The Connection
Režie:
Shirley ClarkeKamera:
Arthur J. OrnitzHrají:
Warren Finnerty, Carl Lee, Roscoe Lee Browne, Linda Veras, William Redfield, Jerome Raphael, Garry GoodrowObsahy(1)
Je to vlastně film o natáčení filmu. Režisér Jim a kameraman J. J. Burton přijdou do nepředstavitelně špinavého a bezútěšného brlohu, jehož nájemník Leach tam nechává bydlet své „známé“ – narkomany, lidské trosky, pro které už dávno neexistuje návrat. Po celou dobu projekce se nedostaneme z tohoto dusného, deprimujícího prostředí. Filmaři natáčejí svůj dokument a postavy před kamerou mezitím čekají, až Kovboj, který má spojení na překupníky, přinese to, co má poskytnout vytoužený sen – heroin. (Filmový přehled)
(více)Recenze (5)
Lidský dokument :: Hrajou to nebo to nehrajou? ::: Svítící žárovka u záchoda / koupelny, která nezhasne, ani když se připojí hudební kombo... ::: Takovej ten stav, kterej je super a ničí ti život. ::: Ponrepo, 35 mm. ()
"Fetoši jdou do nebe". Záležitost na jedno podívání. ()
Trainspotting v šesťdesiatom prvom? Takáto drsná autorská výpoveď v takomto roku? Nechápem. ()
záležitost na více podívání! Sister Salvation, Roscoe Lee Brown a hlavně neskutečnej sympaťák Leach v podání Warrena Finnertyho. Chlapík, který má ananas v kamnech mi nemůže být nesympatickej!!! ()
Vystudovaná tanečnice a vůdčí osobnost skupiny New American Cinema Shirley Clarke nás na necelé dvě hodiny zavírá do jedné místnosti s hloučkem jazzu oddaných narkomanů, které se snaží (na základě hry Jacka Gelbera) sledovat bez předsudků. Zatímco kritici v Cannes její celovečerní režijní debut, natočený stylem cinema verité, ocenili, newyorští cenzoři měli problém otevřenost filmu akceptovat (vadilo zejména slovo „shit“, jakkoli zde používané k označení drogy). Je pravdou, že Clarkeová, oproti dokumentaristům preferujícím stejný styl, své objekty jenom nepozoruje. Kameru a tedy i nás činí jedním z účastníků dění. Zpřítomnění jindy neviditelné kamery, za kterou se tudíž nelze schovat, považuji za výborný způsob, jak diváka vtáhnout do nelibého prostředí. Prostor před kamerou a za kamerou se slévá v jeden, iluze, že sedíme v bezpečí někde na druhé straně, je nabourána. Upozornění na svět, jehož existenci bychom raději ignorovali, by mohlo být ještě drsnější bez okaté snahy popudit puritány. Do prázdna například vyznívá homosexuální motiv, velmi násilně je do rozvolněného vyprávění naroubována stařenka, která v místnosti plné nihilistů jako jediná v něco věří. Filmu ubližuje také nevyrovnané herecké obsazení, kdy vedle nenuceného Warrena Finnertyho (zjevem i projevem trochu připomíná Steva Buscemiho) hraje třeba prkenný William Redfield, kterému jsem jeho nerozhodného režiséra začal věřit až poté, co se octnul na druhé straně a svým podlehnutím zpochybnil, můžeme-li lidi jako Leach pochopit bez toho, že bychom se stali jedním z nich. 75% ()
Galerie (7)
Photo © Allen-Hodgdon Productions
Zajímavosti (3)
- Kritici Spojku chválili za upřímné a nezkreslené vylíčení závislosti na heroinu bez příkras. (Zetwenka)
- Natočeno ve stylu direct cinema, ve Francii nazývaný cinéma-vérité. Je tvořen jasnými principy – žádné zasahování do situací, žádné otázky, interview, jen prosté zaznamenávání skutečnosti. Od toho název cinéma-vérité, tedy kino-pravda. (Zetwenka)
- Téma filmu u cenzorů nevzbudilo námitky, neboť již Správa Kodexu toto po novu dovolovala. Ale co již cenzory popudilo a newyorská cenzura odmítla dát licenci k promítání byla mluva postav a zejména opakované slůvko „shit“ a slangový výraz pro heroin. Kvůli slovníku ve filmu byl pak udělen zákaz, avšak distributor dal věc k soudu, ale případ se projednával déle, než byla trpělivost distributora a pokusil se uvést film v jednom newyorském kině, což cenzoři zjistili a získali další soudní příkaz: zákaz promítat do vynesení rozsudku. Nakonec dopadlo vše dobře pro film. Vyneseno: „Slova jsou jen vulgární a jedná se o mluvu narkomanů, nikoliv obscénní výraz.“ (Zetwenka)
Reklama