Apokalypsa

Válečné drama, které je však asi tak stejně válečné jako je "Vesmírná odyssea 2001" filmem o letech do vesmíru. Mohl bych říci, že film se ve své poslední třetině rozplyne v morálně-filozofickém oparu, stejně tak jako, že první dvě hodiny filmu jsou jen předehra pro závěrečné existenciální vyvrcholení. Ať si každý vybere sám. Dokonalá filmařina, která ale zejména na žánrově zaměřeného diváka klade už vyšší nároky. (13.08.2005)

,,Cítíte to?“ ,,Co?“ ,,Napalm synku. Takhle nic jinýho nevoní“…. Martin Sheen na své pouti ke splnění úkolu pluje po řece Mekong, prožívá zajímavé situace, potkává zvláštní lidi. Vede s nimi dialog, poslouchá monology. A MY si vytváříme SVŮJ obraz a názor. Jako v pohádce. Promiňte, samozřejmě že se nejedná o pohádku, ale o zasranou válku. A nepotkává pohádková strašidla, ale tvrdou a krutou realitu války ve Vietnamu. Filozofičtější dílo než Četa, které zanechá v mysli hlubokou nezapomenutelnou stopu. Vivat Mr. Coppola, tohle Dílo si zaslouží být NESMRTELNÉ! (12.11.2008)

Čekali byste od člověka, který je přesvědčen, že točit cokoli jiného než komedie je ztráta času, že dá pět hvězdiček válečnému spektáklu? Já taky ne a vidíte. Coppolův přístup k válce ve Vietnamu je krajně kritický. Američtí vojáci jsou velkopanští kreténi, kteří si přijeli zasurfovat, vést vulgární silácké řeči a zmást své vlastní slabošství tím, že sejmou pár šikmookých. Pro celý film je nesmírně charakteristická jeho nejsilnější scéna, na kterou nezapomenu do smrti: Nebe rozčísne hejno helikoptér, Amíci si zahrají na bohy a na chudáky Vietnamce padá déšť kulek a skopčácky nekompromisní Jízda Valkýr, nejagresivnější opus Richarda Wagnera. Otřásal jsem se zděšením. 100 % (10.05.2005)

Apokalypsu jsem poprvé viděl prakticky v téže době jako podobně slavnou Četu. Zatímco Stone mě nadchl, ke Coppolovu válečnému dramatu jsem zaujal, řekněme, rezervovaný postoj. Neubránil jsem se jistému zklamání, které částečně vycházelo z přehnaných očekávání - podle mnohých filmových fandů mělo jít o největší válečný snímek všech dob. Zpracování je bezesporu luxusní - Coppola předvádí živočišnou chytrou filmařinu plnou sugestivních scén, kamera dělá hotové divy, z obrazových kompozic běhá mráz po zádech. Z efektního využití dvojexpozic a prolínaček (příznačná je už úvodní scéna, kde se kamera z letky vrtulníků zaměří na detail vrtule a vzápětí přejde do hotelového pokoje, kde sledujeme vrtuli ventilátoru) by se mohl učit každý zájemce o filmovou režii. Ponurá džungle, fascinující panoramatické záběry tropické krajiny, vše vytváří to, čemu se říká atmosféra. Kvalitní herci ztvárňují vyhrocené charaktery lidí vystavených extrémním podmínkám. Potud všechno v pořádku a pověst o Apokalypse nelže. Problém mám ale s příběhem. Coppola ho převzal z románu Srdce temnoty od Josepha Conrada. Jeho děj se odehrává v belgickém Kongu a každý, kdo zná dějiny konžské genocidy a krvavých válek 20. století o tamní přírodní bohatství, pochopí, že do tamní společnosti historka o šíleném důstojníkovi, který se vymkl jakékoli kontrole, dokonale zapadá. Totéž vyprávění zasazené do vietnamské války ve spojení s americkým důstojníkem vypadá nepatřičně a přehnaně. Nehledě na to, že Coppola se natolik nechává strhnout svou uměleckou vizí, až to vypadá, že netočí válečné drama, ale inscenuje divadlo. Tahle teatrální přepjatost vrcholí popravou vzbouřeného důstojníka připomínající spíš pohanský rituál a působí na mě rušivě do té míry, že se film páté hvězdičce z mého pohledu ani nepřiblížil. Celkový dojem: 75 %. (06.02.2015)

Soundtrack Carmine Coppola: 1. The End - The Doors ,2. Saigon (dialogue) ,3, The End Part 2 ,4. Terminate (dialogue) ,5. The Delta ,6. P. B. R. (dialogue) ,7. Dossier #I ,8. Colonel Kilgore (dialogue) ,9. Orange Light ,10. The Ride Of The Valkyries - Richard Wagner ,11. Napalm In The Morning (dialogue) ,12. Pre-Tiger ,13. Dossier #II ,14. Susie Q ,15. Dossier #III ,16. 75 Klicks (dialogue) ,17. The Nung River , (10.06.2011)