Pečeť vraha

Pre mňa po dlhom čase, veľmi silný zážitok. Spôsob akým Joon-ho Bong vybudoval atmosféru provinčného mestečka s jeho veľkým tajomstvom je dokonalý. Film funguje presne ako má. Celé tajomstvo je zahalené rôznymi otázkami, na ktoré sa snaží trojica detektívov nájsť odpoveď. Ale nedarí sa im to. Vždy keď začne pršať a ozve sa s rádia pieseň Sad Letter - môžme očakávať že niekto zomrie. Práve toto poznanie vytvára neuveriteľné pocity napätia. Film pritom nepôsobí tak naturalisticky ako napríklad I saw the Devil ani nie je posunutý do vyslovene detektívnej roviny. Postavy sú častokrát vtipné, zmätené a zúfalé. Skôr ako na explicitnosť sa film dostáva do roviny umeleckej, čo je umocnené výbornou kamerou a strihom. To že prípad zostal dodnes neobjasnený a to, že zúfalstvo detektívov sa postupne presúva na divákov je jedným z ďalších dôkazov toho, že Ázie vie ako točiť príbehy. Posledná scéna mi spôsobila také zimomriavky aké som už dlho nezažil. Jeden z najúžasnejších filmov na najodpornejšiu tému aké som kedy videl. (15.07.2012)

Nemám nič proti kórejskej kinematografii. Bez problémov nájdem aspoň päť filmov, ktoré sa mi páčili. Ale toto? Prvú polovicu filmu som bol taký dezorientovaný činnosťou kriminalistického Pata a Mata a ich o závit chytrejšieho inšpektora zo Soulu, že som prehrávanie zastavil a išiel sa na ČSFD pozrieť, či ide o komédiu, paródiu alebo nejaký experiment na divákoch. Prečítal som aj zopár komentárov, ktorých pisatelia ubezpečovali, že druhá polovica je omnoho lepšia a záver priam fantastický. Tak som sa nechal nachytať a dopozeral to do konca. Rozdiel bol akurát v tom, že tí superpoliši v druhej polovici mlátili iného podozrivého, než v prvej. Tie dve hviezdičky sú za filmové spracovanie a v podstate sú z milosti. (05.07.2011)

Přestože nevím, jak probíhalo tehdejší skutečné vyšetřování série jihokorejských vražd, musím říct, že mě příjemně překvapilo, jak civilně tuto kauzu Pečeť vraha rekonstruuje. Nemožnost dobrat se pravdy tu nenabývá filosofických rozměrů, ale drží se striktně v rámci jednotlivých vyšetřovacích metod. Do opozice se tu proti sobě staví (v podobě dvou detektivů) intuice a racionálno a jako poslední instance figuruje americká vědecká laboratoř. (Téma USA je obecně docela humorné, protože se tu o zámořských tajných službách mluví s až náboženským respektem a nakonec i na samotné výsledky z laborky se čeká jako "na smilování boží", jako na něco, co nezpochybnitelně vysloví verdikt - divák ale tuší výsledek ještě předtím, než se hrdina do zprávy začte.) Vrah není vyšinutá, excentrická osoba, která by se snažila upozorňovat na vady společnosti (jako např. Spacey v Sedm), film naopak úchyly a retardy důsledně staví do rolí falešných podezřelých. Pachatelova neodhalitelnost a zrádnost spočívá v jeho obyčejnosti a ve finální scéně jsou dokonce diváci sami označeni za potenciální viníky. _____ Někde jsem se dočetl, že Korejci tento film milují také proto, že jim dobře připomíná dobu tehdejšího vojenského režimu (např. noční sirény), ale západní divák by tady vůbec neměl mít problém se orientovat; dokonce mám pocit, že jde o jeden z nejpřístupnějších filmů a potenciálně dobrý úvod do jihokorejské kinematografie. (16.02.2011)

Pečeť vraha má hlavně skvělou atmosféru a druhou polovinu osmdesátých let, ve které se děj odehrává, tomu filmu prostě věříte. Netradiční zádumčivý krimi-thriller, který místy svým černým a podivným humorem připomíná téměř tragikomedii, ale několika temnými a drsnými scénami i naprosto vážné drama. Poslední chválu namířím k hudbě, povedená. (30.07.2012)

Taky bych z toho neděl zrovna nějak závratné dílo, protože tahle průměrná krimi/detektivka si to moc nezaslouží. Herecké výkony byli místy neskutečně trapné, stejně jako český dabing. Zhruba po půlhodině jsem byl už tak znechucený, že jsem si to raději pustil v originálu s titulkami. Ani se moc nedivím, že tento případ nikdy místní policisté nevyšetřili, protože pokud tam ve skutečnosti vyšetřovali takoví primitivové, tak je to navýsost jasné. Vraha to asi po těch deseti vraždách přestalo bavit, protože s IQ rozhodně nebyli na jeho úrovni. Nemůžu však upřít tvůrcům snahu. Některé scény se jim opravdu povedly a přestože jsem měl spíš pocit, že sleduji jakousi variaci na komedii, tak náplň filmu mi rozhodně k smíchu nebyla. Myslím si že průměrné tři * jsou akorát, protože navíc to prostě NENÍ! (25.09.2011)