Před soumrakem

Sladko-boľavú romantiku nahradila trpkosť vyvierajúca z navonok ľahostajného hlasu, v nenútených úsmevoch sa zrkadlila večná osudovosť, závan parížskeho vetra privolal stratené city, oči prezrádzali dávno predurčené. Viedeň bola sprostredkovateľom k nenútenému vzniku náklonnosti a pubertálnej vášne. V Paríži sa stretávajú o pár rokov neskôr, aby cez navodenú iróniu a sarkastické úškrny predstierali, že sa viedenská romanca nedotkla ich ďalšieho života. Pred úsvitom ma nevinne vykreslenými charaktermi zamilovanej dvojice nadchlo podstatne viac, ale Pred súmrakom je výpoveďou dvoch dospelých, rozčarovaných a od života nič neočakávajúcich ľudí. Trefná filmová konverzačka s filozofickým nádychom. PS: Nutné poznať najskôr Pred úsvitom z roku 1995, aby vás neminuli súvislosti :-) (20.07.2010)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Před soumrakem je lepší než předchozí film Před úsvitem - už v tom, že tentokrát děj plyne zcela nenásilně a přirozeně. Nikdy bych nevěřil, že dám plné hodnocení filmu, kde se 99 % času vyskytují jen dva lidé, kteří spolu po 80 minut v reálném čase jen diskutují. Jenže Celine a Jesse tam odhalí svá nitra tak, že podobné problémy pak bolí i mne jako diváka, který je nucen se zamýšlet, zda taky něco v životě neudělal špatně. Sílou výpovědi mi to připomnělo film Kočka na rozpálené plechové střeše. Trailer: http://www.csfd.cz/film/161609-pred-soumrakem-before-sunset/videa/ (17.11.2009)

Viděl jsem těsně po skončení Before Sunrise a v prvních chvílích jsem se trochu lekl, že se nepovedlo atmosféru zopakovat. Naštěstí každá pronesená věta dostane postupem času smysl, každá ledabylá průpovídka může dostat jiný rozměr a najednou Celine řekne "To kvůli té zatracené knize..." a já se rozpadnu na molekuly tak jako Jesse. Druhé zhlédnutí navíc povyšuje Linklaterovo dílo na nezapomenutelné a ve svém vyzrálejším, ale o nic méně kouzelném duchu vyprávění o ztrátě iluzí a životních zkušenostech dokáže popadnout diváka a naplnit ho až po okraj emocemi a prožitky. (30.01.2006)

Přestože Před soumrakem se tváří velice podobně jako jeho předchůdce, jsem přesvědčen, že je diametrálně lepším filmem. Jednak sděluje více na menším prostoru (čímž vyplývá na povrch kvalita scénáře) a hlavně to sdělení je zajímavější, intenzivnější a mnohem vyspělejší. Postavy už nežijou v iluzích, mají vlastní životy a partnery, ale přesto je mezi nimi ona nevyslovitelná a silná vášeň. Před soumrakem je emotivnější svou vnitřní naléhavostí, Celine a Jesse /chtějí/, ale vědí, že to nejde, nemají však sílu odolat a tak se samovolně nechají unášet v síle nekonečného dialogu. Film však nespěje k vyslovitelné romanci, či nějakému aktu, nýbrž jen k poetickému "Já vím"... 9/10 (27.07.2009)

„Spomienky nie sú uzavreté, kým žijeme." Priznám sa bez mučenia, že Linklaterovu "jednotku“ (PRED ÚSVITOM/1995) som nevidel, ale jej voľné pokračovanie (ktoré prišlo takmer na desiate výročie) som si zamiloval a teším sa nielenže na pátranie po predchodcovi, ale tiež na trojku, ktorá MUSÍ vzniknúť. Ten nápad je totiž úchvatný: jeden režisér s dvoma hercami každých cca desať rokov nakrútia film o dvoch hrdinoch (Ethan Hawke a Julie Delpyová), ktorí sa po rokoch znova stretávajú, prechádzajú sa v reálnom čase (teda cca dve hodinky) a rozprávajú sa o tom, čo od posledného stretnutia zažili. Je to pozoruhodný spôsob, ako reflektovať dve naprieč rokmi sa logicky vyvíjajúce osobnosti muža a ženy (v podstate je to svojím spôsobom skôr "časozberný dokument" á la MARCELA). Otvorený záver naznačuje, že trojka bude naozaj zaujímavá. Prirodzená prechádzka atmosférickým mestom, palec hore. (16.03.2005)