Paklíč

Komedie o tom, jak každý chtěl okrást každého mě pobavila jako v poslední době máloco. Jediná výtka patří nevyrovnanému osobnímu profilu filmové manželky Oldřicha Nového. Na začátku působila daleko inteligentněji, než se pak projevovala svými roztomilými kiksy na konci. Ale je to komedie, takže to tak nevadilo. (11.02.2018)

Zápletka je zprvu skoro na úrovni divadelní taškařice, ale pak se začnou vykukové množit, prvky situační komedie vrstvit...až mi to připadalo zbytečně moc "kudrnaté". Navíc se karty rozkryjí vcelku brzy, takže to probíhá trochu předvidatelně. Pravda...v době, kdy byl filmový archiv ještě poloprázdný a televize nevysílala, bylo možné překvapit naivní diváky, téměř jakoukoliv zápletkou. V kontextu doby vzniku tohoto filmu, se ovšem nabízí i zamyšlení, jaké to asi bylo, točit během probíhající války komedii. V době, kdy byla válka v plném proudu a lidi se exportovali do koncentráků... . Jaké to tenkrát bylo, jít do kina na komedii? Dnes už na mě Paklíč funguje jen jako nostalgická fraštička s oblíbenými herci, ale po takovém zamyšlení, přecejen trochu mrazivá. 65% (09.12.2022)

Bláznivá komedie o bláznivém spisovateli a jeho bláznivé manželce, kteří nedobrovolně prožijí bláznivou noc s bláznivými podvodníky - a kteří mají střelenou služebnou. Lépe nad dějem moc nepřemýšlet, protože by se člověk zasekl v podivných motivacích postav, zvláště těch podvodníků, kteří navíc o sobě jednou vědí, podruhé se neznají... Třeba jeden podvodník využije podvod druhé skupiny, aby spisovatele se ženou vylákal na noc z bytu, ale herdek, kde se o tom druhém podvodu dozvěděl? No nic. Nový hraje svůj standard a myslím, že poprvé použije své oblíbené "Na co?... Aha, nashledanou.", ale film velmi oživuje Jiřina Steimarová, bez ní a jejího zářivého úsměvu by to celé bylo nudné a šedivé. Pár replik je tu dobrých ("Někdy mám pocit, že blízké soužití lidi od sebe vzdaluje." nebo "To je koníček. Dnes je poněkud dřevěný."), ale jiné vtipy zapadnou nebo nejsou ani vtipné, natož břitké. Ke konci už to začíná nudit, a závěrečné sbírání podezřelých mi připomnělo film Rozpuštěný a vypuštěný - kdoví, jestli se tady někdo neinspiroval. Jako ano, příjemně se na to dívá, ale z celku mám pocit, že to šlo ještě líp ošetřit a pošéfovat (třeba mne napadlo, že ti zloději mohli být najatí rozvodovým právníkem, aby rozvádějící se manželé museli strávit noc pod jednou střechou - ale ono né.) (05.04.2019)

Pravda, první setkání Eduarda Fikera s filmem, tedy Krok do tmy, bylo šťastnější, ale nutno shledat, že též Paklíč je atraktivní domácí detektivkou. Leč toto protektorátní setkání s Ludvou Lácem (alias Gabrielem Andělem) nabízelo trochu více, Ludva a Lola jsou totiž tím, čím je pro Agathu Christie Tommy a Pentlička nebo pro Dashiella Hammetta Nick a Nora. Oldřich Nový a Jiřina Steimarová měli tedy všechny předpoklady zářit, nicméně v Cikánově režii byly ještě určité mezery v tempu a realizovat tento námět například Frič, byla by kadence vtipu svižnější. Takto byl téměř pohřben i takový suverénní výstup, jaký nabízela situace s dvojí identitou pro Ference Futuristu. Bylo by mi ctí sledovat všechna předepsaná Fikerova dobrodružství s Ludvou s tváří Oldřicha, o tomto ovšem mohu bohužel jen sníti. Neb dějinné mechanismy byly kruté v této krajině a nadějný traumpaar Nový / Steimarová dostal druhou šanci znovu až ve Slovo dělá ženu v 52. roce a to je věru pěkná ťafka za ucho. (12.08.2016)

Vkusná a stále zábavná salónní kriminální komedie od Miroslava Cikána, který vycházel z románu Eduarda Fikera a většinu hlavních rolí svěřil spolehlivě hvězdnému obsazení v čele s Oldřichem Novým (kterým byl v tomto filmu už také konečně pod čepcem) a Jiřinou Steimarovou (další velká resp. skoro hlavní role) Gabrielem a Lolou Andělovými. Tradiční Jaroslav Marvan se objeví jako poněkud netradiční inspektor Čepelka, Miroslav Homola si zahrál podvodníka Kofilu a Ferenc Futurista čechoameričana Fordsona ze kterého se nakonec vyklube také někdo úplně jiný. Podvodníčci a zloději Fiala, Řepa a Jirsa byly také hodně vidět, ale nejlepší byl asi téměř pantomimicky vyjukaný a bojácný Fiala s těmi jeho neustálými vystrašenými grimasy, si myslím že musel rozesmávat nejednoho televizního diváka.. Chvílemi jsem doopravdy nevěděl kdo s kým, proč a jak.. Herecké výkony však byly na obvyklé úrovni, přiměřeně důvtipné režijní aranžmá. Neuvěřitelně mě rozesmála hláška pumpaře Oty Motyčky "To jsou ale nóbl vagabundi! " (20.05.2007)