Krevní pouto

Kvalitní horror ze "staré školy", který viniká především nádhernou atmosférou. Tu skládají rovným dílem prakticky všechny složky filmu, i když nejzásadnější je asi nádherná kamera. Oscilace mezi realitou a možným nadpřirozenem pak nechává diváka v příjemném napětí, které s přehledem vydrží až do skvělého finále. (15.03.2008)

Nezaspouženě zapadlý snímek, který jsem objevil díky dramaturgii letošního festivalu Otrlého Diváka. Z formálního hlediska geniální, vynalézavé a obsahující místy docela vtipné momenty v jinak dost přímočaré dějové lince. Skutečně jsem si to užíval. O Otrlém divákovi jsem se více rozepsal zde: http://www.indiefilm.cz/2011/02/12/strashne-filmy-ohlednuti-za-festivalem-otrleho-divaka/ (14.02.2011)

Film má sice vlažnější rozjezd za to ale diváka odvděčí nervydrásajícím a atmosferickým finále. Vše ještě povyšuje skvělá kamera prožitek ještě víc umocňuje skvěle se hodící hudba. Za mě hodně silný 4hvězdy. Z jediný zdejší zajímavosti která je u filmu uvedena jsem se dozvěděl, že Next of Kin je třetí nejoblíbenější  australský film Quentina Tarantina. A já se mu ani nedivím. Je vidět, že má čich a vkus na dobrý filmy. A taktéž pověděl, že  je to jediný film na světe, který má podobnou atmosféru jako Osvícení (1980) od Stanleyho Kubricka (ikdyž spolu tyto filmy nemají vůbec nic společného). Závěrem mi nezbývá než jen dodat, že milovníkům starších hororových fláků můžu jen doporučit. (26.10.2023)

Starý 80.kový horor, který je pomalý až hrůza, k tomu se odehrává v pro mne naprosto neatraktivním prostředí (penzion pro staré lidi - osobní antipatie pro toto prostředí), nic moc se v něm neděje, děj to nemá skoro žádný ... pouze pár lekaček a všudypřítomné tajemno ... Ale!! VELKÉ ALE!!! Posledních 20 min nabere film neuvěřitelné grády - atmosféra, rychle vygradovaná zápletka, svižný děj, perfektní kamera a úžasná ústřední znělka ... A perfektní finále, jakoby z úplně jiného filmu. Takže nakonec z popela jsem vyhrabal fakt pěkné 3*. Film mi hrozně připomínal nedávnoshlédnutý a méně známý francouzský La Nuit de la mort/Night of Death (1980). Podobné prostředí, podobná atmosféra, jiná zápletka, a vygradování na maximum ažv samotném finále ... Kdo viděl jedno nebodruhé a líbilo se mu, doporučuji shlédnout i první nebo druhé ...eh ... Snadbudu jednou porozumněn... :-)) (03.05.2013)

Kvalitní atmosférický horor, který i přes závěrečné "racionální" vysvětlení předchozích událostí spadá do oblasti filmů s tématikou strašidelných domů ala The Amityville Horror. Potěšily nápaditě ztvárněné lekačky, jako většinu ostatních i mě nadchla hudba od Klause Schulze a vychutnal jsem si i solidní využití obvyklých žánrových atributů jako jsou zničehonic se zavírající či otvírající se dveře, nenadále se z temnoty vynořující postavy a obligátní kočka. A nemohl jsem si pomoct, ale snové sekvence mi strašně připomínali Kubrickovo Osvícení... (06.02.2011)