Šňup

Jedná se o snímek sice ne dokonalý, ale rozhodně nestandardní a zdravě jiný – a to jak vedle běžné, tak i nezávislé produkce. Téma snímku není „nijak převratné“, pochopitelně. Dějově roztříštěný film o vzájemně se proplétajících osudech skupiny feťáků, fičících na speedu a prohryzávajících se se sněhem okolo nosních dírek vyžhavenou, vyprázdněnou realitou předměstí L.A., svým ironicky „nehodnotícím“ vyzněním někdy více a někdy méně připomíná starší filmy s obdobnou tematikou (nelze nevzpomenout přinejmenším stále omílaný Trainspotting). Navíc, vzhledem k tomu, že trpí jistou scenáristickou krátkodechostí (projevující se místy lehce křečovitou vtipností, trochu prázdným opakováním některých postupů a značnou „přeinspirovaností“ některých zákrut vyprávění), je děj tou nejslabší složkou celého tohoto filmového rauše. O poznání zajímavější je ovšem zpracování. Debutant Jonas Åkerlund se způsobem, jakým k filmu přistoupil, extaticky hlásí k tomu, že je v prvé řadě a především režisérem hudebních klipů – jeho snahou je nechat diváka sledovat film „očima speedu“, a proto bez oddechu a velmi přesvědčivě tlačí obraz do rychlého střihu, důrazu na makrodetaily, afektovanosti, krátkých řetězů obrazových asociací... a výsledek je velmi přesvědčivý. Je vtahující, nedává čas vydechnout – dokonale mapuje chutě a podivnou logiku života se speedem. Šňupu bývá vyčítána řada věcí – idealizací postav narkomanů počínaje, přemrštěným naturalismem konče. Nad těmito výtkami lze leda pokrčit rameny – smutné, prázdné, vyjedené postavy v sobě dle mého názoru nesnesou idealizaci ani náhodou; bez naturalismu a jeho „nahé sprostoty“ by snímku chyběla polovina přesvědčivosti. Jediným – i když pro většinu diváků asi jen těžko vydýchatelným – záporem je tak dle mého zmiňovaný scénář. S ním spojené mínus má potíže znegovat i kongeniální výkon stárnoucího Mickeyho Rourkea. A že je ten bývalý playboy vážně dekadentně dokonalý! (01.07.2004)

Film, ktorý okrem skonštatovania toho, že drogy sú zlou voľbou, nikam nesmeruje. Režisér správne dáva priestor hercom, pretože ich hra v takýchto filmoch je najdôležitejším. Z tohto pohľadu nemám poznámku, pretože herci a herečky podali slušný výkon, ale chýba lepší scenár a premyslenejší režisérsky postup. Skratka, je to „len málo podobný“ s filmom Requiem za sen . PS. Objavenie R. Halforda a R. Jeremyho prekvapí no zároveň aj poteší. Osobné hodnotenie: 69% (**) (24.02.2015)

Aneb ako by vypadalo requiem keby ho natočil Quentin. Postavy skvelé, scenár dobrý, trochu úchylné, trochu zábavné, trochu smutné a hlavne nesmierne úprimné. U mňa najväčšie prekvapenie poslednej doby a spolu s trainspottingom jedno z najlepších filmov o drogách aké som videl, treba prísť tejto tématike a komunite na chuť, naladiť sa na jej vlnu a neodsúdiť ju hneď iba preto že "Drogy jsou špatné, áááno?" 4,5* PS: Ale mám asi zvláštny výber na štedrovečerný film. (24.12.2013)

"Natočeno podle pravdy..a lží" Z počutia viem, že jedného abstinujúceho feťáka pri tomto filme naťahovalo, áž nakoniec odišiel uprostred filmu preč.. takže Jonas Åkerlund je niekto, kto sa tomu setsakramentsky vyzná... a ujovi Fiškusovi sa to páčilo! Šňup , cz dabing.. (21.01.2013)

Fízli závislí na speede (shite) chytajú decko závislé na speede (shite). Jak nemálo pokrytecké :) . Tento film môžem označiť ako veľmi kontroverznú záležitosť. Komu vadí kopa vulgarizmom, plno bizarných a erotických scén, radšej si poriadne privrite oči. Herecké výkony snáď už ani nemá cenu komentovať. Do jedného sú skvelé, ale aj tak predsa musím vyzdvihnúť tri najlepšie. Menovite Jason Schwartzman, John Leguizamo, Brittany Murphy. Šialená jazda s kopou geniálnych, pamätihodných scén. Bravissimo! Guilty Pleasure ako vyšité. (06.01.2010)