Magnolia

Náhoda? Osud? Vyšší moc? Blbost? ... Utrpení. Láska. Nenávist. Smíření. Zatracení. Odpuštění. Smrt... Život. Kupa sraček, ve které se i přesto občas dá brodit s úsměvem - když má člověk s kým. Anderson tři hodiny nenudí, tři hodiny rozehrává geniální charaktery, tři hodiny člověka tlačí do sedačky. Tom Cruise je extra k sežrání (na tý scientologii musí prostě něco bejt). Pár vad na kráse by se našlo (moudra na konci soutěže, zpívánky), ale ani ty nedokážou vymazat fakt, že je to samozřejmě jeden z kultů "zlatých devadesátých". (4,5* nahoru za začátek a konec) (28.08.2007)

Přiznávám to narovinu: Tomu, proč je Magnolie tak opěvovaná, nerozumím. V úvodních třech povídkách je divákovi předloženo, že bude sledovat film plný náhod, které protknou životy jednotlivých postav a navždy změní jejich trajektorii, jenže ony osudové momenty jsou prakticky bezvýznamné (bavič lže moderátorce o své rodině v momentu, kdy se s ním člen rodiny chce spojit) a jediným vyvrcholením je biblická pohroma, která v rámci děje působí jako deus ex machina. Andersonovy filmy jsou pro mě "hit or miss" – Až na krev zbožňuji, Mistr mě minul. Magnolie se bohužel řadí do druhé kategorie. Svou stopáží, množstvím postav, prostřihy mezi příběhy a narážkami na knihu Exodus jako by se divákovi snažila vnutit, že je mistrovským dílem nezměrné intelektuální kvality, jenže když osekáte pozlátko, zjistíte, že jednotlivé postavy nejsou zdaleka tak komplikované, jak se nám PTA snaží vnutit, dialogy jsou průměrné a příběhová linka není ničím výjimečná. Kdybych neměla pocit, že je Magnolie tak sebestředná, falešně okázalá a domýšlivá, dala bych jí asi průměrné hodnocení, svou neoprávněnou onanií nad vlastní genialitou mě ale vytáčí tak, že navzdory hereckým výkonům a slušnému zpracování nad dvě hvězdy nejdu. (02.04.2017)

Hned na začátek musím přiznat, že jsem původně chtěl dát hvězdičku jen jednu! Každý člověk má trochu, někdy hodně jiný vkus, ale po tolika obdivných komentářích a recenzích jsem možná od "Magnolie" čekal až moc...Většina z uživatelů se rozplývá nad úžasnou hloubkou, vynikajícím scénářem, režisérskou zručností se kterou je tohle geniální dílo vyprávěno a vynikajícími hereckými výkony. S tím posledním musím z části souhlasit, ale se zbytkem absolutně ne. To, co na první pohled vypadá jako filozofování a odkrývání skutečných životních pravd, bylo pro mě neskutečně nudnou, plytkou povídačkou o ničem. Asi to píšu hodně tvrdě, ale je to tak...Klidně mě obviňte z toho, že jsem zastydlý a povrchní, a že jsem patrně zatím nic hlubokého nezažil, ale nebude to pravda...V tomhle chyba není - snažil jsem se maximálně vstřebat co mi chce P.T.Anderson říci, pochopit smysl jeho vyprávění, ale jediné co mi vyplynulo je tohle - "Magnolie" je o ničem a hraje si na něco vyššího, není hluboká, nezasahuje člověka svými emocemi a pravdami, je povrchní a jen se snaží být něčím, čím není...A proč vlastně nakonec dávám hvězdy dvě? První je za herecké výkony, kvůli kterým jsem film vůbec dokoukal do konce a druhá je za jediný moment, který se mě opravdu dotknul - Tom Cruise a jeho odpověď na jednu z otázek během rozhovoru - "Tiše vás soudím!" Stejně jsou dvě hvězdy moc... (26.01.2005)

Úvod filmu je z kategorie neuvěřitelných. Ale možné je vlastně všechno a nic na světě není náhoda. Ani tento film nevznikl docela určitě náhodou. Paul Thomas Anderson servíruje divákům příběh složený z několika dějových linií, které spolu všechny souvisejí, některé blízce, některé vzdáleněji. Servíruje ho v podobě neortodoxní, nezvyklé a běžnému komerčnímu diváku snad i nepochopitelné, přesto však báječně "poživatelné". Jako koření použil také vynikající herecké obsazení - Julianne Moore, Philip Seymour Hoffmann, John C. Reilly, William H. Macy, ale i Tom Cruise, jenž mne osobně nijak zvláště nebere, ti všichni tady předvádí minimálně velmi dobré, ne-li přímo skvělé výkony. Ale vlastně nejen oni, nýbrž skoro každý, kdo se na plátně byť jen na chvíli mihne. Magnolia asi nenadchne každého, ale to se ostatně nedá říct o žádném filmu. Ovšem všichni, kdo dokáží dohlédnout i dál, než jen na povrch filmového plátna, ti by s ní měli vyjádřit minimálně velkou spokojenost, pokud ne rovnou bezbřehé nadšení. (16.02.2004)

Film, ktorého veľmi významnou dejotvornou zložkou je i veľmi pôsobivá hudba. Mne tá miestami jednorvárna hudba evokovala Ravelovo Bolero, kde je jeden jediný ústredný motív , ktorý sa neustále vyvíja .... Na celý film som pozeral doslova s otvorenou hubou a "žral" som hlavne výkon Julianne Moore, ktorá bola úchvatná .... Som skalopevne presvedčený, že si tento film plný krásnych myšlienok pozriem ešte viackrát a stále v ňom nájdem niečo nové, neobjavené ... (14.07.2004)