Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mezi bělošskými osadníky a Apači panují neustálé spory, při kterých teče krev. Bývalý voják by rád obě strany smířil.  Tom Jeffords se spřátelí s náčelníkem Apačů Cochisem a oba se od sebe navzájem učí. Tom se časem také zamiluje do indiánské dívky Sonseehray, ta jeho lásku opětuje a Jefford jí slíbí, že se pro ni vrátí, až vyřídí, na čem se s Cochisem dohodli. Cochise souhlasil s tím, že umožní americké poště nerušený průjezd jeho územím. Když Jeffords tlumočí svým krajanům Cochisův slib, mnoho z nich mu nevěří. Ale Cochise své slovo dodrží - pošta přes jeho území projíždí bez potíží. Jeffords se vrací do indiánské vesnice, aby tam vyřídil požadavek generála Howarda - prezident Grant hodlá s Apači uzavřít mírovou dohodu. Cochise souhlasí, vyžádá si jen tříměsíční zkušební dobu. Někteří běloši však jsou proti dohodě a vlákají skupinu indiánů do léčky. Mezi indiány je i Jeffords se svou nevěstou, a také Cochise. Jeffords je zraněn a Sonseeahray zastřelena. Indiánské posily pak napadnou poštovní vůz. Mírová dohoda je vážně ohrožena... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (49)

Dont 

všechny recenze uživatele

Hodně zajímavý film o válce s indiány, kde lepší pasáže (jednání o míru, akční scénky) střídají horší (naivní romantické dialogy), ale celkově moc lepších filmů s podobnou tematikou (apačské války) k dispozici není. Jeff Chandler tady v roli náčelníka Cochise chvílemi trochu krade prostor a dominanci Jamesi Stewartovi, oba totiž mají charisma na rozdávání. Za povšimnutí stojí i fakt, že film se v závěru netradičně vymyká z obvyklé westernové šablony. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Na rok 1950 a žánr, kde byli indiáni do té doby jen k odstřelení určení zlosynové, překvapivě dobré. Pravda ještě hodně romantické (tedy i dost naivní), James Stewart učebnicově kladný, a ta love story s magazinově krásnou squaw až přeslazená, ale snaha o revizi pohledu Američanů na indiány se cení. Cochise sošný a rétorický jak nějaký ušlechtilý antický barbar. ()

Reklama

cheyene 

všechny recenze uživatele

Podle mého názoru je Zlomený šíp mírně podhodnoceným snímkem. Obsahuje řadu pravdivých (pro někoho možná klišoidních) myšlenek o životě, zejména o životě v míru, zákonech, lidské netoleranci a nenávisti, ovšem také lásce a přizpůsobivosti, cti a pravém výkladu napsaného textu - v tomto případě Bible ("V mé bibli se nepíše o barvě pleti."). Smutný konec pěkného příběhu je jakousi předzvěstí či paralelou k mladšímu Vinnetouovi, resp. Nšoči a Old Shatterhandovi. James Stewart se tu objevuje v roli, která je od samého začátku kladná a sympatická, což u něj není vždy tak zcela jasné. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Delmer Daves /Posledni Vuz/ natocil sympaticky western, kedy sa podla mna v 40., 50. 60. rokoch minuleho storocia tocili najlepsie westerny. James Stewart /The Rope, Mr. Smith goes to Washington/ spolu s Jeffom Chandlerom /nacelnik Cochise/ a Debrou Paget /Desatero prikazani/ to pekne spolu tahaju. Teda nie je dobre, ked film tahe len jeden herec/herecka, ale najlepsie byva, ked film potiahne trio ludi. Tu sa to krasne ukazuje. Pribeh ma zmysel, nuda nehrozi, film ma tempo a dobre dialogy, spokojnost : 82 % ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Je třeba vzít v úvahu dobu vzniku a pak nelze říct, že je to špatný nebo naivní film. Autoři měli ohromnou, chvályhodnou a v té době ne běžnou snahu dobrat se podstaty problému vztahů mezi původními a novými obyvateli Ameriky, přičemž se promysleli k největší pravdě, že tento rozpor nemá reálné řešení. Herecky zvládnuté, ne vždy předvídatelné, vyprávění si udržuje stálé napětí. ()

Galerie (28)

Zajímavosti (12)

  • Aby režisér ešte viac poukázal na rovnocennosť bielych a Indiánov, nechal vo svojom filme rozprávať Indiánov hovorovou formou angličtiny namiesto dovtedy zaužívaného trendu nechať divochov rozprávať lámanou angličtinou. (beso74)
  • Svetová premiéra filmu sa uskutočnila symbolicky v kine Nusho Theater v mestečku Broken Arrow v Oklahome. (beso74)
  • Zlomený šíp bol ako symbol ukončenia boja v skutočnosti používaný Indiánmi z kmeňa Čiernonožcov, žijúcich v Montane a Alberte, a nie Apačov. (beso74)

Reklama

Reklama