Dravé ryby

Na mě tento typ filmů na téma "rebel bez příčiny" nikdy moc nepůsobil a Dravé ryby jsou v tomto směru navíc ještě jedním z nejslabších.Celé to bylo utahané,nudné,bez nasazení,bez výraznějšího příběhu,všechny postavy jsou buď nevýrazné(Dillon,Lane),nebo minimálně divné(Rourke,Hopper).Černobílé zpracování také snímku zrovna dvakrát nepomohlo,Dravé ryby mi vlastně celé přišli bez výrazu.Film nebyl ani napínavý,ani dramatický,ani atmosférický a ani syrový,prostě šedivý jako jeho samotný obraz. (22.05.2010)

Asi nikdy nepochopím to vysoké hodnotenie. Coppolu si ako režiséra veľmi vážim, veď koniec koncov má na svedomí také klenoty ako ságu o Kmotrovi alebo Draculu, no tento jeho počin má veru od chvály ďaleko. Síce tu nejaká obrazová symbolika bola (hlavne co sa týka tých rybičiek), no to ešte dobrý film nerobí. Ani jeho asociácia s nemeckým nemým filmom. Už námet bol pre mňa málo atraktívny (problematika dorastu mládeže kdesi v americkom vidlákove), to však ešte nebolo to najhoršie. Najhorší bol samotný dej, kde sa vlastne nič nedeje a ja som sa tak skoro unudil k smrti. To je len samé pofľakovanie so žvárom v ústach a obsmŕdanie okolo výkladov. A tie reči čo sa pri tom vedú, no páni, až na jeden dialóg s otcom v tej krčme hotová trápna konina. No skrátka, bolo to nudné a banálne až hrôza. 40/100 (13.02.2017)

Budu sice plavat trochu proti proudu ostatních, ale tento film je moje první setkání s režií FFC. Když jsem se tak, ale na to díval a podíval se jak jsou hodnocené jiné filmy od FFC, tak si říkám, že ostatní budou fakt filmový pecky. Protože tento film se mi dost zamlouval především režijně. Scénaristicky taky dobré a herecky to bylo uplně parádní. Mladý Rourke byl o dost lepší než ten starší, co je teď a s Dillonem teprve mé druhé setkání. Přesto se těším až si pustím další snímky tohoto režiséra. 80% (19.05.2011)

Rumble Fish je ako keby inou verziu Coppolovho predchádzajúceho filmu The Outsiders. Vychádza z tohto porovnania ale horšie. A to aj napriek tomu, že je formálne vyspelejší a atmosféricky presnejší. Problémom tohto filmu je jeho hrdina. Matt Dillon je fracek, ktorý má hodnoty niekde úplne inde. Vzhliada k bratovi (Rourke) okolo ktorého sa vznáša aura autority. Chce byť ako on, chce vzbudzovať rešpekt a byť legendou, ale jeho postoj k životu je príliš detinský. Problém nastáva, keď sa jeho brat vráti domov a my máme možnosť sledovať ich potulky každodenným životom. Neprechádzajú medzi nimi múdrosti ani zmysluplné konverzácie. Rourkov pohľad odráža smútok doby a skvelo korešponduje s čiernobielou farbou filmu, ale emocionálnu hĺbku ten film nemá. Snaží sa pôsobiť artovo, vyzreto a vizuálne zaujímavo, ale pocit, čo by trval dlhšie, ako film nepredá. Poteší krásna Diane Lane alebo mladý Fishburne, Cage a Waits. Inak je to film bez akejkoľvek pozitívnej postavy odrážajúci skôr ducha doby, než príbeh, čo by zarezonoval. (07.12.2020)

Matt Dillon s neopotřebeným ksichtíkem jako ctižádostivá a lehce natvrdlá černá ovečka jedné menší famílie a jednoho amatérského gangu školou povinných chuligánů, Mickey Rourke jako jeho zádumčivý starší bratr a zároveň vzor absolutního chlapáctví pro celé město a nakonec ta mladá šukna Diane Lane roztažená pod školními hodinami s dobrými osmdesáti procenty těla tak, jak ho pánbůh stvořil, do kterého se jen a jen po kolínka zavrtat a pak ho nosit jako pláštěnku do sprchy i na lov koroptví. A pak je tu samozřejmě mistr Coppola, který z plátěné režisérské židličky máchá kouzelnou hůlkou a ty dokonalé obrazy se na sebe vrší jako vnitřnosti divokých králíků po nájezdu kombajnu, až se jednomu z té formální nádhery chce plivat dravé červené rybičky ze slzných kanálků. A kde bychom to byli, kdybychom nepřibili pod klíční kost metál tomu starému mazákovi Tomovi Waitsů, který svým andělským chraplákem odduněl další brilantní vedlejšák, tentokrát jako moudrý muž u výčepu s hezoučkým filosofickým monologem o šílenství. (08.03.2013)