Jeanne Poisson, markýza de Pompadour

Četl jsem několik životopisů markýzy de Pompadour i jiných osobností té doby, takže mám určitou představu, kterou tenhle film poměrně dobře naplnil. Musím ale dodat, že u většiny historických filmů posledních let postrádám napětí, spád, gradaci (které mi naopak přinášelo čtení knih). V každém případě ale jde o realistické ztvárnění nelehkého postavení královy milenky, která zdaleka nebyla tak všemocnou, jak se to většinou prezentuje (v tomto směru mě celkem vytáčí rádobyseriózní časopisy jako Epocha, History a podobně). Dalším plusem filmu je výborné herecké obsazení, zvláště charismatický Vincent Perez v roli Ludvíka XV. naprosto seděl. A i když mezi ním a Charlottou de Turckheim je stejný věkový rozdíl jako byl mezi králem a královnou Marií Leszczyńskou, ve filmu vypadají spíš jako matka se synem, čímž tvůrci lehce sympaticky zdůraznili argumentaci, proč král musel bejt kurevník. Ovšem kdysi populárního šviháka Venantina Venantiniho v roli cholerického krejčího jsem si uvědomil až dodatečně po nastudování informací k filmu. Kostýmy, výprava, všechno dobrý, k úplnému sednutí na zadek však přesto něco chybí. (02.09.2010)

Instantní kostka režijních i hereckých klišé, rozpuštěná ve dvou litrech vlažného přístupu - toť ryzí (nad)národně televizácká gastronomie současnosti, lehce stravitelná, lehce spláchnutelná - na jakékoli téma - historie nehistorie... Spíše tedy >poison< , rybka leklá v marně jedovatém vejvaru... :-/ - - - - - (Poprvé a zcela jistě naposled znuděně viděno 12. a 19.2.2011 na ČT1 coby (k)análu velmi levné kulturní kuchyně /navíc s rovnocenně plytkým a otravným čétédabingem/, hodnocení 164., komentář zde jako jebemnáctý - 19.2.2011) (19.02.2011)

Překrásný a výpravný historický film. Kdo četl knihu Massima Grillandiho "Madame de Pompadour " mi dá jistě za pravdu. Film se úžasně držel historických podrobností včetně fyzických předností historických osob a tedy výběr herců byl perfektní. Ludvík XV. ve své době prý nejkrásnější muž Evropy byl perfektně vybrán (Vincent PEREZ) a Madame Pompadour (Heléne de Fougerolles) přesně odpovídala nevšední kráse Jean Antoinette, která dobyla nejen tělesně, ale hlavně duševně srdce záletného krále Francie na dlouhých 20 let, což se žádné ženě před ní nepodařilo. Dvoudílný nádherný film, který, jak doufám snad někdy vyjde na DVD. P.S. Vůbec nechápu, jak někdo může klasifikovat tenhle film na "odpad" !! To chce klasifikovat sám sebe ? (05.01.2009)

Historický film 1) Příjemně zpracovaný v poklidu plynoucí vyvážený historický film chvílemi připomíná rozhlasovou hru s ilustračními živými obrazy._____ 2) Ve filmu je všechno, co bychom očekávali, že tam bude - pěkný vizuál, dobré herecké výkony, historická věrohodnost událostí i atmosféry. V tom je ovšem také největší slabina filmu. Vše je dobré - nic není vynikající. Film jsem viděl a za dva dny poté už mám problém vzpomenout si na některé detaily._____ 3) Zaujal mě 21letý Damien Jouillerot (dauphin) a smyslné rty 42letého Vincenta Pereze (Ludvík XV.). (10.01.2009)

2/2 Romantizující životopis markýzy de Pompadour (1721–1764). Není to žádná pecka, ale pro připomenutí a základní orientaci bohatě postačuje. V užití reálů mají Frantíci vždycky výhodu u vlastních látek, to je samozřejmé. Hlavní problém tu představuje obsazení padesátnice Charlotte de Turckheim, která měla být jako Marie Leszczyńská jen o sedm let starší, než Ludvík XV., tady ale vypadala jako jeho matka. Naopak za zásadní klad považuju opětovné užití hudby z pompadourovské operety Leo Falla z roku 1922, která provází markýziny životopisy už celé století. Stejně tak tu bylo alespoň ve fragmentech zachyceno markýzino mecenášství, přátelství s encyklopedisty a její vlastní herecké ambice (v královském divadélku pro 14 lidí ve Versailles v letech 1747–1750). (23.09.2023)