Dravé ryby

Mam z toho smíšené pocity...někdy mě film i nudil,ale jindy zase bylo vidět,že chce mí snímek přesah v tom smyslu,aby si mladý lidé vzali ponaučení,že nic není černobíle a vše je lepší promyslet a vybrat si svojí životní cestu,tak jsem to alespoň pochopil já....jinak asi se úplně do toho vžít nedá,protože je vidět,že je to režisérova vzpomínka na bratra.Chtěl jsem to vidět kvůli N.Cageovi a ten tu má prvně pár minut prostoru.Za mě 75%. (19.08.2014)

Directed by Francis Ford Coppola, známe ho, Ford prostě umí. Tenhle film se mi naprosto trefil do noty, zamiloval jsem si ho. Protože film nepřináší jednoznačný příběh, či zápletku, ale jen jakýsi pohled do života pár postav (bylo to o Rusty Jamesovi nebo spíše o Motorcycle Boyovi?), měl jsem podezření, že je to režisérova zpověď, jenže není, je to totiž podle knihy. I tak, je to metafora, metafora o vyprázdněnosti. Výtečně se na dívá, Diane Lane je tak krásná, a tolik mladých hvězd. Film si pohrává s existencionalismem. Všechno to chození po barech, černobílá slast, tak parádní hudba, pára, měl jsem u toho pocit jako po kopnutí panáka dobrého chlastu. A ještě jednou zmíním tu hudbu, úůů. Je to kousek života na plátně. (24.08.2014)

80s byly plné filmů o dětech a Coppola udělal jeden poněkud netradiční. Pojal to artově, takže film je B&W, obsahuje plno krásných/netradičních záběrů či se využívá expresionistického vizuálního vyprávění (po rozchodu odejde bývalá přítelkyně do mlhy vzpomínek). Osobně mi jsou sympatičtí i Matt Dillon a mladý Mickey Rourke, jehož frajerský úsměv mi svou nenuceností připomíná mladého Bruce Willise.  Scénář však nedosahuje takových kvalit, které by si látka žádala. Jednak to není zrovna dramaticky zacílené, ale uznávám, že je to podmíněné hlavním motivem filmu. Jestliže by však témata byla aspoň rozpracovanější a dialogy autentičtější, tak by to emocionálně fungovalo lépe a působilo by to celé dotaženěji. Takhle mě to nechalo poměrně chladným. (29.10.2023)

To hlavní co mě na tomhle filmu bavilo byla kamera, která opravdu neměla chybu a třeba záběr na kulečníkový stůl těsně před rozstřelením koulí byl famózní a opravdu musím pochválit výběr herců. Sice o Mattu Dillonovi si nemyslím, že by byl nějaký extra herec, ale tahle role mu sekla náramě. Stejně tak i Rourke a Hopper byli naprosto uvěřitelní. Jenže podle mě tomuhle filmu jedna důležitá věc chyběla a to byl spád. Na to, že Dravé ryby trvají jen 94 minut mi to utíkalo nějak podezřele pomalu. (13.03.2010)

Do seznamu památných filmových okamžiků si poznamenávám scénu z klubu, kde Rourke se špinkou v puse hraje kulečník a do toho černošská kapela válí funky (proč není ta skladba na soundtracku nebo co je to k čertu vůbec za věc?!). Jinak nemám moc co dodat: obsahově mě to nechytlo, hudba Stewarta Copelanda si ovšem tu * navíc zaslouží. (02.06.2013)