Kmotr

Puzovu knihu mi kdysi dříve doporučila moje babička a já jsem byl po jejím přečtení unesen. Cítil jsem tu rodinou atmosféru a od první stránky to bylo jako bych už všechny znal, měl jsem pocit, že jsou jako má vlastní rodina. Přece jen jsem se trochu obával jaký film nakonec bude, ale Coppola adaptaci knihy zvládl dokonale. Zachoval atmosféru, vypiloval všechny detaily a s úžasnou precizností se postaral o to, aby fanoušci předlohy byli spokojeni. Marlon Brando se jako Don Vito nesmazatelně zapsal do filmových dějin a Al Pacino předvedl jeden z nejlepších výkonů své kariéry. KMOTR je legendou a já jsem rád, že jsem ho konečně mohl vidět. (06.10.2006)

Já jsem knihu nečetl a ani s jinými gangsterskými filmy nemám moc zkušeností, ale tenhle snímek se mi líbil. Trochu mi vadilo pomalejší tempo filmu, ale na to se dá (pokuď ovšem sám divák chce) postupně zvyknout. Režie, příběh, herecké výkony, hudba, kamera, atd.; nemám nejmenších výhrad. Netvrdím, že jsem byl z filmu naprosto unešený a hned si ho chtěl přidat mezi své oblíbené, ale myslím si, že je to opravdu kvalitní film, který rozhodně stojí za to, aby mu člověk věnoval těch dlouhých (ale ne nudných) 169 minut. (18.04.2009)

Nemůžu hodnotit jinak. Tenhle film sice nevyniká tím, co si asi člověk pod klasickou gangsterkou představí - dlouhými a krvavými přestřelkami, ale naopak nám servíruje úžasnou ságu jedné mafiánské rodiny prostřednictvím velkého kápa Dona Corleoneho (úžasný sípající Marlon Brando) a jeho syna Michaela (geniální Al Pacino), který zpočatku jako jediný z rodiny neměl s mafií a ilegální činností nic společného, ale okolnosti, příležitost a nejspíš i geny dokázaly změnit leccos. Samozřejmě že na pár kulek do hlavy (a nejen do ní dojde), ale tím hlavním jsou zde proměny a vývoj postav, úkoly, které chtějí nebo musí plnit, intriky mezi přistěhovaleckými rodinami atd. Kromě famózních hereckých výkonů je nepřehlédnutelná perfektní režie, díky které téměř tříhodinový film uteče jakoby nic a také nepřeslechnutelně krásná hudba Nina Roty. U mě jde opravdu při vší úctě k Martinu Scorsesemu o nejlepší mafiánský film, jaký jsem kdy viděla a zřejmě i uvidím, tohle už se dneska netočí. (02.07.2006)

Francis Ford Coppola přivedl na svět mnoho skvělých snímků, ale svým přepisem románu Maria Puza vytvořil dílo, které patří mezi stěžejní filmy světové kinematografie. Ponechám stranou skvěle typově zvládnuté obsazení herců i jejich geniální empatické výkony, ponechám stranou dokonalou filmovou kameru a obrazové ztvárnění odkazující na to nejlepší z tradice italského neorealismu, jak je to je v americkém filmu možné, jakož i skvělou filmovou hudbu a úžasný vypilovaný scénář (zvláště pointa hrůzně očistného prozření Michaelovi manželky skrze otevřené dveře sledující scénu iniciace nového kmotra je dokonalá) a zaměřím se na vyznění celého filmu. Jistě, je to mafiánská sága a přesvědčivě diváka vtáhne do zákonitostí tradičního rodového světa italské diaspory v USA. Čím nám ale podává svědectví o současném životě v Americe a možná i u nás? Konfrontací tradičního rodového zřízení s pevnou ústřední rolí muže, se všemi jeho bariérami sexismu, rasismu, pokryteckého, byť hlubokého křesťanství, skrytého násilí a touhy po moci a penězích v nás, nevypovídá tento film spíše než o rodině Corleonových o nás samých? Vždyť i my jsme takoví, v kruhu rodinném milí a spořádaní vzorní občané milující své blízké, mimo tyto vazby však je mnohá z našich iniciativ jdoucí proti zájmům celku označována pouze jako NAŠE VĚC ... Cosa Nostra... Kongeniální filmové dílo! (23.11.2006)

Scénář: Mario Puzo, Francis Ford Coppola .. Bezpečně nejlepší díl z celé Godfather trilogie a jeden ze tří vrcholů mafiánského žánru potažmo ten třetí v řadě, protože Goodfellas nebo Once Upon a Time in America jsou kalibru nejtěžšího. Přesto, jeden z mých nejoblíbenějších filmů a to nejen pro milované téma, ale rozhodně i za působivé zpracování a bezchybné herecké výkony. 100%. (21.10.2007)