Hooligans

Dlouho jsem tuhle uřvanou partičku odkládal, každopádně teď vím, že to byla chyba. Když se totiž divák oprostí od toho, že jde o lidi, kteří mají naprosto jinou filosofii než já a veškeré problémy řeší mnohdy bezhlavě pěstmi, tak drásavá a intenzivní atmosféra filmu si mě ale získala. Je třeba si zároveň uvědomit, že Hooligans nejsou filmem o násilí, ale o přehodnocování životních postojů, sounáležitosti, vztazích, přátelství.. Student žurnalistiky nedobrovolně končí na Harvardu, sedne do letadla a zamíří za sestrou do Londýna. Tam zjistí, jakým způsobem se dá také prožívat fotbalové šílenství. Projde několika krvavými bitkami a šokujícími situacemi, aby pochopil, že tyhle vlny opojení mohou mít dost fatální následky. Německá režisérka Lexi Alexander dobře zvolila pohled na fotbalové běsnění člověkem zvenčí, který o samotné hře příliš netuší a kterého začne pokřivená morálka silně pohlcovat. Proto je naprosto trefné, že ústřední roli získal chlapecký kukuč a antirváč Elijaha Wooda. I k ostatním hercům nemám výhrady, jiní vypadají skutečně děsivě (třeba boss bandy konkurenčního Millwallu). Ambice snímku každopádně trochu strhává přehnaná patetičnost, nepříliš důvěryhodné zvraty a vážnost některých dialogů. A taky ten závěrečný dovětek.. Ale jinak velké překvapení a výborné pocity po projekci. 80% (23.10.2011)

Fotbal nemám ráda, stejně tak jeho fanoušky, pro které "jít na zápas" v překladu znamená "jít na stadion a servat se tam" (o sport samotný přitom vůbec nejde, to mi nikdo nevyvrátí). Příslušníci greenstreetské elity, jak je vidí Lexi Alexander, se sice neperou přímo při mači, ale jinak to jsou vlastně takoví angličtí baníkovci - fandí, rvou se, nahánějí strach. Hooligans tak ve svém důsledku působí velmi nepříjemně, divák je nucen přihlížet násilí, které je tu na denním pořádku, a sledovat hrdiny, se kterými je těžké se identifikovat, přitom však nejde nijak do hloubky a mně tak chování fotbalových fanatiků není o nic menší záhadou než před zhlédnutím filmu. A to je, myslím si, škoda, neboť právě ono osvětlení mělo být imho hlavní intencí tvůrců. (22.05.2010)

Já si říkám, proč má Sauron v alternativním konci Pána prstenů propíchnuté oko tyčkou od vlajky West Hamu.. Vděčné testosteronové téma, ostrovní feeling, reálně natočené bitky, nereálné motivace některých postav a divný konec, jenž vyšumí do ztracena jak pretty bubbles in the air. Je jasné, že vyjmenovat základní jedenáctku svého mužstva i s čísly, to by bylo pro některé vyznavače "třetího poločasu" tápání, ale co chtít po nevybouřených chlapcích, co mají fotbal záminkou.. A teď si představte, že by do hospody sloužící jako základna nejradikálnějších hooligans Millwallu vkráčel fanoušek našeho pražského velkoklubu a zařval z plných plic: „Sparta!“ Já si myslím, že by mu koupili pivo a povykládali si o filmech Z.Snydera.. (04.07.2011)

prostredie anglických hooligans, ktorí sú predchodcovia a zároveň najextrémnejší príklad organizácií futbalových fanúšikov fungujúcich prakticky po celej Európe, je prostredie v hranom filme ešte pomerne neokukané, filmár, ktorý sa pustí do takejto témy, musí mať "gule", pretože vstúpiť medzi týchto novodobých barbarov nie je žiadna sranda - o tom sa presvedčil aj anjelská tvárička Wood, ktorý do inak fungujúceho a presvedčivého gangu GSE akosi nepasuje, a keď po prvej bitke celý zmordovaný zo zeme vylúdi nežný úsmev so psími očami, niekto to môže pokladať skôr za provokáciu či nemiestny žart . . . zbytok obsadenia je už ale dobrý ba priam výborný a réžia, ktorá nás postupne vovádza do klubu GSE, do vzťahov medzi postavami a hlavne do bitiek (či už futbalových - úvodný zápas, detský zápas, alebo fanúšických) je svižná a vydarená, problém mám (a ako vidím v ostatných komentároch) v závere, ktorý celý ten film pochoval a to jednak vyznením ako aj posolstvom, ktoré som nie celkom odčítal a nie som si istý, čo malo zdeliť? Staňte sa Hooligansom, aby ste sa naučili vážiť si život, byť poriadny chlap a uvedomiť si hodnoty, na ktorých záleží? Nebyť rozporuplného záveru a inej voľby vo výbere hlavného hrdinu, moje hodnotenie by bolo určite vyššie; (20.09.2008)

Tak to je přesně ten typ filmů, kde jsem sice ráda, že jsem se mohla podívat do prostředí mně celkem neznámého, ale vidět ho znovu rozhodně nemusím. Už začátek dal tušit k čemu se to asi všechno chýlí, ale netušila jsem až tak drsnou atmosféru, která byla opravdu hodně sugestivní, hlavně pak v té finální části. Fotbalové šílenství je droga a tvrdá realita, tak bych to asi shrnula. Pro fandy fotbalu určitě velký zážitek a bezvadnej soundtrack k tomu. (21.03.2013)