Režie:
Pavel HášaScénář:
František PavlíčekKamera:
Juraj ŠajmovičHrají:
Petr Čepek, Zdeněk Žák, Matěj Hádek, Kateřina Daňková, Marie Horáčková-Turková, Jana VychodilováObsahy(1)
Skoro jako ve vyhnanství tráví svůj čas malíř Kubeš. Opravuje staré fresky v ekologicky zdevastovaném kraji. Žije v podnájmu u stále opilého šoféra, jehož primitivní pudy mají za následek milenky a děti, které bije. Najednou přijíždí Hanka, dcera Kubešovy bývalé velké lásky. Její matka je po těžké operaci a zbývá ji pouze pár měsíců života. Hana prosí Kubeše, aby se k matce vrátil, a alespoň ze soucitu předstíral lásku. Hana ze sebe chce sejmout část viny za tehdejší Kubešův odchod. Kubeš však zůstává s pocitem, že láska, která přestala existovat se nedá vrátit. Nechce nic předstírat, nic lhát. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (19)
Kdyby se tvůrci nesnažili stále ozvláštňovat (ta úvodní scéna mi přišla zcela zbytečná), a soustředili se na to hlavní, na tu esenci, bylo by to skvělé. Čepek, Žák i mně málo známá Marie Horáková totiž hrají skvěle. Ale všechny ty skoky bokem, ta nutnost ostravsko-karvinských dolů, nějak moc ubíralo na síle. ()
Strašlivý úzkostný tv snímek o muži zatrpklém, hledajícím klid, sílu pro soužití s druhými. Postoj těžkého individualisty ke světu kolem...! Dobrovolné vyhnanství osamoceného muže na periferii společnosti.. ()
Všechno se odehrává prakticky v jednom prostředí, ale vůbec to nevadí, když je o čem hrát. Skvěle napsaný scénář postupného odkrývání vztahů mezi postavami a jejich pozadí režie důsledně ctí, čímž vzniká nepřestajné napětí, prakticky až do samotného finále. Malinko mi vadila divadelnost, ze které se inscenace nedokázala vymanit, ale i tak to byl skvělý zážitek, v jehož centru vězel Petr Čepek. ()
Specialista na TV inscenace opět v plné síle. Bilancování minulosti i přítomnosti v prostředí hnědouhelné pánve, kterou mam shodou okolností skoro celý život na očích, je nádherně zoufalé, a vůbec bych se nedivil, kdyby se touto inscenací nechal inspirovat Bohdan Sláma. Dvě ženy, dva muži a jeden klučina v jedné místnosti. Inverzní mlha, chlast a beznaděj, je jedna cesta. Snímek je o hledání té druhé cesty, která je lemována například milosrdnou lží, či okolní inspirací. Odevzdanost a zároveň i touha pomoct. Předtím i teď. Zdeněk Žák je bohužel můj problém, ale nedá se nic dělat, mně se prostě nelíbí, jinak neznámé slečny, obzvláště Kateřina Daňková, skvěle doplňovali mistra podobně dramatických rolí, který byl dokonalý. ()
Kdyby místo Horáčkové byla v roli Hanky nějaká skutečná herečka alespoň se špetkou talentu, nebo třebas i stejně netalentovaná a neschopná ženská, ale s pohlednou tvářičkou, byl by můj celkový dojem určitě lepší. ()
