Reklama

Reklama

Atentát v Paříži režiséra Yvese Boisseta byl inspirován událostmi kolem zmizení marockého politika Mehdi Ben Barky. Kolem tohoto levicově orientovaného politika, který žil poslední roky ve Švýcarsku a usiloval o sjednocení zemí třetího světa v národně osvobozeneckém hnutí proti imperialismu, je stále mnoho nezodpovězených otázek. Jedno je jisté: v pátek 29. října 1965 se k proslulé alsaské restauraci Chez Lipp na pařížském bulváru Saint-Germain blíží Ben Barka v doprovodu marockého studenta historie Thami Azemmouriho. Na schůzku s režisérem Georgem Franjuem, se kterým se chystají natočit film o národně osvobozeneckém hnutí, však nedorazí. Na chodníku ho zastavuje policista a přinutí politika nastoupit do auta. Od tohoto okamžiku nikdo Ben Barku nespatřil živého ani mrtvého. Nevídaný skandál otřásl Francií, ale nikdy se nepřišlo na to, jak velký byl podíl francouzských, či amerických tajných služeb na únosu a zavraždění tohoto politika... Film Atentát v Paříži byl natočen v roce 1972, tedy sedmnáct let po dosud neobjasněné události. Francouzské tajné služby chtějí dostat do země opozičního politika Sadiela z blíže neurčené země třetího světa. Využijí k tomu jeho přítele novináře Francoise Dariena, kterému vyhrožují, že znovu vytáhnou jeho odložený případ. Záminkou má být cyklus televizních pořadů o politice a boji za osvobození, kterou se Sadiel zabývá. Ve skutečnosti Darien nevěří slibům o Sadielově ochraně, ale přistoupí na tuto hru a přemluví jej k návštěvě Francie. Na domluvenou schůzku, už Sadiel nedorazí... Známý tvůrce Yves Boisset si pro své politické drama vybral silné herecké osobnosti: Jean-Louis Trintignant jako novinář Darien, Gian-Maria Volonté coby neotřesitelný Sadiel a Michel Piccoli jako sadistický plukovník Kassar. (Česká televize)

(více)

Recenze (55)

majo25 

všechny recenze uživatele

Triler, v ktorom na nejaké trilerové prvky treba čakať až do záveru. Dovtedy je to skôr mdlá a zbytočne preťahovaná politická dráma s absenciou napätia. A triler bez napätia je ako futbal bez gólov. Francúzi a ten ich večný tŕň v päte zvaný alžíska vojna. Spracovanie nie je zlé, herecky dajme tomu, ale zaujímavejší záver nedokáže priliš vykompenzovať to, čo sa dialo (resp. nedialo) predtým. ()

djfun 

všechny recenze uživatele

Moc filmů s tak otevřenou sžíravostí vůči poltickým systémům a navíc s takovýmto koncem není. Škoda, že první polovina je nadmíru užvaněná a zdlouhavá (i když jisté věci jsou tam důležité, ale zkratky by tempu pomohly). Nicméně obsahově na svoji (a vlastně jakoukoliv) dobu dosti odvážné a naprosto trefně ukazující, jak funguje tento svět, o kterém nemá většina obyčejných lidí ani ponětí či je to nad rámec toho, aby tomu uvěřili (možná sebeobranný systém, aby se jim ten svět nezhroutil)! V době o padesát let později by se pro režiséra -a tím spíš kohokoliv kdo by v reálném světě s něčím takovým přišel- použilo takové "vševysvětlující", prostoduché a správně dehonestující slůvko: konspirátor... ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Pokiaľ nepoznáte podrobnejšie politickú situáciu koncom 60. a začiatkom 70. rokov v Európe (na blízkom východe, Alžírsku), prípadne ešte skôr, tak sa to za a) z prvej polovice snímky dozviete, alebo za b) budete mať v tom ešte väčší chaos. Prvá polovica nás vlastne iba pripravuje na tú druhú, filmovú, kde sa "konečne" začne diať niečo filmové. Asi by som si pre plné docenenie filmu prvú polovicu mal ešte raz pozrieť, ale nakoniec je zápletka jednoduchá. Pozadie už nie. Pokiaľ vám nestačí, že politikom nejde pri plánovaní zločinov o vyššie dobro ľudstva, ale iba o vlastný prospech. Čo je taká pravda, že je nakoniec jedno, kto s kým a proti komu. Film, kde nás Volonté presvedčí, že je kladný hrdina a Noiret naopak záporný, nemôže byť zlý. 70% ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

"Černí panteři mají právo říkat si v televizi, co je jim libo. A policie má právo je odbouchnout, když jsou ve vězení." Jestliže takhle vnímají demokracii v USA, tak není divu, že každý ohrožení americkýho vlivu končí nehodou, sebevraždou či zmizením toho, kdo se nemodlí k dolaru. Tak to bylo, je a já naivně doufám, že už to dlouho nebude trvat. Filmy jako tento na politickou špínu již léta upozorňují, ale ve světě internetu, her a mobilních aplikací se mozek ovčanů vymývá poměrně snadno. Já tyto snímky považuju za důležitý a přestože Atentátu v Paříži chybí k dokonalosti nejeden krůček, tak výpovědní hodnotu rozhodně má. ()

curunir 

všechny recenze uživatele

,,VRACIAŠ SA LEN ZO STRATEGICKÉHO DÔVODU? ALEBO KVÔLI FARBE NEBA, NEŽNOSTI TIEŇA, HLASU ŽIEN NA TRHU?" ,,KVÔLI CHUTI ZRELÝCH FÍG, VÔNI POMARANČOVNÍKOV, KVÔLI TVÁRAM ROBOTNÍKOV, KTORÍ SA UČIA ČÍTAŤ VEČER, PO DLHOM PRACOVNOM DNI, KVÔLI ČULOSTI SVADIEB A SMÚTOČNÝM SPEVOM. KVÔLI TOMU VŠETKÉMU SA VRACIAM!" __ Vo svojej dobe bol ,,Atentát v Paríži" film zo súčasnosti reflektujúci aktuálne politické dianie, ku ktorému sa v závere snaží vytvoriť istý postoj. Takáto forma angažovania bola pre vtedajšiu západoeurópsku kinematografiu pomerne typická, avšak z odstupom času môže byť pre dnešného diváka politická línia filmu málo zrozumiteľná. Našťastie postupne sa razí cestu do popredia aj formálna stránka thrilleru so všetkými potrebnými atribútmi. Celá plejáda popredných hereckých predstaviteľov vytvorila prevažne nejednoznačné charaktery, z ktorých - trocha netypicky - ako obeť a teda kladná postava ma zaujal hlavne Gian Maria Volonté. Inokedy melodicky popový Morricone vytvoril pre zdôraznenie tiesnivej atmosféry odvážny hudobno-zvukový experiment, ktorý mnohí jeho fanúšikovia odmietajú počúvať (soundtrack je hodnotený 1* z 5). Mne vie táto disharmónia z času na čas pohladiť dušu. Film si v budúcnosti určite znovu pozriem, aby som spoznal český dabing zo 70. rokov. (355. hodnotenie, 40. komentár) ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama