Harold a Maude

Krásna hyperbola! Táto svieža absurdná lahôdka možno na prvý pohľad pôsobí deviantne, každý však máme svoje zvyky a obyčaje..niekto si to pred neurotickou matkou demonštratívne odvisí, odpáli, odsekne, iný odrebeluje podľa svojich sociálnych noriem. Film mal sympatický vtipnotrpký rozmer a neuveriteľne dojemný záver. (22.04.2009)

Tento film patří k těm, které ve své době narušily jedno z mnoha společenských tabu ve víru partnerských vztahů, což bude zřejmě tím hlavním důvodem, proč je zpětně tolik oslavován. Nenudil jsem se, čas mi u Harolda a Maude celkem slušně utekl, ale o nadšení zdaleka taky mluvit nemohu. Líbí se mi ústřední myšlenka smyslu života i oslavy jakéhosi štěstí a lásky bez bariér, ale ze samotného provedení jsem zůstal poněkud rozpačitý. Chvílemi se film díky kameře tváří jako realismus, snaží se hrát na tematicky důležité drama a daří se mu vytvářet pěkná atmosféra i díky hudbě. Vedle toho sklouzává nejednou do absurdní černohumorné stylizace (což by mi nevadilo, spočátku mě Haroldovy experimenty s inscenovanými sebevraždami bavily), občas mu nejsou cizí ani různé úchylné momenty (což mi nesedlo, viz. třeba milostnou scénu s probodáváním se nožem, ač dokážu se částečně přes to přenést). Zároveň však tvůrci dokážou mezi tím vygradovat vztah mezi čerstvě dospělým klukem a vitální babičkou do fraškovitých situací, které jakoby vypadly spíše z nějaké Troškovy crazy komedie. Sorry, ale scéna s 80-tiletou bábou v akci na ukradené policejní motorce už byl i pro mě děsný bizár... Velké splynutí dvou vzájemně zcela odlišných duší má tady leccos do sebe, byť na můj vkus jde o až příliš extrémní a těžce uvěřitelný vztah, ale humor kolem něj mi tady ne vždy zcela seděl a výsledek mi připadá mimo herecké výkony trochu průměrný a nevyrovnaný. [60%] (01.07.2021)

Kouzelně zábavný film o smutných věcech a báječných možnostech života. Zábavný, místy s téměř montyphonskou aurou absurdity, přesto současně dojemný, excentrický přesto místy až melancholický, ovšem bez onoho typicky podlézavého hollywoodského patosu. Maud je neuvěřitelná ranařka, její životní elán by dokázal energií zásobovat krajské město střední velikosti a nedivím se, že Harold, žijící ve světě plném studených čumáků a magorů, z ní byl u vytržení. To vše s plnou výbavou bizarních vedlejších postav, skvělých dialogů a zábavných momentů. Ať už jsou to skvělé scény s policistou a silniční kontrolou nebo matčiny pokusy seznámit Harolda za účelem sňatku s panoptikem svobodných dívek. (19.07.2019)

Harold je fascinován prozkoumáváním možností, jak být vyškrtnut z evidence živých. A kromě toho se vyžívá ve všech podobách zmaru (pohřby, demolice). Jeho mládí, samo o sobě, není vůbec předpokladem pro štěstí, protože „ být mrtvý ho baví“. Naopak Maud je okouzlující i když hodně odkvetlá „slunečnice“, která žije naplno a kterou těší každé nadechnutí, každá maličkost, každý přestupek „mám ráda pestrost, nové zážitky“. Film je úchvatným sledem absurdních situací a krásné hudby „Trouble, oh trouble set me free. I have seen your face And it's too much, too much for me. Trouble, oh trouble can't you see You're eating my heart away And there's nothing much left of me..“ (02.08.2005)

Nečudo, že vtedajší konzervativci nezvládli prijať a pohoršene hysterčili nad odvážnou konfrontáciou mladíckeho nihilizmu so stareckým entuziazmom, mala totiž to, čo oni nie-slobodu. Zodpovedal za ňu trúfalec Hal Ashby, ktorý už vtedy vedel ako znamenito narábať s absurditou, ako ju pružne napasovať pomedzi vtípky typu „Marianum“ (pohreby, samovraždy, demolície) i „Vitalium“ (autá, vône, skulptúry) a ako z nej nakoniec dať dohromady nevliezavú bizardnosť o zbytočných životných predsudkoch. „Harold and Maude“ boli excentrickým, láskavým a až doteraz stále sú aj nadčasovým nezvyčajom po ktorom mám chuť si poobzerať nejaký ten auťák... (05.01.2011)