Přicházející podzim života sebou obvykle přináší nutnost bilancování nad uplynulými léty, která nemusí vždy znamenat pouze šťastně prožité chvíle plné úsměvů a radosti. Rezignovaná, ale nikoli zcela trýznivá samota stárnoucího malíře se podobá vyřčenému biblickému vyhnanství, jež kromě věčně opilého domácího a jeho utrápených potomků nabízí pouze nekonečné pláně tmy a mlhy. A do tohoto světa přichází jako anděl z nebes krásná mladá dáma, aby zapšklého malíře přemluvila k milosrdnému návratu ke kdysi milované ženě. Odpatetizovaný a naprosto přirozený dialog těchto dvou postav je zároveň uvědoměním si dosavadních vítězství i proher, které člověka někdy mohou bolet víc než si sám dokáže představit. Režisér Háša pojal inscenaci jako velké herecké sólo Petra Čepka, pro nějž role hlavního hrdiny představovala další mimořádnou příležitost a do jisté míry jakoby mu umožnila ohlédnutí za vlastním životem. Sledovat Čepkovo mistrovské umění pak znamená uvědomit si, o jak velkého herce jsme jeho předčasnou smrtí přišli. Stejně jako kdysi Řekové o svého Sokrata. ()
Film se mi moc líbil. Hlavně Petr Čepek, co si zde zahrál ještě bezvadně potrhlého malíře, a kdo by čekal, že v roce 1994 odejde do věčných lovišť. ()
Komorní drama, odehrávající se prakticky celé v jedné místnosti. Zatrpklý osamocený muž se straní všem...přes naléhání okolí. Petr Čepek jako obvykle vynikající, jinak televizní drama, jakých se natočilo hodně. ()
Sokratův věčný podzim. ()
Nebejt magičnosti Čepka tak nevím, zda to dokoukám.Téma mi sedělo, horší to bylo s kvalitou scénáře. Háša režíroval dobře-herci hráli fajn včetně mladých.Podobná role Čepka jako v krajině s nábytkem.. ()
Tahle dílka, kde všechny postavy jsou od začátku až do konce nešťastné, nemají chybu... Moc se mi líbili herci, ale historka je to tedy ukrutná. ()
Krátká stopáž ale kousek hodný do trezoru.Výborný Z.Žák v roli otce alkoholika a suknikáře.O stupínek výš však stojí herec s velkým H.P.Čepek jakožto životem unavený umělec je úchvatný. Ty jeho oči hrajou samy. ()
Mistrně dialogově zvládnuté drama, jednotlivé přechody mezi plácáním a tvrdým dopadem reality a skutečných myšlenek. Čepek a jeho pohled, a to prostředí, mlhy. Skutečná záležitost. ()
Naprosto úžasný Petr Čepek v hlavní roli.....Jinak se podepisuji pod komentář LiVentury - je krátký a výstižný. ()
"Já nemám rád, když si lidi hrajou divadlo!" Zato já mám rád, když Petr Čepek takhle hrál!" ()
Zvučná jména Pavlíček, Háša tentokrát kvalitu nezaručila. Herci se snažili, ale výsledek je nepřesvědčivý. ()
Oj,oj, neskutečně těžká dialogovka, u které jsem ani ty brambory nezvládl šrábat a toulal jsem se občas myšlenkami zcela jinde. A to mám pan Čepka v oblibě. Pár dobrých myšlenek to celé však nemohlo zachránit. ()
Petr Čepek znovu dokázal, jak výborný herec to byl. Něco podobného řešila nedávno jedna postava v seriálu Panství Downton a proč to zmiňuji. Tam to bylo dovedeno do extrému toho, že předstíraná láska až do smrti představitele pak doháněla dívku k hlubokým výčitkám. Zřejmě se tak Kubeš rozhodl správně. Film vlastně stojí pouze na Petru Čepkovi. Díky méně exteriérovým záběrům a slabším kulisám pak dílo zřejmě proto nemá vyšší hodnocení. ()
Další z komorních dramat, jakoby šitých Čepkovi na tělo. Velmi dobře vybrané prostředí a vystavěná atmosféra. Příběh poněkud pokulhávající, možná až zbytečně zastřený. Dobře zahrané, i Žák, kterého jinak moc nemusím, se v roli jakoby našel a líbil se. Škoda že Horáčková pak už moc nehrála. Taky jí to docela šlo, na to, že prakticky bez zkušeností... ()