Lidé deště

Výborné drama Francise Forda Coppoly, mix psychologického filmu, road-movie a filmu o mentálně retardovaném člověku, trochu podobný svým nostalgickým vyzněním našemu Návratu idiota. Dobře napsaný scénář, ale hlavně již plnohodnotná režie pana Coppoly (třeba výborně fixované flasbacky) a jeho citlivá práce s herci, kteří podávají přesvědčivé nadstandardní výkony. Hodně povedený film... (26.02.2007)

Nemohu si pomoci, ale tohle byla neskutečná nuda, která se snaží říct jednu dvě myšlenky naprosto zbytečně protahovaným způsobem. Už dlouho jsme tolik nelitoval času ztráveného u filmy. Celých 101 minut vůbec nemusíte sledovat co se děje, od začátku je nerozhodnost hlavní postavy jasná a jednoduchá. James Caan hraje pomalejšího hráče fotbalu co po úraze není schopný pokračovat ve škole a tak odchází hledat si práci. Uváže se na ženu, která utekla od manžela a snaží se pochopit sama sebe skrz své těhotenství, na které není prý připravena. Malé road movie, kdy se žena musí starat o chlapce jako by to bylo její dítě a přitom se sama snaží přijít na to co chce. mě takovýhle příběh rozhodně nestačí a proto jsou 2* ještě milosrdné. (17.04.2007)

Ranný Coppolov film so vznešeným obsadením. Mladí, dnes už preslávení herci prevádzajú v jednom zo svojich prvých filmov naozaj skvelé výkony, škoda, že scenár im v tej kvalite nemôže ani zďaleka konkurovať. James Caan predvádza naozaj umiernený a sústredený výkon. Tragicky ladený road-movie začne svoju zaujímavú myšlienku a zápletku využívať príliš neskoro na to, aby ma dokázal dostatočne zaujať. Zo začiatku je to len bezduchý a nezáživný útek mladej ženy pred svojou vlastnou identitou. K záveru je film naozaj emocionálne vypätý a dramatické napätie ako aj kvalita charakterov sa dostáva na povrch, no prvú hodinku som takmer zaspal. 65%. (16.05.2009)

Jeden z několika odvážných filmů, které na konci 60. let v podstatě zachránily Hollywood. Třebaže je hlavní hrdinkou žena, její nelichotivé vykreslení neodpovídá mé představě o „ženském filmu“. Natalie zbaběle utíká před zodpovědností, nechce se na nikoho vázat, chce být sama, chce být volná. Ale co dál…? Dnes působí lidé Deště dosti ošuntěle a všedně, ale tehdy vážně nebylo obvyklé, aby režisér společně s kamerou a cca dvacítkou dalších nadšenců vyrazil z východního pobřeží Států na pobřeží západní a po cestě natáčel na místech, která mu přijdou vhod. Už zde jsou patrny znaky Coppolovy mistrovské práce s mizanscénou (zrcadlová scéna) a jeho záliby v paralelním nahrávání vícero zvuků (nechává mluvit i čtyři postavy najednou), kterou posléze rozvinul v Rozhovoru. Jednoduchý příběh již poněkud vyčpěl, zbytek bych ale pro jeho relevantní postavení ve filmové historii nezatracoval. 75% (21.08.2009)

Zvláštní >psychologická< road movie coby vynikající filmařina ač mladého, přesto již vyzrálého Pana Filmaře F.F.C. s citlivě brilantními hereckými výkony... Podivné cesty osudu svedou dohromady několik zcela odlišných lidí, přičemž nakonec až tak trošku s nelibostí zjistíte, že nejnormálnější člověk v celém příběhu je nejspíš právě ten "retardovaný" Jimmy Kilgannon (Killer) v podání skvělého Jamese Caana... (27.02.2007)