in my bed“ od Barryho Manilowa. (l3ricktop)

Reklama

Reklama