Reklama

Reklama

Dnes již klasický western režiséra Vincenta McEveetyho z roku 1968 nás zavede do odlehlého městečka „Firecreek“. Tam přijedou jednoho dne podezřelí dobrodruzi, kteří mají zřejmé problémy se zákonem. Parta nájemných vrahů ze severu napáchá ve městě spoustu zla. Místní šerif a šéf bandy, dvě silné osobnosti, se střetávají tváří v tvář. Ač jsou si v mnohém podobní, stojí vlivem nejrůznějších okolností na opačné straně zákona. Ve hře je nejen čest šerifa Johnnyho Cobba, ale i bezpečí všech obyvatel městečka. V hlavních rolích dvou nesmlouvavých mužů uvidíme Jamese Stewarta a Henryho Fondu. (Česká televize)

(více)

Recenze (45)

Han22 

všechny recenze uživatele

James Stewart a Henry Fonda by mohli být zárukou výborného westernu, ale bohužel to režíroval neznámý McEveety a výsledkem je děsivá nuda. Je to podobné jako předchozí Fondův western Vítejte do zlých časů. Do městečka o pár domech přijíždí banda lumpů. provokují, dělají brajgl a lidi z města jsou zbabělí a neschopní se jim postavit. Největší zbabělec je místní "šerif" v podání Stewarta, za toho jsem se až styděl. Vůdce lupičů v podání Fondy to moc nezachrání, protože je to víceméně klaďák, proleží půlku filmu zraněný a banda se mu vymkla z rukou. Nakonec tedy dojde k střetnutí, které je výborné, ale dojem z ultra pomalého a "zbabělého" westernu to nezachrání. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Podle postavení hvězd to vypadá na pravé poledne, jiné aspekty zase naznačují, že jsme tenkrát na západě. Třeba rok vzniku, Fonda zase v nezvyklé roli záporného zprostitutkysyna či Jack Elam, který u Leoneho čekal na nádraží na Harmoniku a aniž by pohnul hlavou, měl dokonalý přehled o vlacích přijíždějících zleva i zprava. Zápletka kolem plnění poháru trpělivosti Jimmyho Stewarta bandou špatných mravů utahuje šrouby jen velmi pozvolna, ale až na slušňáckého hlavního hrdinu přijde nával hysterie a sebekritiky, o gradaci se nemusíte bát. Obvykle westerny s melodramatickými houslemi a nadmírou ženských postav posílám už z principu dvěma, nebo třemi výstřely na krchov, ale vzhledem k tomu, že souzním s morálním poselstvím o neustupování zlu, postavy jsou docela plastické a není tam John Wayne, nechám svůj kritický kolt protentokrát za pasem.. ()

Reklama

Deverant 

všechny recenze uživatele

Firecreek není město smolařů. Firecreek je město deprivantů. Ani jeden z jeho obyvatel není schopen jakéhokoli intencionálního jednání (i Arthur zabíjí pouze omylem), a jediný kdo by se zdál být k němu disponován, tj. Cobbova manželka a autoritativní Dulcie jsou od počátky vyloučeny z dění porodem, tedy de facto svým ženstvím. Ostatní setrvávají v letargii narušené jen nabádáním Cobba buď k větší aktivitě nebo k větší pasivitě. Důvodem proč je Cobb odhodlán položit svůj život, a to i ve chvíli kdy Larkin chce odjet a nepředstavuje už pro něj ani pro město žádné nebezpečí, není nic jiného než snaha být poslušen naléhání velkého Druhého. Proto mu nakonec nestačí pouze Larkina vyhnat, je nutné ho zabít (a ne náhodou je toho nakonec neschopen a ten kdo to musí provést je - žena), aby se mohl opravdu, a ne pouze titulárně, vřadit do Symbolična, které se tímto činem zároveň může restaurovat ve své neporušenosti. Pětice desperátů, prchajících z nejasných důvodů do bezzákonosti, anomičnosti hor, je totiž pro město v podstatě vpádem Reálna, jak o tom mluví i ztroskotalý advokát (ztroskotalý na neschopnosti se rozhodovat, jednat), když říká, že děs, který mezi obyvateli Firecreeku vzbuzují, pochází z jejich jinakosti a neschopnosti města tuto jinakost přijmout, z narušení zaběhlé rutiny, z toho že nevědí co se může stát a jejich jistota, že dnešek bude stejný jako včerejšek je zpochybněna. Proto Cobb musí zcela nesmyslně riskovat svůj život, dokonce i přes Larkinovu jednoznačnou nechuť ho toho života zbavit, proto je vlastně daleko krvelačnější než zabiják Larkin, proto musí všichni desperáti nakonec zemřít, aby byly ostrohy Reálna zatlačeny zpět a Symbolično bylo obnoveno ve své celistvosti. ()

Historik 

všechny recenze uživatele

Spíše komorní a psychologický western, který připomíná V pravé poledne (situace šerifa, kterého obyvatelé městečka nechají samotného proti přesile), nebo ještě více Vítejte do zlých časů (bezbranné městečko je vystaveno násilí, kterému se nedokáže postavit, šerif je i zde formální). Napětí je velmi dobře stupňováno, jednotlivé jednající postavy dobře napsány i zahrány. Snad jen James Stewart měl více o čem hrát než Henry Fonda. Celou dobu jsem se obával závěrečné přestřelky - od začátku bylo jasné, že vše bude směřovat právě k tomuto bodu - a musím napsat, že mě velmi mile překvapila. Bál jsem se, aby film, který mě stále více pohlcoval, který se mi stále více líbil, nebyl pokažen právě tou finální akcí, která tentokrát nebyla úplně čitelná dopředu. Film mohl skončit smutně i happy endem, i když připouštím, že druhá možnost byla pravděpodobnější. A právě zde byl problém. Jak obstojí šerif, který snad ani neumí zacházet se zbraní, proti několika zkušeným hrdlořezům. A že Fonda uměl střílet velmi přesně, navíc od pasu, už jsme viděli. Nakonec to ale dopadlo na výbornou. Závěrečné střetnutí bylo uvěřitelné, netuctové, nádherně korunovalo výborný film. Neprávem zapomenutý western. Výborná podívaná. Je to mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. V těchto případech se obvykle, když vidím, jak někteří filmoví odborníci na těchto stránkách fundovaně napíšou odpad, kloním k tomu vyššímu hodnocení. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

Nepříliš známý, ale dobrý western, jehož největší předností je kvalitní obsazení všech významnějších (ženských i mužských) rolí. Na pořádnou přestřelku se sice dost dlouho čeká, ale snímku nechybí gradace a krásná indiánka i šerifova dcera jsou zárukou kvalitního vizuálního zážitku. Hudba mi tentokrát moc nesedla, ale to je jen detail. Naopak mne potěšil Jack Elam v úloze vousatého Larkinova parťáka. Tento specialista na menší westernové role si v tomtéž roce získal nesmrtelnou slávu jako šéf trojky zabijáků, kteří přijeli uvítat na nádraží Harmoniku v "Tenkrát na západě". Celkově 3 a půl * . ()

Galerie (16)

Reklama

Reklama