Haibane renmei

Tohle patří do zlatého fondu, anime jako žádné jiné, úžasná kresba postav, animace, hudba která mě dohání někdy k slzám( a svého času jsem ji poslouchal neustále Koh Otani prostě umí, moje první setkání s ním), skvělý opening i ending. A hlavně příběh a poselství celého seriálu. Přimlouvám se za názor, že by jsme to neměli interpretovat v duchu křesťanství a Petrarky. V Haibane Renmei běží o něco jiného. Federace šerokřídlých mě dostala, ačkoliv jsem byl varován "nic se tam neděje" musíš nad tím přemýšlet. (30.12.2008)

Seriál, který mě po několik večerů spolehlivě uspával - což v podstatě není myšleno jako výtka. Jde o zajímavé dílko, které si přívlastek "fantasy" získá vlastně jen tím, že se v něm vyskytují andělé. Příběh vlastně fantasy vůbec není, vypráví nám hlavně o tom, jak tito andělé žijí, ukazuje nám krásné obrázky z jejich světa a filozofuje o smyslu života. Obrázky jsou to opravdu krásné a hezky se na ně dívá, nikdy jsem neviděla lyričtěji působící dílko. Nicméně právě proto, že je tu všechno tak poklydné a lyrické a v podstatě se po celých 13 dílů nic "pořádného" neděje (výjimkou je snad jen díl se studní), jde o dokonalou ukolébavku a přeci jen celé poetice a smyslu obsahu jsem úplně na chuť nepřišla. Asi by neškodilo z mého pohledu u některých věcí alespoň naznačit, co měly znamenat a nenechávat úplně všechno na divákově fantazii... (15.05.2009)

Mám rád díla, u kterých si může divák leccos domyslet a vymyslet si vlastní verzi pohledu na věc. Tenhle seriál splnil mé očekávání do puntíku a i když jsem si v některých komentářích četl, že je to celkem pomalé a vyloženě nudné, nemůžu souhlasit. Mě to chytilo od prvního dílu a než jsem stačil vydechnout stejně roztomile jako Rakka, byl už konec. Fakt, není nic lepšího než si to pustit tak hezky na večer, kdy už máte všechny povinnosti za sebou a chcete se u něčeho uvolnit a při usínání trochu nad něčím zapřemýšlet, není lepší možnosti než si pustit právě Šedokřídlé. Je to o hovně a zároveň o všem, je to krásně hudebně podkresleno a nutí to vyloženě k přemýšlení. Ale z mysli to jen tak nedostanu a Rakka s Reki mi prostě zůstanou asi na hodně dlouho otištěny jako sympaťačky nevídaných rozměrů ;) (29.11.2011)

Po shlédnutí mi podivně buší srdce. Jenomže co znamená být "Haibane renmei"? Alespoň pár odpovědí, nebo náznaků, by neuškodilo. Je to velmi pomalý, téměř uspávací anime. Doopravdy mě začalo bavit až u pátého dílu, předtím jsem si říkala, co na tom ty lidi proboha vidí. Nyní už to svým způsobem chápu. (16.11.2009)

Fantasy příběh se dá napsat různě. Můžete nejdřív vymyslet poutavý děj a zasadit ho do nějakého světa, nebo to uděláte naopak, vymyslíte si svět jako první a až potom do něj šoupnete nějaký ten příběh. Tomokazu Tokoro se očividně vydal tou druhou cestou. Mystický svět Šedokřídlých je vymyšlený opravdu precizně a poutavě, to se rozhodně nedá popřít, problém je ovšem s příběhem. Režisér se totiž do svého světa nejspíš zamiloval natolik, že v prvních sedmi dílech (z třinácti!!!) se s nějakou pevnější hlavní dějovou linkou takřka nesetkáte. Tokoro vás totiž celou dobu jen protahuje po jednotlivých částech svého světa, ukazuje vám tohle a támhle to, všichni jsou na sebe strašně hodní a říkají si jak se mají rádi... A to má být jako zábava? Pár dílů se to ještě snést dá, ale když si uvědomíte, že ani po tom pátém se vlastně příběh ještě nikam neposunul, je to už opravdu otrava. Tak od toho sedmého dílu se sice zápletka začne trochu rozjíždět, ale pokaždé se vždy jen něco nakousne a poté to nedotažením do konce vyšumí do ztracena. Poslední díl je sice na 5*, ale díky nudné a unylé cestě k němu to už na víc než 3 a 1/2 * Haibane dotáhnout nedokáže. (10.07.2007)