Obsahy(1)
Legendární inscenace Národního divadla s Danou Medřickou a Vlastou Fabianovou v hlavních rolích. Divadelní představení v Tylově (dnes Stavovském) divadle se hrálo od premiéry 7. února 1974 do prosince 1982 a právě v tom roce jej zaznamenala Československá televize. Fenomenální divácký úspěch hry maďarského autora na naší první scéně byl vlastně pohledem zvnějšku nepochopitelný. Co je vlastně tak atraktivního na hře, která zobrazuje život 65leté důchodkyně v socialistickém Maďarsku a její na vozíček upoutané sestry žijící v Západním Německu? Co může být zábavného na milostném trojúhelníku mezi tou starou Erži, jejím dlouholetým nápadníkem – emeritním operním pěvcem – a její nejlepší kamarádkou? Kromě toho, že příběh je napsán na pomezí grotesky a absurdního dramatu, přestože se opírá o dobové reálie, že v něm stačí dvě hlavní a několik vedlejších postav, a hlavně že je fenomenálně zahrán dvěma fantastickými herečkami Danou Medřickou a Vlastou Fabianovou – vlastně už nic…
Mnohotvárné herectví plné energie, hlasové, mimické a pohybové schopnosti vyjádřit každé hnutí mysli své hrdinky a přitom tak životné, jako by ani z jeviště nepromlouvalo – mistrovský kus Dany Medřické. Citlivé v uměleckých prostředcích, ale prožité a s kulturou řeči, dokonalé ztvárnění kultivované staré ženy na vozíčku v podání Vlasty Fabianové. Herecký koncert. Příběh dvou sester, jejichž život dělí železná opona, rezonoval s pocity diváků svou pravdivostí. V interpretaci Dany Medřické se navíc postava Erži Orbánové stala symbolem nezdolného optimismu navzdory bídě života. Nejen tato inscenace, ale i herecké výkony Dany Medřické a Vlasty Fabianové se už za jejich života staly legendami. Představení mělo neuvěřitelný úspěch a trhalo rekordy (403 repríz), bylo na svou dobu na Národním nejúspěšnější, i v současnosti je v reprízovosti předčil jen Donutilův Sluha dvou pánů. Díky televiznímu záznamu se diváci mohou dodnes těšit dokonale prožitým herectvím.
(Česká televize)
Recenze (55)
Škoda že není víc hvězdiček. Člověk, který představení viděl v televizi jako já, mi dá určitě za pravdu, že na tohle představení se nedá zapomenout. A viděl to někdo na vlastní oči ve Stavovském divadle? Tak to mu můžu jedině závidět a blahopřát. Hodnotit výkon Dany Medřické, to by bylo hodnotit celou její kariéru. V této divadelní hře zúročila své celoživotní LIDSKÉ herectví, do kterého dala vše. I svůj život. Mohla dát víc? Určitě ne. Tím se zařadila mezi elitu a stala se tak nejoblíbenější a zřejmě asi tím pádem nejlepší českou herečkou. A já to podepisuji. Zbývá jen říct: Hanba filmovým režisérům, kteří nedokázali plně využít jejího excelentního herectví. ()
Za herectví Dany Medřické opravdu nejde dát méně než plný počet hvězd. Táhne celou hru, celých 127 minut, stále překypující energií. Jednou plná optimismu, podruhé plačící a hystericky křičící. A všechno jí věříte. Neumím si v této roli představit žádnou jinou českou (ani zahraniční) herečku, aby byla tak dobrá, jako byla Dana Medřická. ()
Klasický divadelní komunistický přenos bez diváků a tady okořeněný ještě střihem. Dnes se naštěstí záznamy vedou jinak. I když by se hra dala nazvat jinak jednotvárnou, díky Daně Medřické a Vlastě Fabiánové naprosto chápu, že dosáhla takových úspěchů. Obě se vyznačovaly velmi přesným a hlavně přirozeným herectvím. Co dodat? Bez nich by to asi nebylo ono. Snad jednou shlédnu jejich následovnice Jiřinu Bohdalovou a Janou Štěpánkovou, abych mohl porovnat, ač věřím, že byly neméně skvělé. ()
Měla jsem rozečtenou jednu zajímavou knihu od anglické autorky, její jméno není důležité a televize byla v podstatě zapnutá jen jako taková kulisa. V televizi začínal divadelní záznam hry Kočičí hra. Nevěnovala jsem ji pozornost až do chvíle, kdy na podium vtrhla Dana Medřická, která zpustila takový vodopád slov, že jsem zůstala naprosto ohromená. Knihu jsem odložila a naplno se ponořila do této hry. Dana Medřická působila jako nespoutaný živel, který převálcuje všechno ve svém dosahu a zanechá při tom nesmazatelnou stopu. Bylo parádní ji sledovat. Vlasta Fabianová byla také neodolatelná. ()
Jeden z nejsilnějších zážitků, který jsem z "divadla" měla. Samozřejmě, že natočením na video ztrácí představení část svého kouzla a atmosféry, ale stejně zůstává nezapomenutelným! Paní D. Medřická je jednou z nej českých hereček a jen za to, že nedostala titul " Národní umělkyně", je dobře, že komunisti padli :-) ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Do září roku 2008 držela inscenace rekord v počtu repríz (403), jejichž počet nadále nemohl růst, když byla hra stažena z repertoáru z důvodu smrti hlavní představitelky Dany Medřické. Rekord byl překonán inscenací Sluha dvou pánů s Miroslavem Donutilem v hlavní roli. (Bart)
Reklama