Waterloo

„Next to a battle lost, the saddest thing is a battle won..“ Bondarčukova velkolepě pojatá rekonstrukce jedné z nejslavnějších bitev historie působí i téměř po půlstoletí velmi čerstvě. Tisícovky komparzistů, kouřové clony při palbě artilerií, kavalérie v akci (zpomalený záběr skotské jízdy je přímo úchvatný) a nad tím vším taktické pokyny, štiplavé glosy a vnitřní monology dvou velkých vojevůdců (Plummer jako Arthur Wellesley neskutečně ruluje), které jako by dokreslovaly, že pokud nejste vůdce, jako jednotlivec nic neznamenáte.. Při tom všem válečném běsnění si nelze nevzpomenout na bitvu o dřevěný most u Sad Hill, Blonďáka a jeho „I've never seen so many men wasted so badly.“ Ideální by bylo, kdyby si Napoleon a vévoda z Wellingtonu sedli pod dozorem písaře a státního notáře ke stolku někde na dvorku sídla Hougoumont, postavili před sebe přesýpací hodiny nastavené na 30 vteřin a soutěžili v tom, kdo první nebude schopen říct nějaký vzletný citát, jizlivý bonmot či vojevůdcovské moudro. Vítěz bere vše, poražený prohrál napoleonské války. Sice by to trvalo několik dní a Rimmer by neměl u čeho vlhnout, ale představte si to množství ušetřených lidských i koňských životů, střeliva, fešných uniforem, slz matek a manželek a ještě by z toho byla pěkná kniha citátů.. (07.08.2017)

Peníze italského producenta a Bondarčukova schopnost zvládat monumentální scény se šťastně spojily a daly vzniknout velkolepé rekonstrukci jedné z nejslavnějších bitev historie. Dost možná je to vrchol svého žánru, protože dnes už takový válečný velkofilm s mnohatisícovým komparzem může vzniknout snad jedině v Číně, a to je přece jen úplně jiný kulturní okruh. Osobně mám s tímhle stylem filmařiny trochu problém. Je to moc velké, utápí se v tom jednotlivec, oko kamery zálibně spočívá na pochodujících formacích, vlajících praporech, pestrobarevných uniformách a slavných vojevůdcích. Jen ty sovětské uniformy plné metálů tam chybí. Svým způsobem to opravdu připomíná sovětskou společnost a její pohrdání jednotlivcem. Výborná kamera, silné herecké obsazení, osobně nemám ani problém s výkonem Roda Steigera, který Napoleona ztvárnil jako poněkud psychicky labilního vyčerpaného muže za zenitem. Celkový dojem: 80 %. (25.09.2016)

Sergej Bondarčuk překonal sám sebe. Jeho Waterloo je dechberoucí zážitek. Maximální autenticita, nádherná výprava a úžasné herecké výkony v čele s Rodem Steigerem, Christopherem Plummerem a Orsonem Wellesem. A ten rozpočet: Producent Dino De Laurentiis na celou tuhle srandu sehnal na tehdejší dobu závratných 38 milionů dolarů. Pro srovnání - Leanův Lawrence z Arábie stál "jenom" 15 milionů dolarů. (15.08.2012)

Vskutku velkolepá a poctivá filmařina. Nejdříve jsem si posteskl, že Napoleona nehraje Herbert Lom, který ve Vidorově verzi Vojny a mír (tu Bondarčukovu paradoxně neznám) byl právě v této roli výborný, ale brzy mě Rod Steiger přesvědčil o tom, že on je ta pravá volba a jeho velmi uvěřitelné herectví si plně získalo moje sympatie. Jeho souboj s Christopherem Plummerem stál zato, ale šlo tu především o bitvu monstrózních rozměrů, ktetá nemohla žádného příznivce válečné filmové tvorby nechat chladným. Kvůli trochu rozvleklé zhruba první půli to na plný počet není, ale poctivé 4* jsou to každopádně. (21.07.2011)

Velkolepý dojem, že filmu se účastní stejný počet osob jako skutečné bitvy o Waterloo, tentokrát zastiňuje vše ostatní. I když žádné "ostatní" de facto není, což u filmu, jehož konec zná předem úplně každý, nemusí být to nejšťastnější scénáristické rozhodnutí. Doporučuju také prostudovat alespoň stručný manuál k oné bitvě, jinak vám může uniknout důležitost a fatálnost některých strategických rozhodnutí. Ale podobný film jako tento už se zkrátka NIKDY nenatočí. Ani v Číně. (13.09.2007)