Kamera:
Roger DeakinsHudba:
Carter BurwellHrají:
Frances McDormand, William H. Macy, Steve Buscemi, Harve Presnell, Peter Stormare, Kristin Rudrüd, Tony Denman, Gary Houston, Sally Wingert (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Když je na zasněžené silnici v Severní Dakotě nalezen chladnokrevně zavražděný strážník a dva nevinní kolemjdoucí, Marge Gundersonová, policistka v pokročilém stadiu těhotenství, zahájí vyšetřování, které odhalí nebezpečnou hru chamtivosti a břídilství. Jerry Lundegaard, manžel, otec a obchodník s auty z Minneapolisu, který dlouho trpěl v područí svého bohatého šéfa a tchána, vymyslí propracovaný plán, jehož nedílnou součástí je únos vlastní ženy. Chce za ni výkupné ve výši jednoho milionu dolarů, aby mohl splatit nahromaděné dluhy z hazardu. Jenže všechno, co se může pokazit, se nakonec skutečně pokazí. Pod skrovným a přátelským zevnějškem policistky Gundersonové se totiž skrývá bystrá mysl a nelítostné morální postoje, díky nimž lehce prokoukne odfláknutý a mizerně zahlazený zločin, spáchaný zmatenými, ale velice nebezpečnými únosci. (HBO GO)
(více)Videa (2)
Recenze (1 068)
Když se to se**, tak se to se** pořádně. A nejlíp vám o tom poví Steve "Funny in general" Buscemi. A možná i všichni, kdo měli co dočinění s událostmi od Losího jezera, včetně těhotné šerifky, vyčůraného vedoucího prodeje a málomluvného magora se zálibou v řezačce na dřevo. A proč? Pro trochu peněz. ()
Z Farga si filmoví fanoušci nejčastěji vybaví lidské tělo mizící v drtičce a výrazné tváře ukázkových psychopatů a kriminálníků v podání Steva Buscemiho a Petera Stormareho. Počet mrtvol, které lemují příběh, stejně jako pro Fargo typický černý humor lákají k přirovnání k tarantinovkám. Filmový rukopis mají ale Coenovci odlišný. Jejich humor není prvoplánový, zato chytřejší, posunutý směrem k zžíravé ironii. Coeni si pohrávají s kriminálním žánrem, ale narozdíl od Tarantina to nevyznívá samoúčelně. Porušují konvence nikoliv pro laciný divácký efekt, ale aby zkoumali možnosti rozvoje žánru a dotvářeli atmosféru. Scény šokující brutality kombinují s komikou vyplývající z toho, že hlavní postavy nejsou charismatičtí geniální zločinci, nýbrž nýmandi. Když si nezkušený ambiciózní slaboch s průměrnou inteligencí najme k provedení únosu dva surovce s inteligencí vrat od stodoly, nemůže se divit, že se události rychle vymknou kontrole a řítí samospádem k děsivému průšvihu. Původně to v představách svého pošetilého strůjce měla být precizní chytře vymyšlená akce. Vlivem náhod, ale především neschopností jejich protagonistů se z toho stala krvavá fraška. Coeni budují atmosféru za pomoci kontrastů. Za fasádou měšťácké idyly středostavovské rodinky se skrývá závist, chamtivost a chronická nespokojenost, zasněžená bílá krajina Minnesoty se barví rudou krví. Mimochodem, občanům Minnesoty se vykreslení jejich domoviny Coeny pranic nelíbilo a svým krajanům to taky dali patřičně najevo. Netvrdím, že Fargo je nejlepší coenovský kousek, třeba Muže, který nebyl stavím jednoznačně výš, ale i tak mě svrbí dlaň, abych nenadělil pátou hvězdičku. Fargo má zkrátka hodně co do sebe. Celkový dojem: 85 %. ()
Hm... s hodnocení jsem trochu na rozpacích. Nejrpve se neubráním srovnání s Jednoduchým plánem od Sama Raimiho, který jsem viděl dříve než Farga. Překvapivě se mi líbil o něco víc, hlavně díky minimalističtějšímu pojetí, menšímu počtu postav a o něco lepší atmosféře při vraždících scénách:). Sám o sobě bych Farga hodnotil tak na 2* za příběh, plus jednu za režii (ty krásné obrazy z výšky na zasněžené pláně, to je nádhera), další hvězdu za opravdu skvělý humor (hooodně černý, ale koho by chladnokrevně pronášené repliky, jako: "Teď tam vzadu buďte, slečno, prosím, zticha, jinak... chápete... zastřelíme vás." nebo "Tak copak to tu máme? Další trojnásobná vražda?", nedostaly do kolen?:)) a finální vločku za geniální drobnosti (plakát Král akordeonu, Playboy na záchodě rodinného domu:) a - jak se říká - at last, but not least: nádherná hudba, se kterou se celkem šetří, ale když už zazní, tak se pořádně zaryje do diváka). Takže ať dělám, co dělám, vychází mi to jedině na 5*. A že jsem se snažil to zkritizovat!:) ()
Kdyby to šlo, tak dám Fargu i 6 hvězdiček. Jeden z nejlepších filmů všech dob, podle mého mínění. A když si člověk uvědomí, že by ten film mohl být natočen podle skutečných událostí, jak se svého času o něm tvrdilo, dostane příběh ještě děsivější podobu. Herci předvádějí nadlidské výkony, které by si zasloužily ještě nějaké dodatečné prémie. Úžasní jsou hlavně oba najatí gangsteři v podání Petera Stormarea a Steva Buscemiho. Skvělý scénář i režie plus zmínění herci rovná se absolutní BOMBA. ()
Určitě ne mí nejoblíbenější Coeni, byť způsob, jakým dokáží roubovat brutalitu, thrillerové napětí a svojí tradiční absurdní komiku lidských typů a jejich povrchních dialogů zlehka osahává slečnu dokonalost. Vynikající herecké obsazení jen sotva udiví (Stormrare svojí studií naprostého dementa vyrazí dech a Frances je nekonečně roztomilá), perfektní a promakaná režie se všemi změnami tempa a nálady se u Coenů prostě očekává... Formálně to evokuje bílou zasněženou pustinu, se všemi ztichlými místy, nikam nevedoucími odbočkami a velmi volně vedenou narací. Fargo plave ve zcela zvláštním proudu, ve kterém se prolíná napínavé drama, psychologická studie ze života losera a coenovské komedie o everymenech, kteří se připletou do bublajícího kotle brutality. Nic není samoúčelné, všechno má svůj řád a bratři jako vždy stojí na straně všedních a obyčejných "blbů". Fargo díky tomu působí mnohem optimističtěji než pozdější Tahle země není pro starý. Tady je právo dosažitelné a svět se vrátí do svých starých kolejí, do postele s oplešlým troubou a bednou plnou dokumentů ze života hmyzu. Dobrý, hodný svět – jenže já mám přeci jen radši předapokalyptickou pustinu Cormaca McCarthyho... a tím i Tuhle zemi. ()
Galerie (50)
Zajímavosti (63)
- Film ve skutečnosti není založen na skutečné události. (Kulmon)
- Slovo „fuck“ a jeho odvozeniny ve filmu zazní 75x, nejčastěji v podání Carla (Steve Buscemi). (Witta)
- Obrazy kachen, které jsou krátce vidět v domě Gundersonových, jsou malby bratrů Hautmannových, o kterých je ve filmu zmínka jako o konkurentech Norma (John Carroll Lynch) pro výběr motivu na poštovní známky. Jejich malby se skutečně často objevují na poštovních známkách v Americe. (Witta)
Reklama