Souboj cti

V r. 1996 bola Van Dammeho kariéra striedavo oblačno striedavo slnečno. Mal na konte kultovky Živý terč, Karate Tiger, Kickboxer, Dvojitý zásah a Univerzálny vojak, ale tempo predsa len postupne ochabovalo a začali pribúdať pofidérne kusy a prepadáky (Street Fighter, pokus o dramatické herectvo v Niet úniku). A tak si (2 roky po Seagalovom režijnom debute) povedal, že je načase skúsiť... režijne debutovať. Na tento akt násilia zlanáril producenta Moshea Diamanta, ktorý mu v minulosti viacnásobne kryl chrbát na skorohitoch Timecop a Náhla smrť. Tipujem, že Diamantovi sa do toho veľmi nechcelo, no JCVD mu na oplátku dobrovoľne poskytol „klasickejšie“ Maximálne riziko, ktoré vzniklo v rovnakom roku, ako Súboj cti. Výsledok? Nuž, hoci už ani Seagalova Aljaška v plameňoch nebola žiadny zázrak, oproti Súboju cti je to veľkofilm. Pritom ani Súboj cti nie je podvyživený. Retro americký úvod s gangstermi a New Yorkom, potom more, ostrovy a pláže, loď, slony, putovanie divokou džungľou, exotické mestá na druhej strane sveta a nakoniec veľké bojové finále. Vlastne je prekvapivé, že to stálo "iba" 30 miliónov. Van Damme si dokázal zaobstarať dobrého kameramana a slušného hudobného skladateľa. Páni tomu dodávajú ako-takú opulentnosť. Bohužiaľ, celé je to veľmi matné, nemastné neslané. Keď som to videl prvý raz ešte v 90. rokoch, tak veľké sklamanie, ale po desaťročiach to predsa len relatívne získalo na kvalite. Taká bojová oddychovka s pár pokusmi o humor a nekrvavou, zato početnou akciou. Tá sa však zbytočne drží pri zemi a naozaj je v prvom rade tým, čím aj mala byť: prehliadkou bojových štýlov a umení a nie „klasickou“ filmovou akciou, ktorá si kladie za úlohu diváka strhnúť a pobaviť. Troška smutne už v dobe premiéry pôsobilo, ako sa chválil tým, že sa mu do filmu podarilo dostať Rogera Moorea. Pritom o Moorea, s prepáčením, mimo úlohy Bonda nezakopol ani pes. Ďalším bizarným kastingovým zjavom bol James Remar, ktorý sa v živote najviac preslávil tým, že prišiel o rolu Hicksa vo Votrelcoch. Diváci nadšení neboli, ale svet zažil už väčšie prepadáky (celosvetová tržba 57 miliónov dolárov). (06.03.2020)

Pěkná hudba, pěknej příběh. Kvalitní souboje - to se mi na filmu líbí nejvíc. Připomíná mi to Kickboxera a Krvavý sport. Ale chybí trošku něco k tomu. Roger Moore mi moc nesedl ve filmu. Jinač mě celkem nic nevadilo ve filmu, režii zvládnul výborně Van Damme, ale přeci tomu filmu něco chybí, abych dal plné hodnocení. Takhle ja to na skvělých 88% = **** (25.09.2012)

K Souboji cti mám tak trošku zvláštní vztah. Viděl jsem ho několikrát a vždycky jsem úplně ignoroval jakýkoli děj, všechny dialogy a cokoli ostatní. Vždy jsem se však zajímal o sportovní statistiky a nejrůznější turnaje. Ten, který je tu předveden, mně úplně uchvátil. Nedočkavě jsem si zhotovil pavouk a snažil se hezky přehledně zaznamenat utkání a vývoj jednotlivých kol. Je poznat, že Jean-Claude Van Damme je původem Evropan, žádného Američana by nic tak kosmopolitního natočit nenapadlo. Netvrďte mi, že se jedná o vykrádání Mortal Kombat, tam se bily jakési obludy kdoví odkud, tady se však jedná o "normální" lidi, reprezentanty nejrůznějších zemí světa. Jen to zařazení Okinawy jsem úplně nepochopil. (28.11.2004)

Není to Van Dammova špička ale takový lepší průměr s trochu kolísající kvalitou. Mám moc rád úvodní úsek z New Yorku 20. let, to se povedlo, pak je to ale trochu nahoru a dolu a závěrečná třetina soubojů je spíš takovou zeměpisnou turistikou po vzhledových i bojových archetypech bojovníků z jednotlivých zemí. Van Damme se tu také poprvé a naposled posadil na režijní židli. Dá se říci že celkem úspěšně a vnesl do svých akčních filmů i trochu jiného ducha. Roger 007 Moore je tu pak zajímavým zpestřením. 3,5* (16.01.2024)

Zápletka v podstatě představuje jenom vatu nezbytnou pro předvedení AKCE. Dobře ... to beru. Jenomže tady prostě schází to nejdůležitější: Přímý a nekompromisní tah na branku, který by mě nenechal přemýšlet nad lehkou demencí dějové linie. Výsledek je upocený a nemotorný ... jako když si okresní přebor hraje na Ligu mistrů - a nic na tom nemění fakt, že za USA kope charismatický Belgičan se smutnýma očima. (29.08.2013)