Jánošík

Tak už sa mi podarilo vidieť všetky filmy (až na najnovší doposiaľ nedokončený) o našom najslávnejšom zbojníkovi a národnom hrdinovi. A aj keď ja tieto nemé filmy obzvlášť nevyhladávam, prvú verziu považujem za jednu z najlepším - vôbec nie len preto, že sa jedná o prvý slovenský film. Keď sa vezme v úvahu, že Siakeľ, herci a asi ani väčšina štábu dovtedy nemala s týmto médiom žiadne skúsenosti, výsledok priam berie dych. A nielen preto - na rok svojho vzniku je film veľmi dobre odvedený aj po technickej stránke, dokonca sa dá povedať, že niektoré fotografie, ktoré nahradili pôvodnú zničenú verziu mu dodávajú väčšiu dynamiku. Samotné spracovanie Jánošíkových osudov je už predsa len trocha naivné (napr. Jánošík je za kapitána družiny len-tak vyhlásený prakticky v jednom zábere). Taktiež ako tu už bolo spomenuté, Pištek sa do úlohy veľmi nehodí. Jednak fyziomonicky a potom svojou uhľadenosťou by sa skôr hodil do postavy nejakého grófa. Jednou z najlepších postáv, alebo takou s najvymakanejšími grimasami je tak postava zlého grófa Šándora. Rekonštrukcia filmu z roku 1975 pridala aj niekoľko zvukov, predovšetkým predmetov, čo však film trocha uberá o jeho nemé čaro. Niekoľko výhrad, ktoré som tu popísal sa ale dá ospravedlniť predovšetkým ak sa vezme v úvahu práve rok vzniku. (02.12.2008)

Slovenský lidový hrdina z přelomu 17. a 18. století - zbojník Jánošík - se s odstupem let stal ve vyprávění slovenského lidu legendou, ochráncem utlačovaných, který bohatým bral a chudým dával. Jeho životní osudy přešly v letech před první světovou válkou i do české literatury, především Mahenova divadelní hra stávala řadu let mezi kmenovým repertoárem profesionálních i ochotnických scén. Jánošíkovská legenda se pak přímo nabízela k filmovému zpracování, které mělo velkou výhodu v jedinečném zachycení krásy slovenské přírody. Z podnětu amerických Slováků, kteří zajistili potřebné finanční prostředky, natočila nově ustanovená společnost Tatra-Film-Company Jánošíkovy osudy v roce 1921. Na tvorbě a vzniku celého projektu mají zásadní podíl čtyři slovenští tvůrci, žijící trvale v americké emigraci. Vedle autora původního scénáře Jána Žáka-Marušiaka to byli zejména režisér Jaroslav Siakel' (který završil svůj předlouhý život v úctyhodných sto jedna letech), jeho bratr Daniel a producent John (Ján) Závodný. Do hlavní role byl obsazen nestor českého filmu, tehdy šestadvacetiletý Theodor Pištěk, který získal výjimečnou příležitost ztvárnit herecky náročnou postavu. Film byl natáčen současně dvěma kamerami podle dvou odlišných scénářů, z nichž jeden byl určený pro americké krajany a druhý pro domácí publikum. Neobvyklá a originální je pak samotná struktura vyprávění skrze retrospektivní vzpomínky starého bačy. Zfilmovaný Jánošík přirozeně slavil velký ohlas jak v Československu, tak v zámoří, kde nakonec skončila i jediná kopie. Ta byla náhodně objevena na počátku sedmdesátých let Johnem Závodným, který ji okamžitě daroval slovenskému filmovému archivu. Zrestaurovaná verze se nakonec dočkala obnovené kinopremiéry a vrátila slovenskému národu jejich legendu. Špičkové převedení filmu na DVD nosiče je doplněno vyčerpávajícím bonusovým materiálem, v němž je zachycen zrod, vývoj a následný osud němého Jánošíka tak, jak by si přál každý filmový fanoušek. (14.11.2009)

Mno je to už 95 let starej kousek, proto je třeba na něj pohlížet z jistou shovívavostí. Pokud se mi u verze z roku 1935 zdálo, že tam neexistuje něco jako dramaturgie nebo souvislej scénář, tak tady to platí dvojnásob. Navíc ten kapku vypasenej Jánošík je lehce castingovej fail, ale tak dám za 3* je to první zpracování příběhu má to švih a z hudebním doprovodem a přidanými zvuky vám to jako němý film ani nepřijde.50% (27.08.2016)

Toto je film, ktorý skôr či neskôr musí vidieť každý Slovák. Hodinová verzia Jánošíkovho života je veľmi svižný film, preplnený udalosťami, čiže v tom dorom slova zmysle čisto dejový. Nejaké psychologické ponory sa tu samozrejme nekonajú, tu išlo najmä o to, aby mal scenár/film hlavu a pätu, aby diváci rozumeli, na čo sa pozerajú a aby to najmä VZNIKLO. Celkom ma prekvapilo, že film na mňa pôsobil rovnakým dojmom, ako zahraničné, čiže podstatne drahšie produkcie tej doby. Emocionálny dopad Ganceho a Griffithových filmov to nemá, ale asi by sa mi na trojhodinového nemého Jánošíka pozerať nechcelo. (05.10.2014)

Na úvod se musím přiznat, že nejsem schopen posuzovat tenhle film v dobovém kontextu – mé znalosti z období němého filmu jsou prostě žalostně malé. Jinak jde o rekonstrukci filmu (ukončena roku 1975), při které byly přidány nějaké ruchy a celou dobu zní hudba – tudíž už to ani není moc němý film. Příběh pádí s ohledem na stopáž tempem přímo závratným a spousta klíčových věcí se semlela tak rychle, že jsem se nestačil divit, třeba jakým fofrem sfoukli filmaři celý závěr. (03.10.2005)