Režie:
Sedigh BarmakScénář:
Sedigh BarmakKamera:
Ebrahim GhaforiHudba:
Mohammad Reza DarvishiObsahy(1)
Tálibán vládne Afghánistánu a představuje represivní režim, zejména pro ženy, kterým mimo jiné není dovoleno pracovat. Tato situace je obtížná zejména pro jednu rodinu, která sestává výhradně ze tří žen, které představují tři po sobě jdoucí generace. Všichni muži v jejich rodině zemřeli v různých afghánských válkách. Matka pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici, i když měla zakázáno pracovat, ale Tálibán přerušil financování nemocnice. Matka a babička udělají to, co považují za jedinou možnost, jak přežít: přimějí předpubertální dceru, aby se převlékla za chlapce a mohla tak získat zaměstnání a živit rodinu. Dcera se cítí bezmocná a strašně se bojí. Je si totiž jistá, že pokud Talibánci odhalí její převlek, zabijí ji. Zčásti symbolicky dcerka zasadí pramen svých nyní ostříhaných vlasů do květináče, aby její ztracená ženskost mohla vzkvétat... (Filmbox)
(více)Videa (1)
Recenze (30)
Postavení žen v Afganistánu za vlády Talibanu = postavení židů za doby nacistického teroru v Evropě a jelikož je toto postavení součástí příběhu, tak jsem při sledování bijáčku Osama v sobě cítil slušnej vánek emocí. Ona celá ta situace a to že Talibové používali, tedy spíš zneužovali Korán k teroru vlastního obyvatelstva a myšlenka, že tomu tak skutečně bylo (a dle zdrojů co mám i stále někde je ) mě chutná asi jako zkažený vajíčko. Zajímalo mě kde pan režisér točil tento film a jestli neměl či nemá problémy ve své rodné zemi ? Je velká škoda že nemohl přiletět na festival osobně a uvést tento snímek. Ano z hlediska filmařskýho se jedná o průměr, ale z hlediska emocí se jedná o silný zážitek. Napadá mě co takhle naše televize zařazovat podobný snímky do svých programů.......aha, tam už jsou pořady o tom která naše celebrita má hezčí ponožky. ()
Nemám rád Islám, nemám rád společenské poměry v Islámských státech, neuznávám Korán. Vždy jen kroutím hlavou, když v televizi vidím záběry nebo čtu články v novinách z těchto bohem zapomenutých oblastí.. Nedokážu si v tamních podmínkách představit život tak, jak jsem jej doposud znal (samozřejmě bych mluvil jinak, narodit se tam). Osama ukazuje každodenní obraz života v Kábulu za nadvlády Talibanu. Ano, je to tragický příběh, ale podán strašně fádním způsobem, stejně fádním, jaké jsou životy afghánských obyvatel. I když je poselství filmu hrozivě skutečné, já se docela nudil. ()
Na příběhu mladé afghánské dívky nám film přibližuje pouhé střípky toho, jakých zvěrstev byli Talibanáni schopni vůči vlastním lidem a jak dobře víme, nejen vůči nim. Není to věru pěkná podívaná, ale rozhodně stojí za to, se na tento snímek podívat! [Dubnová Challenge Tour 2015 - 30 dní, 30 filmů, 30 zemí] ()
Tálibán je islámské konzervativní hnutí "hledačů pravdy", které zesílilo v Pákistánu mezi afgánskými uprchlíky Paštúny a v letech 1994 - 6 obsadilo větší část Afganistánu a ustavilo tam přísný islámský režim, který byl svržen za vydatné pomoci USA až v roce 2001. Něco takhle stručného se dozvíme v některé z encyklopedií, ale teprve po shlédnutí LOVCE DRAKŮ a OSAMY jsem si udělala alespoň matnou představu, co to tam za hrůzy museli zažívat a to nejen ženy, ale všichni normální nezfanatizovaní lidé a to v té době byl mír, jak to tam asi muselo vypadat v období válek...OSAMA byl pro mě opravdu silný zážitek, díky za něj, člověk si alespoň na chvíli uvědomí, jak se má vlastně dobře. ()
Ani ne tak šokující jako bezútěšný příběh mladé dívky, která je za doby talibanské zlovůle nucena změnit identitu. Z dívky se stává chlapcem, aby její rodina vůbec měla co do úst. Plachost, neustálý strach z prozrazení a dívčí rysy jí ve chlapecké škole přinášejí posměch, neustálé podezírání a šikanu. Siddiq Barmak zachytil na tomto nekomplikovaném a tolik žalostném příběhu talibanský režim, jenž metodou zastrašování a prosazováním ultraortodoxního islámského práva prakticky rozložil tamější společnost. Ženy pozbyly jakékoliv možnosti na seberealizaci a staly se loutkami v rukou slepé a fanatické víry. Polodokumentární způsob natáčení dosazuje ději surovou emocionální korunku. ()
Galerie (15)
Photo © 2003 Metro-Goldwyn-Mayer (MGM)
Zajímavosti (4)
- Jedná se o první natočený film v Afghánistánu od pádu Talibánu. Všechny předchozí natáčení byly zakázány. (Cheeker)
- Film se natáčel v Kábulu. (Cheeker)
- Režisérovi Siddiq Barmakovi pomohl při přípravě filmu íránský režisér Mohsen Makhmalbaf tím, že mu poskytl 100 000 amerických dolarů, 35mm kamery a další potřebné vybavení. Makhmalbaf také přesvědčil jeho pravidelně spolupracujícího kameramana Ebrahima Ghaforiho, aby se na tomto projektu podílel. (Cheeker)
Reklama