Cotton Club

Příííííííííííííšerně zdlouhavé, asi jako je první slovo v této větě. Netvrdím, že na to nejsem zvyklý. Od Coppoly se to dost dobře dá čekat, když jeho Apokalypsa má přes tři hodiny, ale tam alespoň vítězí ten námět, to zpracování, ta krajina, ten stín bláta, pod čím se to všecko hrabalo a kupa historek, o kterých si jiný protiválečný film mohl nechat jen zdát. Cotton Club mě prostě nebavilo. Abych pravdu řekl, tak gangsterky zase tolik nemusím. Opravdu mě zaujal akorát Kmotr, a zbytek mi přišlo jako stále dokola se opakující blaf, a když do tohodle ještě zpívají, tak co k tomu dále dodávat. Film spíše jen pro ty, kteří vědí, že je zaujme, mě tedy rozhodně ne. (26.09.2008)

Richard Gere mi nikdy neprišiel moc sympatický. Tu je navyše jeho hrdina dosť divný. Film ako pocta swingu, bluesu, kabaretu, muzikálu či stepu funguje, ale mne vadilo, že tam chýba poriadny príbeh. Gangsterské veci sa odohrávajú len akoby na pozadí diania v Cotton Clube. Ak nemáte radi hudbu a tanec dvadsiatych a tridsiatych rokov, film vás môže vyslovene zabiť. Keby boli vedľajšie línie dotiahnuté (černosi, ten Talian, záporákova žena... ), zvažovali by som štyri... Takto len osobitý, ale scenáristicky nedotiahnutý film... (09.02.2013)

Velkolepé, skvěle natočené (Coppolova se nezapře), atmosféra té doby zde funguje na jedničku, ale bohužel trochu nudné a rozporuplně zahrané. Na jedné straně brilantní Bob Hoskins a Nicolas Cage, na té druhé maximálně tak průměrný Richard Gere, jemuž jsem tu jeho roli moc nevěřil. Navíc zde není narozdíl od jiných gangsterských filmů příliš mnoho scén, na které bych se ochotně díval furt dokola. Ale jinak řemeslně skvěle zvládnuté. 70% (24.08.2005)

Bravurně namixovaný koktejl různorodých charakterů, který se pomalu a jistě rozjede ve skvělé finále. Velmi intenzivní propojení filmu a hudby co do formy příběhu. Postava Charlese Luciana (jeden z nejvlivnějších gangsterů všech dob) na pozadí závěrečné čtvrtiny filmu byla dokonalá. (Samotná návštěva Chaplina a Cagneyho v klubu byla kouzelná!) (01.11.2009)

Další variace na téma "Život a divadlo jedno jest". Alespoň že to Coppola v závěru přizná, přičemž po nás chce, abychom se "hluboce" zamysleli, zda ta prohibiční gangsterská mytologie je pravdivá či ne. Stepování dokonalé, ale proč to musí být rámováno dialogy na téma sociální postavení černochů? Scéna v "pánském" černošském klubu s vysloužilým, ale stále válícím stepařem je tak barvotisková...no ono je to vůbec takové mile barevné a nenáročné. (15.09.2008)