Tím hůř, když padnou

Humphrey Bogart skončil na vrcholu. Jeho poslední filmová role sice nepatří mezi ty nejikoničtější, ale rozhodně si zaslouží pozornost. Je vcelku symbolické, že završil svou kariéru takovouto rolí – Bogart v mnoha ohledech ztělesňuje archetyp svých klasických postav a dává tím sentimentální tečku za svou kariérou, která bohužel skončila dříve, než bychom si všichni přáli. Bogie byl srdcař a makal do posledního dechu, i s vědomím brzkého skonu dal svému herectví maximum a za to před ním navěky smekám. Boxerská dramata mám v oblibě, tohle však řeší spíš zákulisní machinace než úskalí zápasníků, i když i to je zde silně zastoupené v postavě Tora Morena. Jeho vztah se sportovním novinářem Eddiem Willisem, který se nejprve podílí na jeho vykořisťování, aby posléze svedl boj se svým svědomím a učinil zásadní rozhodnutí, které bude morálně správné, avšak k němu samému nepřívětivé, je stěžejním prvkem celého filmu. Závěrečná scéna je pak krásným epilogem skvostné kariéry jednoho z největších filmových velikánů všech dob. (07.11.2021)

Příběh není zrovna z mého soudku, protože se jedná o boxerské zápasy, a když se mi příliš nelíbil Zuřící býk, tak tohle sotva bude. Naštěstí se režisér držel stejnojmenné knihy Budda Schulberga a více než o box samotný šlo o vliv médií na lidské životy. V tehdejší době byli všichni pobouřeni nekalými praktikami v boxerském průmyslu a Mark Robson chtěl kousek pravdy ukázat na plátně. Rok před svou smrtí si Bogart vystřihl roli nepotřebného a stárnoucího novináře Eddiho Willise, kterého od živoření zachrání dávný kamarád Nick Benko (nastupující Rod Steiger). Nabídne mu funkci tiskového mluvčího jeho nového jihoamerického objevu. Má to háček....boxer Toro Moreno neumí vůbec boxovat a zápasy vyhrává tak, že Nick jeho soupeře podplatí. Bogart musí pomalu, ale jistě slevovat ze svých zásad férového novináře a propadá se stále hloub nejen v očích své manželky. Nicméně jak dokáží být jeho postavy padouchy s velkým P, tak sympaťáci se taky nikdy nezapřou. Bogartův poslední film nebyl jistě jeho nejlepším, cítila jsem velkou únavu, jak fyzickou, tak psychickou. Svůj vrchol si vybral o rok dříve. (15.08.2006)

Nemůžu si pomoct, na Bogarta si potrpím, i když v tomhle filmu o boxu a špinavých penězích už bylo vidět, jak špatně na tom je jeho zdraví. Robson odvedl dobrou práci. Stvořil (ne)příjemný film o sportu a vlivu médií, jehož téma je aktuální i dnes. Tím hůř, když padnou nemá takřka žádné z formálních atributů filmu noir, takže jeho zařazení do této kategorie je spíš pochybné. Nicméně filmové prostředky, které používá jsou v boxerských dramatech moderní dodnes (point of view aktéra v ringu...) (10.05.2010)

Humphrey Bogart si zaslúžil opustiť filmovú dráhu lepším filmom, než bol tento. Nie je to však jeho vina. Podal spoľahlivý výkon a jediný, kto sa mu priblížil bol začínajúci Rod Steiger. Zniesol by som aj jednoduchý, priamočiary dej, ale obsadenie Maxa Baera bolo neodpustiteľnou chybou. Chápem, že dvojmetroví chlapi sú od prírody nemotorní, ale čo je veľa, to je veľa. Najmä vďaka nemu pokladám tento film za premárnenú príležitosť. (24.07.2022)

Problém děl zabývajících se kritikou dobového společenského neduhu bývá, že po letech se ztrátou aktuálnosti často zůstane jen tezovitý děj, dialogy bez intenzity a černobílé postavy psané a střetávající se podle předem jasné šablony. The Harded They Fall je pak přímo ukázkový příklad. Vzhledem k diametrálně jiné situaci ohledně peněz ve sportu a mé neochotě si celý problém složitě přesouvat do jiné oblasti se z filmu vytratila potřebná naléhavost a zbyla jen šeď, kterou unylý Bogart a až přehnaně nešikovný, takřka na hraně karikatury se pohybující antiboxer nejsou schopni vyzvednout z nevýrazného průměru. Předvídatelnost veškerého dění pak jen podtrhne závěr, kdy už to celé zavání až vyloženou nasládlou pohádkovostí. Film tak možná kdysi pomáhal budovat schémata příznačná pro celý žánr, dnes však už představuje pouhý zastaralý relikt. (14.10.2015)